Centrum pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) Centrum pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS)
Photo: Matthew Murphy on Unsplash

Komentujeme


Nelegální kácení amazonského pralesa na území původních obyvatel Pirititi. Foto Felipe Werneck/Ibama via Flickr via AP (Creative Commons 2.0)O ekocidě

Hana Müllerová

Publikováno 22. 3. 2021

Letos v lednu byla k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu podána stížnost na brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Svou ničivou environmentální politikou, která stojí za obrovským nárůstem kácení amazonského pralesa, podle stěžovatelů spáchal zločin proti lidskosti.

Brazilský prezident je prý znám jako zatvrzelý klimaskeptik. Od jeho nástupu do úřadu v roce 2019 se prudce zintenzivnilo kácení deštného pralesa, a to až o 50 %. Vědci již poukázali na to, že pokračování takové destruktivní politiky může dostat amazonský prales do nevratného bodu zlomu (tzv. tipping point), po němž by následovala jeho proměna na savanu. Amazonský prales má přitom zásadní význam z hlediska klimatické rovnováhy planety, a ničení Amazonie tak přináší nepříznivé důsledky nejen Brazílii, ale i celé planetě. Stížnost podali zástupci původních obyvatel, jejichž území je kácením zmenšováno a ničeno, a jejich argumentace, že poškozování životního prostředí má v tomto případě charakter a intenzitu zločinu proti lidskosti, zapadá do současné vlny snah prosadit zakotvení tzv. ekocidy jako zločinu souzeného Mezinárodním trestním soudem.     Číst dále  

 


Foto: NOAA on UnsplashZpráva o životním prostředí ČR 2019: vývoj v oblasti klimatu

Hana Müllerová

Publikováno 19. 2. 2021

Dne 15. února 2021 schválila vláda Zprávu o životním prostředí České republiky 2019. Co se z tohoto dokumentu dozvíme o trendech a současném stavu v oblasti ochrany klimatu?

Připomeňme nejprve, že povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávy o stavu životního prostředí ukládá zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v § 12. Tyto zprávy tak patří do tzv. aktivní části informování veřejnosti o životním prostředí, kde jsou příslušné orgány povinny aktivně shromažďovat, zpracovávat a zveřejňovat informace týkající se životního prostředí. Tyto zprávy jsou tak i součástí naplňování ústavního rámce informování o životním prostředí, který zakládá Listina základních práv a svobod v čl. 35 odst. 2: Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Všechny zprávy o životním prostředí od roku 2005 lze nalézt na webu České informační agentury životního prostředí CENIA, a to v českém znění a následně i v anglickém překladu. V úvodu Zprávy o životním prostředí za rok 2019 (dále též „Zpráva“) se uvádí, že v roce 2018 došlo k úpravě konceptu Zprávy, na jehož základě je Zpráva v podrobném znění zpracovávána jen jednou za dva roky a v mezidobí se připravuje pouze shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji životního prostředí. Zpráva za rok 2019 je tedy první, která je předkládána pouze v podobě shrnutí, má 76 stran; pro srovnání, „plná“ Zpráva za rok 2018 má 338 stran.    Číst dále  

 


Jak Ústavní soud rozhodl o účasti environmentálních spolků ve správních řízeních

Alena Chaloupková

Publikováno 10. 2. 2021

V mediálním humbuku kolem rozhodnutí o zrušení části volebního zákona mohlo poněkud zaniknout jiné významné rozhodnutí, které Ústavní soud rovněž vyhlásil v minulém týdnu. Ve svém nálezu Pl. ÚS 22/17 ze dne 26. 1. 2021 těsnou většinou pouze osm soudců ku sedmi s odlišným stanoviskem potvrdil ústavnost novely § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou byla k 1. 1. 2018 omezena účast veřejnosti v řízeních vedených podle jiných zákonů – zejména podle stavebního zákona.

