Organizační řád
Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i.
podle § 20 odst. 1 písm. c) zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, v platném znění
I. Obecná ustanovení
-
- Ústav státu a práva AV ČR, veřejná výzkumná instituce (dále jen „ústav“), byl zřízen usnesením V. valného shromáždění ČSAV konaného ve dnech 16. a 17. listopadu 1955 s účinností od 1. ledna 1956 pod názvem Ústav práva ČSAV. Usnesením XV. zasedání prezidia ČSAV ze dne 14. října 1960 byl ústav s účinností od 1. ledna 1961 přejmenován na Ústav státu a práva ČSAV. Ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, se stal pracovištěm Akademie věd České republiky, a to s účinností od 31. prosince 1992.
- Na základě zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, se právní forma ústavu změnila ze státní příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci, a to s účinností od 1. ledna 2007.
- Sídlem ústavu je Praha 1, Národní 117/18, PSČ 110 00.
- Identifikační číslo ústavu (IČ) je 68378122. Daňové identifikační číslo (DIČ) je CZ68378122.
- Zřizovatelem ústavu je Akademie věd České republiky – organizační složka státu se sídlem v Praze 1, Národní 1009/3, PSČ 110 00.
II. Činnost ústavu
- Předmětem činnosti ústavu je vědecký výzkum v oblasti práva.
- Ústav svou činností přispívá ke zvyšování úrovně poznání a vzdělanosti a k využití výsledků vědeckého výzkumu v praxi. Vydává vědecké publikace (monografie, časopisy, sborníky apod.) a poskytuje vědecké posudky, stanoviska a doporučení a provádí konzultační a poradenskou činnost. Ve spolupráci s vysokými školami uskutečňuje doktorský studijní program a vychovává vědecké pracovníky. Získává, zpracovává a rozšiřuje vědecké a právní informace, včetně vyvíjení specifických právních software. V rámci předmětu své činnosti rozvíjí mezinárodní spolupráci, včetně organizování společného výzkumu se zahraničními partnery, přijímání a vysílání stážistů, výměny vědeckých poznatků a přípravy společných publikací. Pořádá vědecká setkání, konference a semináře apod., včetně mezinárodních, a zajišťuje infrastrukturu pro svůj výzkum. Úkoly realizuje samostatně i ve spolupráci s vysokými školami a dalšími vědeckými a odbornými institucemi.
III. Orgány ústavu
- Orgány ústavu dle zákona jsou ředitel, Rada Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. (dále jen „Rada“), Dozorčí rada Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. (dále jen „Dozorčí rada“). Postavení ředitele, ustavení a funkce Rady, Dozorčí rady a Shromáždění výzkumných pracovníků[1] upravuje zejména zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, v platném znění, a Stanovy Akademie věd České republiky.
IV. Ředitel, zástupci, vědecký tajemník
1. Statutárním orgánem ústavu je ředitel. Ředitel rozhoduje ve všech věcech ústavu, pokud nenáleží do působnosti Rady, Dozorčí rady nebo Akademie věd ČR jako zřizovatele (dále též „AV ČR“). Ředitel
a) zabezpečuje řádné vedení účetnictví,
b) předkládá Radě a Dozorčí radě po ověření účetní závěrky auditorem návrh výroční zprávy,
c) předává AV ČR účetní závěrku ověřenou auditorem a výroční zprávu schválenou Dozorčí radou,
d) předkládá poskytovateli návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací projednané Radou,
e) předkládá Radě návrhy, které se týkají rozpočtu ústavu a jeho změn, a zveřejňuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu do 30 dnů od schválení,
f) předkládá Radě návrhy vnitřních předpisů ústavu, s výjimkou jednacího řádu Dozorčí rady, a jejich změn,
g) předkládá Radě návrhy na změny zřizovací listiny a po jejich projednání Radou je předává předsedovi AV ČR,
h) předkládá Dozorčí radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se vyžaduje předchozí písemný souhlas Dozorčí rady,
i) vydává organizační řád, vnitřní mzdový předpis a pravidla pro hospodaření s fondy ústavu,
j) zřizuje, slučuje a ruší výzkumné jednotky,
k) zřizuje a ruší stálé nebo dočasné poradní a pomocné orgány pro řešení vědeckých, organizačních i hospodářských záležitostí ústavu,
l) jmenuje a odvolává předsedy redakčních rad časopisů vydávaných ústavem z řad zaměstnanců ústavu a po projednání s předsedou redakční rady členy redakční rady z řad představitelů české a zahraniční právní vědy,
m) předkládá Akademické radě AV ČR po projednání v Radě návrhy na udělení cen, medailí a dalších poct AV ČR.
