Centrum pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) Centrum pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS)
Photo: Matthew Murphy on Unsplash

Komentujeme

 


Foto: Phillip Flores on UnsplashVýbor OSN pro lidská práva přitvrzuje: Neprovedením včasných adaptačních opatření na změnu klimatu byla porušena lidská práva

11. 11. 2022

Kamila Balounová 

Výbor OSN pro lidská práva řešil historicky první případ porušování lidských práv v souvislosti s globálním oteplováním. Dne 23. září 2022 vydal Výbor OSN pro lidská práva velmi očekávané rozhodnutí ve věci Daniel Billy a další proti Austrálii (případ obyvatel Ostrovů Torresova průlivu), v němž konstatuje, že Austrálie tím, že neprovádí včasná a přiměřená adaptační opatření, porušuje práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech několika australských občanů, kteří jsou obyvateli Ostrovů Torresova průlivu.


Ostrovy Torresova průlivu

Ostrovy Torresova průlivu jsou ostrovní pás nacházející se mezi Austrálií a Novou Guineou v Tichomoří. Souostroví patří Austrálii a je tvořeno 274 ostrovy, 14 z nich je obydlených a žije na nich přibližně 4,5 tisíce lidí. Ostrovy jsou různorodé, najdeme zde korálové ostrůvky, bažinaté nebo žulové ostrovy a ostrovy vyrostlé z podmořských sopek. Obývají je desítky ohrožených druhů zvířat, jako například krokodýl mořský nebo varan smaragdový.   Číst dále  

 


Foto: Eelco Böhtlingk on UnsplashProblematická reforma Dohody k energetické chartě nezajistí klimatické cíle

Monika Feigerlová

23. 8. 2022 

Na konci června smluvní strany Dohody k energetické chartě (Energy Charter Treaty, Dohoda ECT) ukončily dvouleté vyjednávání o její modernizaci. Výsledkem je předběžná dohoda (agreement in principle), jež dle vyjádření Evropské komise podpoří udržitelné investice a umožní naplnění klimatických cílů Pařížské dohody. Oproti požadavku některých členských států EU na úplné koordinované vypovězení Dohody ECT to zatím vypadá na její další pokračování v reformované podobě. Finální text modernizované dohody by měl být předložen Konferenci energetické charty k jejímu odsouhlasení v listopadu 2022.

Co je Dohoda k energetické chartě a proč je spojována s klimatickým úsilím?

Dohoda ECT je smluvním rámcem pro spolupráci v oblasti energetiky a jedním z jejích pilířů je ochrana zahraničních investic a mechanismus řešení sporů mezi investory a hostitelskými státy. Dohoda již několik let čelí tvrdé kritice, zejména ze strany neziskového sektoru, ale také části akademiků, pro přílišnou ochranu zahraničních investorů, vágnost jejích ustanovení a celkovou zastaralost. V poslední době je tato dohoda navíc kritizována ze strany několika členských států EU v kontextu boje proti klimatické změně. Například Německo, Nizozemí či Španělsko namítají, že Dohoda ECT jim brání v plnění cílů Pařížské dohody, když chrání investice týkající se fosilních paliv. Podobně se vyjádřila v dubnu 2022 zpráva IPCC, jež označila mezinárodní dohody o ochraně investic, včetně dohod v energetickém sektoru, za brzdu pro přijímání mitigačních klimatických opatření. Číst dále  

 


Foto: Jacek Dylag on UnsplashCo je potřeba pro naplnění limitu oteplení o 1,5 °C?

Alexander Ač*

26. 7. 2022

V předešlém příspěvku v této sekci „Šance naplnit závazky Pařížské dohody jsou již jen teoretické“ z 9. 6. 2022 jsem ukázal, že cíle Pařížské dohody již v zásadě nelze dodržet. Je to možné pouze v případě mnohem ambicióznějších a přísnějších závazných pravidel pro omezení globální emise skleníkových plynů. Nová studie publikovaná v časopise Science konstatuje totéž. Zároveň naznačuje, co by bylo potřeba udělat, aby byl cíl oteplení do 1,5 °C dosažitelný.

