Mezinárodní ochrana kulturních statků z pohledu českého, mezinárodního a unijního práva
Ochrana kulturního dědictví a kulturní výměna mají zásadní význam pro podporu porozumění mezi národy a šíření kultury pro blaho lidstva a pokrok civilizace. Touto myšlenkou je uvedena ve své Preambuli Úmluva UNIDROIT o právu na odcizené nebo nezákonně vyvezené kulturní statky, Česká republika bohužel prozatím není smluvním státem této úmluvy. Příspěvek nejprve uvádí některé případy navracení uměleckých děl, které se objevily v České republice i v dalších státech; na nich jsou ilustrovány problémy mezinárodní ochrany kulturních statků. Cílem příspěvku je nastínit vymezení základních pojmů a právních předpisů, jimiž je daná problematika regulována, se zvláštním zaměřením na mezinárodní ochranu. První část uvádí právní rámec a pojmové vymezení, přičemž autorka poukazuje na složité vztahy mezinárodních smluv, unijního práva a českého práva, do kterého byly zčásti implementovány unijní předpisy. Druhá část je věnována mezinárodním úmluvám UNESCO a UNIDROIT. Třetí část se kriticky zamýšlí nad unijním právem a českou vnitrostátní regulací. Čtvrtá část pojednává o mezinárodním právu soukromém, opět v kritickém srovnávacím pohledu. V závěru autorka uvádí, že česká literatura prozatím nevěnovala tématu takovou pozornost, jakou by si zasluhovalo. Shrnuje, že v českém veřejném právu by bylo vhodné právní regulaci zjednodušit a zpřehlednit. Významnou roli hrají unijní předpisy a mezinárodní úmluvy – úmluva UNESCO byla vnitrostátně provedena, stejně jako unijní nařízení a směrnice; stále se však odkládá přistoupení k úmluvě UNIDROIT, pro jejíž přijetí jsou dnes již vytvořeny předpoklady i ve vnitrostátním českém právu. V soukromém hmotném právu je východiskem občanský zákoník, k němu však nepochybně přistupuje jako lex specialis zákon o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, který prozatím zůstává stranou zájmu našich civilistů. V mezinárodním právu soukromém by bylo vhodné zakotvit speciální kolizní normu, která by vyjasnila určení práva rozhodného pro nárok na navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku a pro případné odškodnění vlastníka nebo držitele v dobré víře.