Krátce k vývoji právní úpravy

Pro pochopení významu tohoto nálezu je třeba zopakovat v krátkosti, jak to s tou účastí veřejnosti ve správních řízeních týkajících se zájmů ochrany životního prostředí je a bylo. Environmentální spolky (tj. zjednodušeně řečeno spolky, které se zabývají ochranou přírody, životního prostředí či lidského zdraví) se dnes mohou stát účastníkem správního řízení a hájit v něm environmentální zájmy na základě čtyř různých zákonů.    Číst dále  

 


Foto: Pixabay.comOčekávání ve věci ústavní ochrany vody v roce 2021

Tereza Snopková

Publikováno 25. 1. 2021

V letošním roce bude pokračovat projednávání poslaneckých návrhů k ochraně vody na ústavní úrovni. Posledním návrhem, který se v minulém roce v Poslanecké sněmovně objevil, byl návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů (sněmovní tisk č. 1018/0). Při formulaci očekávání, co by návrh mohl prakticky přinést, se lze zabývat několika otázkami. Jednak nutností ochrany vody na ústavní úrovni a rozsahem práv a povinností ve vztahu k ochraně vody. Dále je třeba zvažovat nezbytnost zakotvení výsostného veřejného zájmu na ochraně vodních zdrojů jako relevantní cesty k řešení možného nedostatku pitné vody, resp. dopadu klimatických změn (sucha). Zvláštní pozornost by měl mít rozsah práva na pitnou vodu a specifická role státu a územně samosprávných celků v ochraně vodních zdrojů. 

Návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů byl poslancům rozeslán dne 17. 9. 2020. Návrh navázal na předchozí postupy a prohlášení ministra zemědělství Miroslava Tomana, který avizoval, že Ministerstvo zemědělství připraví vlastní návrh ústavního zákona o vodě. Jak bylo slíbeno, tak se stalo. Ministerský návrh dostal namísto standardního vládního návrhu, který se projednává napříč veřejnou správou, jakož i s dalšími zainteresovanými subjekty, podobu poslaneckého návrhu. Jedná se o návrh skupiny poslanců zastupujících ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Předchozí poslanecké návrhy, o kterých jsme již psali v komentáři z 31. 8. 2020, byly z dílny KSČM, KDU-ČSL a STAN.    Číst dále  

 


Foto: Nick Fewings on UnsplashKlimatičtí aktivisté u soudu – krajní nouze, či přímo strategie?

Eva Balounová

Publikováno 12. 1. 2021

Mnoho občanů má pocit, že vlády a čelní představitelé států nekonají dostatečně k ochraně před dopady klimatických změn, a volí různou formu protestu k vyjádření svého nesouhlasu a k vytvoření nátlaku. Je možné se vyjádřit ve volbách, ale to se nemusí zdát dostačující a v poslední době se zejména mladí občané zapojují do studentských stávek a dalších protestů. Klimatické litigace mohou být s protesty spjaty různě – žaloby mohou být podány jako součást nebo vyvrcholení protestu či kampaně. Okrajovou část klimatické litigace však tvoří i případy, kdy byli klimatičtí aktivisté obžalováni v trestním řízení a součástí jejich obhajoby byl odkaz na protest proti nebezpečné změně klimatu, tedy jednání ve stavu krajní nouze.

Ukázkový je případ Credit Suisse Protesters Trial, ve kterém v listopadu 2018 dvanáct klimatických aktivistů ve sportovním oblečení a parukách zinscenovalo tenisový zápas v lausannské pobočce banky Credit Suisse na protest proti investicím banky do fosilních paliv, a vytvořili tak nátlak na tenistu Rogera Federera, aby ukončil svoji sponzorskou smlouvu s touto bankou.   Číst dále  

 


Foto: Pxfuel.comNová odpadová legislativa od 1. 1. 2021

Tereza Snopková

Publikováno 4. 1. 2021

V prosinci Parlament schválil konečné znění tzv. odpadového balíčku. Potvrdil tak odložení zákazu skládkování využitelného komunálního odpadu z roku 2024 na rok 2030. Schválil závazné cíle třídění komunálního odpadu a odsouhlasil zvýšení skládkovacího poplatku za využitelný odpad ze současných 500,-Kč/t, na 800,-Kč/t v roce 2021 až na 1850,-Kč/t v roce 2029.