2. Ředitel může jmenovat nebo odvolat své zástupce, kteří ho na základě zmocnění zastupují po dobu jeho nepřítomnosti, jinak v rozsahu delegovaných pravomocí. Výkonem určitého okruhu činností nebo konkrétní činnosti může ředitel pověřit i jiného zaměstnance ústavu.
3. Ředitel jmenuje a odvolává vědeckého tajemníka, který odpovídá za agendu spojenou s administrativní činností ústavu, a to zejména tím, že se účastní porad vedení a podle aktuální potřeby z nich vyhotovuje zápisy, dohlíží na plnění úkolů vzešlých z těchto porad, připravuje výroční zprávy ústavu a přípravu hodnocení ústavu. Dále průběžně shromažďuje informace důležité pro výzkumné pracovníky ústavu a pravidelně je dává v obecnou známost uvnitř ústavu. Vědecký tajemník je rovněž kontaktní osobou pro agendu vědeckých posudků, studií a stanovisek ústavu, jejichž zadání v součinnosti se sekretariátem ředitele dojednává. Odpovídá rovněž za administrativu tvorby a vydávání vnitřních předpisů ústavu a uzavírání smluv, včetně případného předchozího souhlasu Dozorčí rady nebo zveřejnění v registru smluv.
V. Rada
1. Rada
a) dbá na zachovávání účelu, pro který byl ústav zřízen, a na uplatnění veřejného zájmu v jeho činnosti,
b) stanovuje směry činnosti ústavu v souladu se zřizovací listinou a rozhoduje o koncepci jeho rozvoje,
c) projednává návrh rozpočtu ústavu, návrh změn rozpočtu a návrh střednědobého výhledu rozpočtu,
d) schvaluje volební řád Rady a jednací řád Rady,
e) projednává návrh výroční zprávy, účetní závěrku a návrh organizačního řádu, vnitřního mzdového předpisu a pravidel pro hospodaření s fondy ústavu,
f) projednává návrhy změn zřizovací listiny,
g) uděluje předchozí souhlas k návrhu AV ČR na zrušení ústavu s likvidací, na sloučení ústavu, na splynutí ústavu nebo na jeho rozdělení a předchozí souhlas ke změně zřizovatele,
h) navrhuje členy do výběrové komise AV ČR pro výběrové řízení na funkci ředitele, navrhuje AV ČR odvolání ředitele a projednává záměr AV ČR jmenovat nebo odvolat ředitele,
i) projednává návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací ústavu,
j) projednává návrhy na sjednání smluv o spolupráci ústavu,
k) schvaluje použití prostředků rezervního fondu k doplnění fondu reprodukce majetku.
2. Rada je oprávněna zřizovat své stálé nebo dočasné poradní orgány.
VI. Dozorčí rada
Dozorčí rada
a) vykonává dohled nad činností a hospodařením ústavu; za tím účelem jsou její členové na základě rozhodnutí dozorčí rady, popřípadě i bez tohoto rozhodnutí, není-li Dozorčí rada schopna plnit své funkce, oprávněni kdykoliv nahlížet do účetních dokladů a dalších dokumentů této instituce, vyžadovat potřebná vysvětlení a zjišťovat skutečný stav,
b) vykonává dohled nad nakládáním s majetkem ústavu a vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými ústav hodlá
(1) nabýt nebo zcizit nemovitý majetek,
(2) nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu za hmotný majetek,
(3) zřídit zástavní nebo jiné věcné právo k majetku ústavu,
(4) založit jinou právnickou osobu,
(5) nabýt účast v existující právnické osobě,
(6) vložit majetek do jiné právnické osoby,
(7) sjednat či měnit nájemní smlouvu o nájmu nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 nebo jinou smlouvu o užívání nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 s dobou nájmu delší než 3 měsíce,
c) navrhuje AV ČR odvolání ředitele a projednává záměr AV ČR jmenovat nebo odvolat ředitele,
d) připravuje návrhy jednacího řádu Dozorčí rady a jeho změn a předkládá je ke schválení AV ČR,
e) vyjadřuje se k návrhům změn zřizovací listiny ústavu,
f) vyjadřuje se k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení ústavu,
g) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu ústavu a ke způsobu jeho hospodaření,
h) vyjadřuje se k další nebo jiné činnosti ústavu a k dalším věcem, které jí předloží ředitel nebo AV ČR,
i) schvaluje výroční zprávu,
j) vyjadřuje svá stanoviska k činnosti ústavu a zveřejňuje je též ve výroční zprávě,
k) předkládá řediteli, Radě a AV ČR návrhy na odstranění zjištěných nedostatků ve výkonu jejich působnosti,
l) předkládá AV ČR a řediteli nejméně jednou ročně zprávu o své činnosti,
m) určuje auditora pro účely ověření účetní závěrky,
n) projednává návrhy na změny zřizovací listiny,
o) poskytuje AV ČR nezbytné informace o činnosti a hospodaření ústavu.