Dvojice klimatologů Damon Matthews a Seth Wynes z Concordia University v Montrealu ve své práci [1] konstatuje, že nárůst teploty již dosáhl hranice 1,25 °C. Pokud se nic zásadního nezmění, překročíme první hranici oteplení o 1,5 °C v horizontu méně jak deset let. Co se musí změnit, aby se toto nestalo?   Číst dále  

 


Foto: Josef Beneš, Klimatická žaloba ČRPrvní česká klimatická žaloba z velké části uspěla

Hana Müllerová

21. 6. 2022

Dne 15. června 2022 rozhodl Městský soud v Praze o první české klimatické žalobě, a to tak, že jí z větší části vyhověl. V tomto komentáři chceme zrekapitulovat dosavadní příběh české klimažaloby (který ještě nemusí být u konce) a poukázat na to, jak soud naložil s návrhy žalobců, které části z nich vyhověl a jakým způsobem. Podotýkáme, že zde vycházíme z ústního vyhlášení rozhodnutí soudu, jehož písemné vyhotovení s podrobným odůvodněním bude k dispozici pravděpodobně až za několik týdnů. V základních informacích ohledně rozhodnutí můžeme rovněž odkázat na tiskovou zprávu spolku Klimatická žaloba, podrobně se mu pak věnuje Martin Abel na Jiném právu.

K žalobě

Tzv. klimatickou žalobu podala skupina žalobců v dubnu 2021 proti čtyřem ministerstvům (životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy) a vládě ČR kvůli jejich nedostatečné aktivitě v oblasti ochrany proti změně klimatu. Obsahu žaloby jsme se podrobněji věnovali v našem komentáři publikovaném 5. května 2021. Mezi žalobci byli spolek Klimatická žaloba, několik jednotlivců a obec Svatý Jan pod Skalou. Různost žalobců umožňuje poukázat na škálu práv, která jsou dopady klimatické změny dotčena, ale také je projevem v Česku už tradiční praxe do žalob týkajících se životního prostředí zapojovat více typů aktérů za účelem úspěšného uznání tzv. žalobní legitimace alespoň některých z nich. (V minulosti se stávalo, že environmentální žaloby podané např. pouze fyzickou osobou nebo pouze spolkem se nedostaly vůbec k meritornímu posouzení věci pro soudem neuznanou žalobní legitimaci žalobce.)

Číst celý text

 


Foto: Chris Leboutillier on PexelsŠance naplnit závazky Pařížské dohody jsou již jen teoretické

Alexander Ač*

9. 6. 2022

Když svět zareagoval na pandemii způsobenou koronavirem, událo se mnoho věcí do té doby nemyslitelných či nepředstavitelných. Ekonomická aktivita a život se doslova zastavily nejen v celých státech, ale doslova i na celých kontinentech. Při maximu protipandemických opatření klesly globální emise oxidu uhličitého v jeden den až o neuvěřitelných 17 %. Také v ročním průměru klesly globální emise o rekordních více než 5 % a zdálo se, že přece jen svitla naděje na nastartování dlouhodobějšího poklesu spotřeby fosilních paliv. Je to totiž předpoklad pro naplnění závazků států světa, které se hlásí k Pařížské dohodě. Jak moc se svět přiblížil, nebo naopak vzdálil naplnění svých klimatických závazků?

Téměř všechny státy světa, jež ratifikovaly klimatickou dohodu z roku 2015, tzv. Pařížskou dohodu, se zavázaly přijmout soubor opatření, která povedou k udržení oteplení v rozmezí 1,5–2 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím (definováno jako průměr teploty za období 1850–1900). Podstatou Pařížské dohody jsou tzv. vnitrostátně stanovené příspěvky (nationally determined contributions neboli NDCs). Ve stručnosti jde o objem budoucích emisí, které plánují jednotlivé státy omezit. Jelikož na samotné konferenci v roce 2015 byly sumární závazky států nepostačující a vedly by k oteplení o více než 2,5 °C do konce století, očekávalo se, že postupně se budou klimatické cíle omezování emisí zpřísňovat.    Číst dále  

 


Foto: Antonio Janeski on UnsplashZavedení systému obchodování s emisemi z dopravy

Rita Simon

2. 6. 2022

Do rámce nového evropského legislativního návrhu „Fit for 55“ patří důležité mechanismy, které mají ovlivnit sektor dopravy, protože aktuální politiky jsou pro účinné snížení emisí CO2 nedostačující. Tento příspěvek se zabývá otázkou, do jakého systému aktuálně patří sektor dopravy z hlediska snižování emisí skleníkových plynů a jaké jsou budoucí plány Komise. Popsáno také bude, jaké varianty jsou pro nový systém obchodování s emisemi (ETS) pro silniční dopravu představitelné a jaká rizika různé přístupy mají. 