Soubor legislativních návrhů známý jako „balíček pro oběhové hospodářství“ či „odpadový balíček“ byl v prosinci schválen Poslaneckou sněmovnou, která přehlasovala pozměňovací návrhy senátorů. Nebyl tak vyslyšen ani návrh senátorů, aby účinnost nové legislativy byla odložena o 1 rok. Ministr životního prostředí Richard Brabec při svém vystoupení na projednávání odpadového balíčku v Senátu zdůraznil potřebu zachování původního data. Odůvodnil to tím, že celý systém odpadového hospodářství se od předpokládaného data odvíjí a jakýmkoliv posunem bude narušena důvěra jak investorů, tak představitelů obecních samospráv. Nová odpadová legislativa je tak účinná dle původního plánu od 1. ledna 2021.   Číst dále  

 


Foto: Martina Janochová at PixabayKonec uhlí v roce 2038: co vlastně rozhodnutí Uhelné komise znamená?

Zuzana Vrbová

Publikováno 17. 12. 2020

V pátek 4. 12. padlo závěrečné rozhodnutí Uhelné komise. Orgán, který má české vládě radit při procesu ukončení těžby a využívání uhlí, stanovil rok, ve kterém by mělo Česko uhlí definitivně opustit: 2038. V konečném stádiu se Komise rozhodovala mezi roky 2033, 2038 a 2043, přičemž vyšší hranici podporovali především zástupci reprezentující zájmy průmyslu, nižší pak ekologové. Právě environmentální organizace nyní rozhodnutí kritizují, především tedy rozložení sil při debatách v rámci Komise. Zástupci dvou z nich, kteří v Uhelné komisi zasedali, se na protest proti způsobu rozhodování v rámci tohoto orgánu rozhodli již nadále v Komisi neangažovat.    Číst dále

 

 


Foto: Luca Bravo on UnsplashDebata o Modernizačním fondu nabírá na obrátkách

Zuzana Vrbová

Publikováno 26. 11. 2020

Modernizace energetiky je jedním z klíčových nástrojů dekarbonizace a jedním z hlavních kroků, jak dosáhnout cíle klimatické neutrality. Evropská unie uznává, že u některých států je transformace tak komplexních sektorů jako je elektroenergetika, teplárenství, ocelářství či chemický průmysl složitější než u jiných. I proto vytvořila tzv. Modernizační fond, který má těmto zemím přinést další prostředky na modernizaci těchto odvětví. Konkrétní nastavení podmínek čerpání z tohoto fondu je v rukou jednotlivých členských států, kterým je určen. V České republice příprava programové dokumentace k Modernizačnímu fondu vrcholí a do diskuze, která se týká i některých právních aspektů kolem fondu, se zapojila řada subjektů. V následujícím článku nabízíme krátký popis fungování fondu a shrnutí dosavadní diskuze kolem nejpalčivějších bodů návrhu fungování fondu.    Číst dále

 


Foto: Marcin Jozwiak on UnsplashPolský soud vyhověl „klimatickému“ akcionáři a zrušil usnesení valné hromady o dostavbě uhelné elektrárny

Monika Feigerlová

Publikováno 18. 11. 2020

Žalující nevládní organizace ClientEarth (resp. její polská odnož CLIENTEARTH Prawnicy dla ziemi) uspěla s žalobou proti polské energetické společnosti ENEA S.A. („Enea“) týkající se dostavby nového bloku uhelné elektrárny Ostroleka o kapacitě 1 GW. Mělo se jednat o výstavbu poslední uhelné elektrárny v Polsku a současně o nové největší zařízení tohoto typu v rámci EU. Environmentální organizace se domáhala zrušení usnesení valné hromady společnosti Enea o účasti této společnosti na projektu výstavby elektrárny. Polský soud vyhověl ClientEarth již v roce 2019, ale v červenci tohoto roku rozhodnutí prvoinstančního soudu potvrdil i odvolací soud a rozhodnutí se tak stalo pravomocné. Obě společnosti, které měly v plánu společně novou elektrárnu postavit, Enea a Energa, projekt nakonec pozastavily ještě před vydáním rozhodnutí odvolacího soudu a původní strategii přehodnotily na vybudování plynové elektrárnyPozoruhodností tohoto případu je skutečnost, že nevládní organizace získala na polské společnosti pár akcií a následně k prosazení klimatických cílů využila své pozice minoritního akcionáře a nástrojů korporátního práva.   Číst dále

 


Foto: Christian Lue on UnsplashKomentář k americkým volbám: návrat k Pařížské dohodě a Obamově regulaci