2. K právním jednáním uvedeným v bodech 1 až 6 předchozího odstavce se vedle předchozího písemného souhlasu Dozorčí rady vyžaduje také předchozí písemný souhlas AV ČR, stanoví-li tak zákon. Právní jednání učiněná bez zákonem vyžadovaného předchozího písemného souhlasu jsou neplatná.
VII. Shromáždění
1. Shromáždění výzkumných pracovníků (dále jen „shromáždění“) tvoří výzkumní pracovníci ústavu. Podrobnosti o složení shromáždění výzkumných pracovníků stanoví Volební řád Rady.
2. Shromáždění
a) tajným hlasováním volí a odvolává členy Rady,
b) volí a odvolává zástupce ústavu do Akademického sněmu AV ČR,
c) navrhuje kandidáty na funkce předsedy, členů Akademické rady AV ČR a členů Vědecké rady AV ČR,
d) vyjadřuje se k nejvýznamnějším otázkám činnosti, uspořádání a hospodaření ústavu, které mu předloží ředitel nebo Rada nebo Dozorčí rada nebo které jsou obsaženy v žádosti výzkumných pracovníků o svolání shromáždění.
3. Shromáždění se schází podle potřeby. Svolává a řídí je ředitel ústavu, předseda Rady nebo místopředseda Rady, pokud je předsedou Rady ředitel. Shromáždění musí být svoláno do dvou týdnů, požádá-li o to písemně nejméně jedna třetina výzkumných pracovníků.
4. Pravidla volby a hlasování upravuje Volební řád Rady.
5. Neodkladné záležitosti a návrhy, k jejichž projednání není možné nebo účelné svolat shromáždění výzkumných pracovníků, mohou být z rozhodnutí ředitele rozeslány všem členům shromáždění k posouzení prostřednictvím elektronických prostředků (per rollam). Lhůta pro takové posouzení se stanoví nejméně na tři dny. Členové shromáždění k návrhu zaslanému per rollam písemně sdělí, zda s návrhem souhlasí či nesouhlasí, případně u návrhů k projednání uvést jiné vyjádření; jestliže nesouhlasí, mohou uvést i důvody svého nesouhlasu. Návrh posuzovaný per rollam se považuje za schválený, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů shromáždění. Návrh schválený podle věty předchozí se považuje za návrh schválený řádným shromážděním. Výsledek posouzení per rollam se zaznamená jako stanovisko shromáždění.
VIII. Organizační struktura a vedoucí zaměstnanci
1. Základními organizačními jednotkami ústavu jsou
a) vědecká oddělení, jejichž účelem je zejména zajišťování výzkumu a vývoje v oblastech vědecké koncepce a organizace pracovněprávních vztahů při realizaci výzkumu a vývoje,
b) servisní oddělení, jejichž úkolem je zajišťování infrastrukturní podpory a provoz činnosti ústavu.
2. Organizační strukturu ústavu tvoří:
a) vědecká oddělení, kterými jsou
(1) oddělení teorie práva a právních dějin,
(2) oddělení veřejného práva a udržitelnosti,
(3) oddělení práva a globální odpovědnosti,
(4) oddělení deliktního a medicínského práva a etiky,
(5) oddělení práva výzkumu, nových technologií a umělé inteligence,
b) výzkumné jednotky,
c) servisní oddělení:
(1) středisko vědeckých informací,
(2) hospodářská správa,
(3) ediční oddělení,
(4) sekretariát ředitele.