 

Aktuální systémy snižování emisí skleníkových plynů v EU

Evropská politika snižování emisí skleníkových plynů ze začátku roku 2003 vytvořila dva rozdílné systémy: jednak Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) pro nejvíce znečišťující činnosti, jako je výroba elektřiny v tepelných elektrárnách, tavení železa, sklářství, koksárenství, výroba cementu a papíru; jednak tzv. systém sdíleného úsilí (Non ETS). První systém ETS funguje na principu „cap & trade“ – „omez a obchoduj“, což znamená, že velcí znečišťovatelé musí hladiny vypouštěných emisí skleníkových plynů konstantně omezovat, a v případě, že sníží své emise více, než bylo předepsáno, mohou se svými zbylými emisními povolenkami volně obchodovat. K druhému systému sdíleného úsilí patří průmyslová odvětví nezahrnutá do ETS – doprava, stavebnictví, zemědělství a odpadové hospodářství. Tyto sektory, které jsou odpovědné za téměř 60 % celkových domácích emisí EU (a z nichž více než třetina připadá na dopravu), potřebují kumulativně naplnit tzv. cíle sdíleného úsilí.   Číst dále  

 


Foto: Trnava University on UnsplashPřijetí mezinárodní úmluvy k omezení tzv. novel entities?

Adam Novák

19. 5. 2022

Na začátku tohoto roku byla publikována studie týkající se pravděpodobného překročení planetárních hranic ve vztahu k uměle vytvořeným chemickým látkám (tzv. novel entities). Systém planetárních hranic představuje devět úseků planetárních hranic udržitelnosti, jejichž překročení může mít až katastrofické následky. Mezi těchto devět planetárních hranic patří: klimatická změna, okyselování oceánů, ztenčení ozonové vrstvy, narušení globálního cyklu fosforu a dusíku, ztráta biodiverzity, globální spotřeba pitné vody, změna využití zemědělské půdy, atmosférický aerosol a právě chemická kontaminace prostředí.

Zmíněnými novel entities se v daném případě rozumí nejen nové chemické látky, ale také plasty či dříve se v přírodě nevyskytující těžké kovy – tedy v podstatě všechny látky objevující se v životním prostředí v důsledku lidské činnosti. Hranice planetární udržitelnosti pro zmiňované novel entities nebyla až do nedávné doby vymezena, a to s ohledem na problematické stanovování „subhranic“ pro konkrétní chemické látky, jichž existují desítky tisíc.

S ohledem na své zjištění dospěli autoři studie k závěru, že by mělo být přijato řešení, které překračuje hranice jednotlivých států a zároveň by nemělo být oddáleno ani skutečností, že nejsou známy všechny konkrétní dopady chemických látek na ekosystémové procesy probíhající na planetě. Toto odůvodňuje obecně princip předběžné opatrnosti, jenž je celosvětově uznáván (viz např. Úmluva o dálkovém znečištění ovzduší přesahujícím hranice států či Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy). Jako adekvátní řešení nastalé situace je navrhována mezinárodní úmluva, která by podobně jako v případě produkce skleníkových plynů vytvořila systém zastropování emisí či produkce chemických látek (tzv. cap system).

V nedávné době (v březnu 2022) přitom vydalo shromáždění OSN rezoluci, na jejímž základě by mělo do konce roku 2024 dojít k přijetí závazné mezinárodní dohody vedoucí k omezení znečištění plasty nejen v mořích, ale i ve všech ostatních prostředích. Tato rezoluce již v sobě nese náznaky, jaká opatření by se v budoucí mezinárodní úmluvě měla objevit (např. podpora udržitelné výroby a spotřeby plastů), ale konkrétní opatření ještě neobsahuje. Naproti tomu některá konkrétní opatření již byla diskutována ze strany odborné veřejnosti, kdy se někteří autoři rovněž odkazují na zmíněný cap system jako ideální nástroj.