Eva Balounová

Publikováno 13. 11. 2020

Spojené státy americké přestaly být stranou Pařížské dohody o změně klimatu 4. listopadu 2020 a staly se tak první zemí, která tuto dohodu opustila. Stalo se tak pouhý den po amerických volbách, ve kterých získal prezidentské křeslo demokratický kandidát Joe Biden, který se proslavil zejména jako viceprezident Baracka Obamy, a předtím působil dlouhou dobu jako senátor za stát Delaware. Joe Biden kromě přistoupení k Pařížské dohodě deklaroval jasný plán ochrany klimatu na rozdíl od Donalda Trumpa, který během své vlády ochranu klimatu a roli vědy oslaboval. Tento článek nastiňuje, co můžeme od nově zvoleného prezidenta čekat, včetně kroků, které může podniknout i v případě, že nebude mít většinovou podporu v Senátu USA.

Číst celý text

 


Foto: LibreshotSchvalování motorových vozidel a dozor nad automobilovým trhem jako nástroje zlepšení stavu ovzduší: situace v ČR

Rita Simon

Publikováno 10. 11. 2020

Doprava je v České republice – po uhelných elektrárnách a teplárnách – druhým největším zdrojem emisí skleníkových plynů; kromě toho emituje i velké množství znečišťujících látek, jako např. NOx, PM2,5, nebo benzoapyren, které jsou pro lidské zdraví velmi škodlivé. Jakkoliv úspěšně probíhá snižování CO2 u stacionárních zdrojů, a Česká republika splňuje pro rok 2020 emisní požadavky z Pařížské dohody, v posledních 30 letech narostly emise z odvětví dopravy o celých 162 procent. A jejich růst sám neustane.

Ačkoliv je problematika emisí z dopravního sektoru známá, pro oblast kvality ovzduší nejdůležitější český zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, na toto odvětví zapomíná. Dodržování imisních limitů dle § 3 zákona je závazné (kromě obcí a krajů) jen pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti, vyjmenované v § 27, mezi nimiž jsou ministerstva životního prostředí, zdraví a zemědělství, ale Ministerstvo dopravy, které má v gesci všechna opatření v odvětví dopravy, je vynecháno.   

Číst celý text

 


Foto: PxfuelNešťastný vývoj formování nové Společné zemědělské politiky EU

Alena Chaloupková

Publikováno 4. 11. 2020

Ministři Rady EU a poslanci Evropského parlamentu zaujali svou pozici k budoucí podobě nové Společné zemědělské politiky EU pro období do roku 2027. Navzdory předchozím příslibům výsledky vyjednávání o této klíčové politice EU přinesly velké zklamání – tolik potřebné změny ve prospěch ochrany klimatu, biodiverzity a půdy se nekonají. Následovat budou ještě společná jednání mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Nová pravidla by mohla začít platit po uplynutí dvouletého přechodného období od ledna 2023.    Číst dále

 


Foto: Koushik-das on UnsplashSlib Číny být uhlíkově neutrální do roku 2060 a jeho vliv na dosahování cílů Pařížské dohody

Zuzana Vrbová

Publikováno 29. 10. 2020

Čína, která je v současnosti největším emitentem emisí skleníkových plynů na světě (produkuje téměř třetinu všech světových emisí, tedy cca 10 Gt), na konci září oznámila ambiciózní plán dosáhnout uhlíkové neutrality, a to do roku 2060. Následuje tak trend nastavený především Evropskou unií, ale i jinými státy, které v rámci svých vnitrostátně stanovených národních příspěvků (tzv. NDCs) začaly oznamovat datum očekávaného dosažení klimatické neutrality. Pokud by se Číně opravdu povedlo cíle dosáhnout, příspěvek ke globální klimatické mitigaci by byl obrovský. Jak předpovídají projekce klimatických modelů, neutralita Číny by snížila očekávané oteplení do roku 2100 o 0,2 až 0,3 °C. To by vzhledem k cílům Pařížské dohody – zabránit oteplení o více než 2 °C a aspiraci na cíl 1,5 °C – mělo na jejich plnění velmi podstatný vliv. Díky současně nastaveným klimatickým politikám jednotlivých států lze přitom očekávat oteplení o přibližně 2,7 °C do konce století. Mnozí jsou ale k cíli oznámeném prezidentem Xi Jinpingem na Valném shromáždění OSN, které se odehrálo virtuálně, skeptičtí.    Číst dále