3. Ředitel může zřídit výzkumnou jednotku jako odbornou platformu zřizovanou zejména k řešení významných výzkumných projektů nebo jiných zvlášť významných či mimořádných úkolů.
V rozhodnutí o zřízení výzkumné jednotky ředitel vymezí zejména její název, účel, dobu trvání, koordinátora, způsob personálního zajištění a vztah k vědeckým oddělením. Není-li stanoveno jinak, zřizuje se výzkumná jednotka na dobu určitou.
4. V ústavu jsou zřízeny tyto vedoucí funkce:
a) ředitel,
b) zástupce ředitele,
c) vědecký tajemník,
d) vedoucí vědeckého oddělení,
e) vedoucí střediska vědeckých informací,
f) vedoucí hospodářské správy,
g) vedoucí edičního oddělení.
5. Vedoucí vědeckého oddělení odpovídá za odborné směřování oddělení, koordinaci jeho vědecké, publikační a projektové činnosti, rozvoj mezinárodní spolupráce, podporu odborného růstu juniorních pracovníků a za řádný výkon řídicích oprávnění vůči zaměstnancům oddělení. Koordinátor výzkumné jednotky odpovídá za odbornou koordinaci činnosti výzkumné jednotky a za plnění jejího účelu v mezích rozhodnutí o jejím zřízení; tím není založena pracovněprávní řídicí působnost vůči zaměstnancům, ledaže plyne z jejich pracovního zařazení nebo z jiného rozhodnutí ředitele podle tohoto organizačního řádu.
6. Zaměstnanec ústavu je pracovněprávně zařazen do organizační jednotky ústavu. U výzkumného pracovníka se jedná o zařazení do jednoho vědeckého oddělení. Tím není dotčeno jeho zapojení do více projektových týmů, ani jeho zapojení do činnosti výzkumných jednotek.
7. Vědecká oddělení a servisní oddělení jsou řízena svými vedoucími. Sekretariát ředitele je řízen ředitelem. Činnost výzkumných jednotek koordinují jejich koordinátoři. Vznikne-li rozpor mezi pokynem vedoucího oddělení a pokynem koordinátora výzkumné jednotky, rozhodne ředitel.
8. Ředitel nejméně jednou ročně vyhodnocuje činnost vědeckých oddělení, zejména podle publikačního výkonu, grantové aktivity, míry mezinárodní spolupráce, schopnosti rozvíjet společnou výzkumnou agendu a podílet se na odborném růstu juniorních pracovníků.
IX. Zaměstnanci ústavu
- Zaměstnanci ústavu jsou řízeni vedoucím vědeckého nebo servisního oddělení, do nějž jsou pracovněprávně zařazeni. Zapojení zaměstnance do činnosti výzkumné jednotky nezakládá jeho další pracovněprávní podřízenost. Při plnění úkolů výzkumné jednotky je zaměstnanec povinen dbát odborných a koordinačních pokynů jejího koordinátora v rozsahu stanoveném rozhodnutím o zřízení výzkumné jednotky nebo rozhodnutím ředitele. Konkrétní rozsah práv a povinností jednotlivých zaměstnanců vyplývá z tohoto organizačního řádu, dalších vnitřních předpisů ústavu a z jejich funkčního zařazení.
- Ředitel může určit, že zaměstnanci ústavu, kteří jsou řešiteli, spoluřešiteli nebo členy týmu výzkumného projektu nebo jiného zvlášť významného či mimořádného úkolu, jsou při plnění úkolů povinni dbát odborných a koordinačních pokynů ředitele nebo jím pověřeného zaměstnance. Tím není dotčeno jejich pracovněprávní zařazení podle odstavce 1.
X. Poradní orgány
1. Poradními orgány ředitele jsou zejména:
a) atestační komise,
b) škodní a likvidační komise,
c) inventarizační komise,
d) ediční komise.
XI. Ediční a popularizační činnost
- Ústav za účelem šíření výsledků výzkumu a naplňování svého účelu vyvíjí ediční a popularizační činnost.
- Ediční činnost spočívá zejména ve vydávání tištěných nebo elektronických odborných časopisů a publikací; řídí se Edičními pravidly. Ediční činnost, včetně podpory redakcí, distribuci a plnění povinností, které ústav má jako vydavatel, zajišťuje ediční oddělení.