Mohla by tedy být připravovaná mezinárodní úmluva týkající se plastů použitelná i pro ostatní novel entities, jejichž součástí jsou právě i plasty? Nebo bude nezbytné přijmout dvě samostatné úmluvy?   Číst dále  

 


Foto:  Max Phillips - Coal Mine in Hunter Valley, Australia, Wikimedia commonsPřípad Sharma: neúspěch klimatické litigace v Austrálii

Hana Müllerová

5. 4. 2022

Prohrou žalobců skončil v březnu důležitý klimatický případ Sharma v. Minister of the Environment. Neúspěch v tomto pro Austrálii zásadním klimatickém rozhodnutí jako by ještě více prohluboval rozdíl oproti přístupu evropských soudů, u nichž byla úspěšná již řada klimatických případů. Připomeňme z posledního roku vůbec první soudní rozhodnutí přikazující snižovat emise soukromé společnosti – koncernu Shell – nebo přelomový úspěch u německého Spolkového ústavního soudu (případ Neubauer). Austrálie se sice zavázala dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, zároveň však jako jeden z největších světových producentů a vývozců uhlí si chce podržet těžbu, co nejdéle to bude možné, jak o tom svědčí naprostá rezistence současné australské vlády vůči klimatické akci po celé její již osmileté vládnutí. Příznačné přitom je, že v téže době, kdy bylo vydáno zamítavé rozhodnutí v případu Sharma, postihly Austrálii povodně, které byly australskou Radou pro klima označeny za jednu z nejhorších přírodních katastrof v Austrálii vůbec, s tím, že s postupující klimatickou změnou lze očekávat takové jevy ještě častěji.  Číst dále  

 


Foto: www.ipcc.chRozvoj odolný vůči klimatické změně: zamyšlení nad druhou částí Šesté hodnotící zprávy IPCC 

Hana Müllerová

2. 3. 2022

Jednotlivé části Šesté hodnotící zprávy (AR6) Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) jsou představovány postupně. První část byla zveřejněna v srpnu 2021. Představení druhé části bylo tento týden do značné míry překryto aktuálními událostmi ruské agrese na Ukrajině. Můžeme jen doufat, že tento konflikt bude vyřešen co možná nejpokojnějším způsobem. Zároveň si ovšem můžeme být jisti, že klimatická změna i poté zůstane závažným dlouhodobým problémem celé planety. V tomto komentáři se chci věnovat přiblížení obsahu právě zveřejněné části zprávy, se zaměřením zvláště na její společenské a právní souvislosti. Konkrétně bych ráda upozornila na zajímavý koncept tzv. klimaticky odolného rozvoje, což je koncept postupně Panelem formovaný a v této zprávě dopodrobna popisovaný.  Číst dále  

 


Foto: Drew Dizzy Graham on UnsplashJaký má Zelená taxonomie EU dopad na obchodní společnosti a jak napomáhá přechodu na klimaticky neutrální hospodářství?

Monika Feigerlová

28. 1. 2022

V poslední době jsme mohli ve veřejném prostoru zaznamenat živou diskusi ohledně úspěchu či neúspěchu zařazení jaderné energie do tzv. taxonomie. Co taxonomie EU vlastně je? Jaké klade či neklade požadavky na obchodní společnosti a jak může podpořit přechod na nízkoemisní ekonomiku?

Otázka EU taxonomie začala rezonovat v českém prostředí zejména v posledních týdnech po zveřejnění „uniklého“ návrhu Evropské komise, v němž se přidává jádro a zemní plyn mezi zdroje, které lze dočasně považovat za environmentálně udržitelné investice (zde a zde). Taxonomie nicméně platí už od poloviny roku 2020, kdy bylo přijato příslušné nařízení o taxonomii, jež samo o sobě v ČR žádnou velkou odezvu nevyvolalo.    Číst dále  

 


Foto: Kelly Sikkema on UnsplashCo přineslo klimatické jednání v Glasgow?

Eva Balounová

29. 11. 2021

Ve dnech 31. října až 13. listopadu proběhla Konference OSN o změně klimatu (COP26) ve skotském Glasgow. Jejími výstupy jsou jednak oficiální rozhodnutí schválená smluvními stranami, z nichž nejvýznamnější je závěrečná klimatická dohoda – Glasgow Climate Pact – která byla jednomyslně schválena všemi účastníky, a jednak celá řada dílčích dohod ujednaných různě velkými skupinami států a dalšími aktéry.