 


Foto: Pasi Mäenpää at PixabayNové zdroje financování EU začínají u platby za nerecyklované plastové obaly

Tereza Snopková

Publikováno 24. 9. 2020

Z mimořádného jednání Evropské rady v červenci vyplynuly závěry k uspořádání víceletého finančního rámce EU na období 2021-2027, které reflektují situaci v EU vyvolanou pandemií covid-19. Krize covid-19 představuje podle Evropské rady pro Evropu výzvu historických rozměrů. Krize a její řešení, jakož i zmírnění sociálně-ekonomických škod vyžaduje inovativní přístup včetně zvýšení odolnosti a transformace v Evropské unii. Evropská rada ve svých závěrech stanovuje víceletý finanční rámec, který vychází z návrhu Evropské komise, který reaguje na krizi covid-19.    Číst dále

 


Foto: #SOTEUKomise zvyšuje klimatické cíle. „Budoucnost bude taková, jakou si ji uděláme“.

Hana Müllerová a Eva Balounová

Publikováno 16. 9. 2020

V dnešním projevu o stavu Unie, při němž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová střídala francouzštinu, angličtinu a němčinu, toho o životním prostředí, klimatu a ozelenění ekonomiky zaznělo poměrně hodně. Po tématech překonávání epidemie koronaviru spoluprací celé Evropské unie a zachování sociální, ekonomické a fiskální stability Unie to bylo třetí velké téma, kterému se předsedkyně Komise ve své více než hodinové promluvě k poslancům Evropského parlamentu věnovala. Téma snižování emisí a zelené obnovy po pandemii přitom orámovala z perspektivy ekonomické prosperity jako prostor pro příležitosti a pro intenzivnější rozvíjení společného trhu. Posledních 6 měsíců podle ní ukázalo, že nová strategie pro rozvoj evropského průmyslu, kterou Komise představila v březnu a která předpokládá velkou „zelenou“ a digitální transformaci evropské ekonomiky, nejen jde správným směrem, ale že je třeba ji prosazovat ještě silněji a rychleji, protože „neexistuje větší výzva k zintenzivnění našich snah, než jakou představuje stav naší křehké planety“. Projevy klimatické změny už vidíme všude kolem sebe – v povodních, suchu či požárech.

Jedním z nejdůležitějších sdělení projevu je, že široká veřejná konzultace i rozsáhlá studie dopadů utvrdily Evropskou komisi v záměru zvýšit emisní cíle vytyčené do r. 2030, a to ze současných 40 % na 55 %. Analýzy ukazují, že navýšení cíle je nejen nezbytné k plnění cíle Pařížské dohody udržet oteplování pod 1,5 °C, ale také dosažitelné a pro Evropu prospěšné, neboť, jak zaznělo, „co je dobré pro naše klima, je dobré i pro náš byznys a pro nás všechny“.     Číst dále

 


Foto: Pxfuel.comÚskalí existujících návrhů k ústavní ochraně vody

Tereza Snopková

Publikováno 31. 8. 2020

V červnu tohoto roku Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky přerušila projednávání tří poslaneckých návrhů na změnu Ústavy, resp. Listiny základních práv a svobod, jejichž cílem je ochrana vody na ústavní úrovni. Ústavní ochrana vody je podporována též Ministerstvem zemědělství, které připravuje vlastní návrh ústavního zákona na ochranu vody.

Ministerstvo zemědělství České republiky zvažuje speciální zakotvení ochrany vody v ústavně právní rovině již delší dobu. V tiskové zprávě ze dne 15.1.2020 poukázalo na vytvoření základního konceptu samostatného ústavního zákona na ochranu vody.