- Popularizační činnost spočívá zejména ve zpřístupňování výsledků výzkumu odborné a laické veřejnosti prostřednictvím veřejných akcí, přednášek, médií, webových stránek a dalších elektronických komunikačních prostředků ústavu. V oblasti popularizační činnosti ediční oddělení zejména koordinuje a organizačně podporuje její zajištění.
- Ústav je vydavatelem tří recenzovaných časopisů: časopisu Právník, Časopisu zdravotnického práva a bioetiky a cizojazyčného časopisu The Lawyer Quarterly. O trvalou vysokou odbornou prestiž daného časopisu pečuje jeho redakční rada, kterou svolává a její odborné vedení zajišťuje předseda redakční rady. O zveřejnění příspěvků v časopisech rozhodují předsedové jednotlivých redakčních rad s přihlédnutím k závěrům recenzních posudků, jakož i k požadavkům vyplývajícím z tiskového zákona a dalších obecně závazných právních předpisů. Výkonný redaktor odpovídá předsedovi příslušné redakční rady za stanovení skladby jednotlivých čísel časopisu a ve spolupráci s dalšími redaktory zajišťuje činnost spojenou s vydáváním časopisu. Předsedové redakčních rad a výkonní redaktoři při vydávání časopisů spolupracují s edičním oddělením.
XII. Vědecké posudky, studie a stanoviska
1. Vědecké posudky, studie a stanoviska ústavu (dále jen „stanoviska") může ústav vypracovat na základě písemné žádosti podané zadavatelem.
2. O tom, že ústav vypracuje stanovisko, rozhoduje ředitel. Při rozhodování o vypracování stanoviska se přihlíží zejména k časovým a kapacitním možnostem ústavu, jakož i k tomu, zda se žádost o stanovisko týká právních otázek obecného významu.
3. O odmítnutí žádosti o vypracování stanoviska rozhoduje ředitel. Žádost o vypracování stanoviska ředitel odmítne vždy, jestliže s vypracováním stanoviska nesouhlasí alespoň dva vedoucí vědeckých oddělení. Svůj nesouhlas s vypracováním stanoviska musí vedoucí vědeckých oddělení řediteli zaslat nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne, kdy byla vedoucím vědeckých oddělení žádost o vypracování stanoviska postoupena sekretariátem ředitele.
4. Na vypracování stanoviska není právní nárok. Stanovisko se vypracovává zpravidla za úplatu.
5. Stanovisko vypracovává jako součást svých pracovních povinností zaměstnanec zařazený do vědeckého oddělení určený buď ředitelem, nebo vedoucím příslušného vědeckého oddělení. V odůvodněných případech může ředitel po předchozím souhlasném doporučení vedoucích vědeckých oddělení pověřit vypracováním stanoviska i jiného odborníka z praxe. Ředitel a vedoucí vědeckého oddělení mohou vypracováním stanoviska rovněž pověřit i více zaměstnanců ústavu; v takovém případě musí být určen vedoucí zpracovatelského kolektivu. Pověření vícero zaměstnanců je odůvodněné zejména tehdy, kdy se stanovisko vyjadřuje k zvláště závažné právní otázce obecného významu. Jestliže se při projednávání stanoviska vyskytnou v řešitelském kolektivu rozdílné názory, musí být v písemném vyhotovení uvedeny. Sekretariát ředitele oznámí vedoucímu příslušného vědeckého oddělení, že bylo stanovisko zadáno zaměstnanci tohoto oddělení. Vyhotovené stanovisko zasílá zpracovatel (vedoucí zpracovatelského kolektivu) na vědomí též svému vedoucímu oddělení. Konečné vyhotovení stanoviska zasílá zadavateli sekretariát ředitele.