Tomuto návrhu předcházely tři poslanecké návrhy z poloviny roku 2019 zabývající se též posílením ochrany vody v ústavní rovině (sněmovní tisk č. 508, sněmovní tisk č. 526, sněmovní tisk č. 549). Poslanecké návrhy sice reflektují shodu nad potřebou řešení v dané oblasti napříč politickým spektrem, ale současně obsahují nedostatky, které by ve svém důsledku přinesly rozkolísání zaběhnutých principů a pravidel. Jestliže se ve výše zmíněné tiskové zprávě ministr zemědělství Miroslav Toman vyjádřil tak, že považuje za vhodné, aby nová právní úprava bylo řešena cestou poslaneckých návrhů, považujeme s ohledem na zkušenost s předchozími poslaneckými návrhy za potřebné apelovat na to, aby případný návrh ústavního zákona byl předmětem komplexního řešení přednostně na úrovni vlády, a to se zapojením všech dotčených resortů při jeho přípravě.    Číst dále

 


Sídlo irského Nejvyššího soudu v Dublinu. Foto Wikimedia commons repository.Climate Case Ireland: Irský Nejvyšší soud zrušil vládní plán klimatické mitigace, vláda nyní musí připravit nový

Alena Chaloupková

Publikováno 11. 8. 2020

Irský Nejvyšší soud vydal v poslední červencový den přelomový rozsudek, ve kterém rozhodl o zrušení vládního plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství pro rozpor se zákonem. Opatření předpokládaná v tomto plánu podle názoru soudu výrazně zaostávají za mírou určitosti, kterou zákon vyžaduje. 

Není to dlouho, co se v České republice rozhořela diskuse nad úmyslem přípravy první české klimatické žaloby – komentovali jsme ji v této sekci v textu „První debata kolem přípravy první české klimatické žaloby“. Nešlo by přitom ani o první ani o poslední případ klimatické litigace na světě, naopak jde o součást nyní značně rozšířeného trendu. V Irsku byla podobná žaloba podána již v říjnu 2017. Nevládní organizace Friends of the Irish Environment v ní žalovala irskou vládu ve snaze dosáhnout přijetí ambicióznějších opatření v boji proti změně klimatu. Nyní byl Nejvyšším soudem vynesen konečný rozsudek.     Číst dále

 


První debata kolem přípravy první české klimatické žaloby

Hana Müllerová

Publikováno 28. 7. 2020

Na jaře t. r. jsme v našem newsletteru informovali o plánu přípravy první české klimatické žaloby. Spolek, který za tímto plánem stojí, představil nyní svůj záměr veřejně. Zde reagujeme na první mediální ohlasy, jež toto zveřejnění záměru vyvolalo, a připojujeme náš stručný názor. Spolek Klimatická žaloba představil 20. července veřejně svůj záměr zažalovat stát za jeho nečinnost v reakci na klimatickou krizi. Má jít o vůbec první žalobu v ČR týkající se ochrany klimatu. Spolek ve zprávě uvádí, že hodlá žalovat Českou republiku mimo jiné proto, že ČR má stále jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na obyvatele v EU, opatření podnikaná vládou nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody a emise skleníkových plynů v ČR se v posledních několika letech dokonce mírně zvýšily; tím ČR porušuje nejen mezinárodní dohody, ale i Ústavou daná práva českých občanů. Spolek se rozhodl domáhat se nápravy soudní cestou z důvodu nedostatku jiných účinných způsobů nápravy.   Číst dále

 


Foto: Thomas Millot on UnsplashRozšíření Dukovan – několik poznámek z pohledu (evropského) práva

Eva Balounová

Publikováno 27. 7. 2020

Evropská unie i některé evropské vlády v současnosti přemýšlí nad tím, jak vybruslit z očekávané krize ekologickou cestou. Např. španělská vláda přišla s klimatickým zákonem, dánská vláda schválila zavedení daně na emise skleníkových plynů a plánuje podpořit větrnou energii. Francie a Rakousko se chystají v souvislosti s podporou aerolinek omezit nejkratší lety. Německo je blíže k ukončení uhlí. Řecko se zase chystá podpořit elektromobilitu. Česká vláda pokročila v přípravě rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany – kromě dojednání smluv se společností ČEZ a schválení financování došlo k předložení návrhu tzv. nízkouhlíkového zákona. Jeho název by však měl být spíše zákon na podporu výstavby nového jaderného bloku. Ačkoliv se jádro v České republice těší obecně podpoře veřejnosti, stávající aktivity vlády byly kritizovány nejen ekology a odbornou veřejností, ale i z opozičních stran. Cílem tohoto článku je přispět k debatě o budoucnosti české energetiky zejména shrnutím probíhajících aktivit vlády z právního hlediska a také nabídnout vhled do toho, jak na jádro pohlíží Evropská komise.

Číst celý text

 


Foto: Public Domain PicturesVodíková strategie EU: Vodík je nadějí pro dekarbonizaci, ale není vodík jako vodík

Hana Müllerová

Publikováno 10. 7. 2020

Vodíkové technologie představují velmi nadějný nástroj pro dekarbonizaci ekonomiky a směřování k uhlíkové neutralitě. Vodík totiž při využití nezpůsobuje žádné emise CO2 a téměř žádné znečištění ovzduší; z hlediska hodnocení jeho celkového dopadu na klima je ale podstatné, jakým způsobem byl vyroben: „čistý“ vodík je tak čistý, jak čistá je energie použitá na jeho výrobu. 

V EU je sektor energetiky v současné době odpovědný za 75 % emisí skleníkových plynů. Proto se hledají cesty, jak energetiku transformovat do čistší podoby, tak, aby mohl být splněn cíl Evropy stát se do r. 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. EU považuje vodík za jeden ze slibných nástrojů pro dekarbonizaci výroby energie, průmyslu a dopravy.  8. července 2020 představila Evropská komise návrh Strategie EU pro vodík, jejímž hlavním cílem je podpořit zvýšení v současnosti velmi nízkého podílu vodíku v rámci energetického mixu v EU.    Číst dále

 

 


Foto: Analogicus at PixabayStát chce velkému průmyslu kompenzovat vyšší cenu elektřiny kvůli klimatickým opatřením aneb Začarovaný kruh evropského systému obchodování s emisními povolenkami

Zuzana Vrbová

Publikováno 22. 6. 2020

Česká republika musí ochránit svůj průmysl, ať to stojí, co to stojí. S podobnou rétorikou v souvislosti se stále zpřísňující se environmentální regulací čeští politici vystupují již delší dobu. V době krize spojené s pandemií viru covid-19 obavy o budoucnost tuzemské výroby ještě vzrostly a nejspíš tak není náhodou, že Ministerstvo životního prostředí na konci května poslalo do mezirezortního připomínkového řízení dva návrhy, které mohou představovat významnou finanční injekci některým sektorům průmyslu. Půjde ale jen o ty největší české firmy.

Číst celý text

 


Foto: Gerd Altmann at PixabayBoj proti emisím z osobních automobilů

Rita Simon

Publikováno 18. 6. 2020

Ačkoliv evropské předpisy soustavně tlačí u nových osobních aut na snižování emisí oxidu uhličitého, kupující se patrně jen zřídka rozhodují podle emisních hodnot, když vybírají vůz, kterým budou třeba vozit své dítě do školy. Podíl vozů s dieselovým motorem v osobním vozovém parku v Evropě po skandálu Dieselgate klesl, ale rostoucí poptávka po SUV vozidlech nadále zhoršuje kvalitu ovzduší v ulicích měst. Průměrné emise CO2 produkované osobními automobily v Evropě od roku 2018 opět rostou.   Číst dále

 


Foto: Zbynek Burival on UnsplashČeká nás nová vlna solárních arbitráží?

Monika Feigerlová

Publikováno 16. 6. 2020

Na konci dubna tohoto roku vláda schválila novelu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Pokud by byl návrh přijat, přinesl by významné změny do podpory elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů (OZE) a zejména by se dotkl solárních elektráren, u nichž by dle vyjádření ministra Karla Havlíčka mohlo dojít k úspoře na podpoře až o deset miliard korun ročně.

Důvodová zpráva k návrhu zákona odkazuje na splnění cílů v oblasti OZE do roku 2030 a zejména na implementaci závazků vyplývajících z několika rozhodnutí Evropské komise (EK)   Číst dále

 


Foto: Pixfuel.comFond obnovy EU: rétorika je zelená; jaká bude realizace?

Hana Müllerová

Publikováno 1. 6. 2020

Zdá se, že většina členských států EU a Evropská komise mají jasno: obnovu ekonomiky po pandemii covid-19 chtějí spojit s udržitelností, a Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal) ponechat jako páteř této obnovy. Dokumenty s plány na obnovu evropské ekonomiky po covidu-19, které Evropská komise představila 27. května 2020, kladou v textu poměrně velký důraz na ekologii. Hlavním heslem plánu obnovy je podle Ursuly von der Leyenové „proměnit obrovskou výzvu, které teď čelíme, v příležitost, a to nejen podpořením obnovy, ale zároveň investováním do naší budoucnosti: Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace povzbudí zaměstnanost a růst, odolnost našich společností a zdraví našeho životního prostředí.“  Číst dále