6. Součástí stanoviska je
a) jméno a příjmení zaměstnance, který je vypracoval, případně vedoucího zpracovatelského kolektivu, bylo-li vypracováno takovým kolektivem,
b) sdělení, které zní takto: „Toto stanovisko je právním názorem výzkumného pracovníka, resp. výzkumných pracovníků ústavu, kteří jej zpracovali. Toto vyjádření nepředstavuje autoritativní ani závazný výklad práva a má pouze doktrinální povahu. Jde o literární autorské dílo, které se vydává na základě žádosti a podkladů toho, kdo se na ÚSP AV ČR, v. v. i., obrátil, a to v souladu s posláním vyplývajícím z ustanovení § 13 písm. d) zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd, v platném znění. Toto vyjádření není poskytnutím právní služby či pomoci ve smyslu právních předpisů upravujících výkon advokacie, není odborným vyjádřením ve smyslu § 105 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, v platném znění ani není radou či informací ve smyslu § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, ani jiným obdobným vyjádřením. Objednatel tohoto vyjádření bere na vědomí, že orgány veřejné moci mohou k výkladu práva zaujmout jiný, případně i opačný právní názor, než ten, který je uveden v tomto vyjádření.“
7. Stanovisko před jeho zasláním zadavateli nebo před jeho zveřejněním podepisuje ředitel. Ředitel také může po předchozím souhlasném doporučení vedoucích vědeckých oddělení stanovit další formální náležitosti stanoviska.
8. Stanovisko má povahu vědeckého literárního díla ve smyslu autorského zákona, žádnou jeho část nelze bez předchozího písemného souhlasu ředitele a autora jakkoliv reprodukovat, distribuovat či publikovat, případné zákonné citace s řádným uvedením pramene tím nejsou dotčeny. Stanovisko může být použito výlučně v rámci práv vyplývajících z uzavřené (licenční) smlouvy mezi ústavem a zadavatelem. Jakékoliv změny v již takto vyhotovených a poskytnutých stanoviscích nelze provádět.
9. Stanovisko se vypracovává odborným způsobem a vždy v něm musejí být váženy různé alternativy řešení (jsou-li možné nebo jsou-li doktrínou či judikaturou rozpracovány). Stanoviska se především soustřeďují na právní otázky obecného významu, nikoliv na posuzování skutkových okolností v konkrétních případech.
10. O každém vypracovaném stanovisku vede sekretariát ředitele spisovou dokumentaci, jejíž nezbytnou součástí jsou zejména veškeré materiály související s předmětem zadání, zejména podklady, žádost o stanovisko, jakož i konečné vyhotovení předmětného stanoviska. Po zadání stanoviska dle čl. XIII odst. 3 předá sekretariát ředitele základní informace o stanovisku vedoucí Střediska vědeckých informací, které vede elektronickou evidenci stanovisek. Po vyhotovení a odeslání stanoviska zadavateli pak Středisko vědeckých informací doplní do této elektronické evidence datum odeslání stanoviska.
11. Ředitel určí svým opatřením
a) pravidla pro stanovení výše finanční částky, kterou bude ústav za poskytnutá stanoviska objednatelům účtovat, jakož i formu a způsob její úhrady,
b) pravidla pro hospodaření s výnosy ze stanoviska podle tohoto článku.
XIII. Přechodná ustanovení
- Výzkumné jednotky zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto organizačního řádu se považují za výzkumné jednotky zřízené podle tohoto organizačního řádu.
- Osoby vykonávající ke dni nabytí účinnosti tohoto organizačního řádu funkci vedoucího výzkumné jednotky se ode dne nabytí účinnosti tohoto organizačního řádu považují za koordinátory výzkumných jednotek podle tohoto organizačního řádu, nerozhodne-li ředitel jinak.
- Ředitel určí do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto organizačního řádu vědecké oddělení, do něhož jsou pracovněprávně zařazeni zaměstnanci, kteří byli ke dni nabytí účinnosti tohoto organizačního řádu pracovněprávně zařazeni do výzkumné jednotky nebo do více vědeckých oddělení. Do vydání tohoto určení se jejich dosavadní pracovněprávní zařazení považuje za zařazení podle tohoto organizačního řádu.
XIV. Závěrečná ustanovení
- Zrušuje se Organizační řád Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i., ze dne 19. března 2014, ve znění pozdějších změn, včetně příloh.
- Tento organizační řád byl projednán Radou Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i., dne 1. dubna 2026 a nabývá účinnosti dnem 13. května 2026.
Praha, 6. května 2026
ředitelka
[1] Používá-li tento vnitřní předpis označení „pracovník“ nebo jiné označení osoby v mužském rodě, rozumí se tím pracovník i pracovnice, není-li z povahy věci nebo kontextu zřejmé něco jiného.