 


Foto: Sarita Jnawali on Pangolinsg.jpgZamyšlení nad pandemií covid-19 z pohledu právní ochrany životního prostředí a klimatu

Eva Balounová

Publikováno 5. 5. 2020

Pokud se v současné době v médiích píše o souvislostech mezi pandemií covid-19 a životním prostředím, nejčastěji je poukazováno na úbytek emisí skleníkových plynů a čistší ovzduší, případně na návrat k jednorázovým plastům; tomu se ostatně věnujeme i my v prvním čísle našeho Newsletteru. Hlubší pohled na tuto problematiku však ukazuje, že je daleko komplikovanější a odkrývá někdy až nečekané souvislosti. Tento článek chce nejprve na příkladech z oblasti ochrany živočichů a ochrany ovzduší ilustrovat, že vztahy mezi pandemií a životním prostředím jsou obousměrné, totiž nejen že opatření na potlačení nemoci v globálním měřítku mají dopady na stav životního prostředí, ale rovněž že některé slabiny v dosavadní právní ochraně těchto složek mohly spolupůsobit jako faktory k masivnějšímu šíření nemoci. Druhá část článku se pak věnuje současné poněkud ožehavé diskusi o tom, jakou podobu mají mít opatření k opětovnému nastartování ekonomik a jaký bude v té souvislosti osud dosavadních snah o intenzivnější ochranu klimatu a životního prostředí, reprezentovaný v EU zejména Zelenou dohodou pro Evropu.   Číst celý text


Foto: RawFilm on UnsplashEvropa jako první klimaticky neutrální kontinent na světě? Co přináší Zelená dohoda pro Evropu a daří se EU plnit své cíle?

Eva Balounová

Publikováno 12. 3. 2020

Evropská komise představila v prosinci 2019 sdělení Zelená dohoda pro Evropu, která má být novou „strategií růstu“ a má za cíl transformovat EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.“

Co obsahuje Zelená dohoda pro Evropu? Evropská zelená dohoda deklaruje, že v březnu 2020 bude Evropskou komisí navržen tzv. první evropský „právní rámec pro klima”, kde legislativně zakotví cíl klimatické neutrality pro rok 2050.   Číst dále

 


Foto: Jan KlimešPřípad Lliuya v. RWE: Lze německý energetický koncern hnát k odpovědnosti za škody způsobené táním ledovců v Peru?

Hana Müllerová

Publikováno 2. 3. 2020

Případ Lliuya (známý též pod názvy Huaraz nebo Saul v. RWE) je vůbec první žalobou v Evropě, kdy jednotlivec zasažený klimatickou změnou žaluje soukromou společnost pro škody způsobené změnami klimatu. Je i první velkou mezinárodní či přímo mezi-kontinentální klimatickou litigací založenou po právní stránce na odpovědnosti za škodu. Zároveň je tato kauza příkladem environmentální spravedlnosti par excellence, která ukazuje propojenost současného světa a globální povahu problému klimatické změny, neboť je postižen region Peru, který z globálního hlediska přispívá k emisím skleníkových plynů minimálně, a žalovaná společnost RWE v Peru vůbec nepůsobí.  Číst dále

 


Foto:  Marek Okon  on UnsplashPřípad Kiribati: Je navrácení běžence do země ohrožené změnou klimatu porušením lidských práv?

Eva Balounová

Publikováno 9. 3. 2020

Tento případ se týkal osob, které označujeme jako tzv. environmentální migranty. Environmentální běženci nejsou z hlediska práva uprchlíky v pravém slova smyslu. Jaká jim tedy podle mezinárodního práva náleží ochrana? Rozhodnutí Výboru OSN pro lidská práva z konce ledna 2020 v tom udělalo o něco jasněji. Výbor rozhodl v případu muže z tichomořského souostroví Kiribati, který tvrdil, že kvůli změně klimatu se stane ostrov, na němž žije, v průběhu deseti až patnácti let neobyvatelný. Tuzemská média na toto rozhodnutí reagovala   Číst dále

 


 

Příspěvky v této sekci vyjadřují názory autorů, nikoli oficiální stanoviska Ústavu státu a práva AV ČR.