Očekávání směrem ke COP26

Konference OSN o změně klimatu – neboli 26. setkání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP26) – sloužila také jako třetí setkání smluvních stran Pařížské dohody z roku 2015 a vzhledem k pandemii covidu-19 proběhla s ročním zpožděním. I tak bylo její konání kritizováno ze strany některých neziskových organizací, které poukazovaly na to, že proočkovanost v některých rozvojových zemí ještě není taková, aby umožnila účast všech aktérů.

Číst celý text


Foto: Pixfuel.comČeská klimatická žaloba:  Žalovaní požadují její zamítnutí pro nedůvodnost

Tereza Snopková

Publikováno 23. 11. 2021

V dubnu 2021 podal spolek Klimatická žaloba spolu s několika dalšími žalobci žalobu na vládu a vybraná ministerstva pro neplnění klimatických opatření. (Blíže v našem komentáři „O první české klimatické žalobě“). Městský soud v Praze obdržel během července vyjádření k žalobě od všech žalovaných, v říjnu 2021 také repliku žalobců. Žalovaní, ač jsou si vědomi rizik a výzev souvisejících se změnou klimatu, odmítají žalobu jednak z důvodů nesplnění podmínek pro podání zásahové žaloby a jednak vyvracejí důvodnost žaloby doložením konkrétních realizovaných nebo připravených opatření k reakci na klimatické změny.

Vláda zcela odmítá své postavení jako pasivně legitimovaný subjekt – žalovaná strana, protože v dané věci nevykonává vrchnostenské rozhodování, tj. nerozhoduje o právech a povinnostech osob v rámci správní činnosti, a nelze na ni nahlížet jako na správní orgán ve smyslu soudního řádu správního. Vláda a Ministerstvo životního prostředí staví svou argumentaci primárně na nesplnění požadavků zásahové žaloby. Ministerstvo životního prostředí též namítá, že by žaloba mohla být hodnocena jako nepřípustná s ohledem na nevyužití obrany proti nečinnosti ve smyslu § 80 správního řádu, tj. nevyčerpání všech prostředků nápravy. Žalované Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy se soustředí zejména na popis realizovaných opatření, která podle nich ukazují, že žaloba je nedůvodná již proto, že klimatickou změnu aktivně řeší.   Číst dále  

 


Foto: Quinten de Graaf on UnsplashEnergetická solidarita jako nové právní kritérium při rozhodování v rámci energetiky

Adam Novák

Publikováno 12. 10. 2021

V rámci své rozhodovací praxe dospěl v nedávné době velký senát Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) k závěru, že pojem energetické solidarity není pouze politickou proklamací, ale právním kritériem, podle kterého musí být poměřována rozhodnutí vydávaná v oblasti energetiky. Tento závěr by přitom mohl mít významné dopady nejen na další rozhodování evropských orgánů, ale také členských států EU. Konkrétně tak rozhodl SDEU ve sporu mezi Spolkovou republikou Německo a Polskou republikou, vedeném pod sp. zn. C-848/19 P.     Číst dále  

 


Foto: David Leveque on UnsplashSoudní dvůr omezil aplikaci Dohody k energetické chartě v intra-unijních investičních sporech. Znamená to konec žalob energetických společností na klimatická opatření v EU?

Monika Feigerlová

Publikováno 22. 9. 2021

Dne 2. září 2021 Soudní dvůr EU vydal rozhodnutí ve věci Komstroy Investment vs. Moldavská republika, které se sice netýkalo EU subjektů, přesto v něm soud dovodil, že rozhodčí doložka obsažená v čl. 26 Dohody k energetické chartě („ECT“) umožňující předložení investičního sporu mezi smluvním státem ECT a investorem jiné smluvní strany ECT k mezinárodnímu rozhodčímu řízení je v intra-unijních sporech „neaplikovatelná“. Co rozhodnutí znamená pro podané či potenciální žaloby energetických společností proti členským státům EU, jež přijala opatření na ukončení fosilních paliv a obecně pro boj s klimatickou změnou?    Číst dále  

 


Foto: Dimitris Vetsikas at PixabayByl přijat nový stavební zákon. Co to znamená pro ochranu životního prostředí a klimatu v ČR?

Hana Müllerová a Alena Chaloupková

Publikováno 23. 8. 2021

V polovině července byl přijat nový stavební zákon a doprovodný změnový zákon, který se významně dotkne celé řady souvisejících právních předpisů. Poslanecká sněmovna v této souvislosti přehlasovala nesouhlas Senátu, který oba právní předpisy jednomyslně zamítl. V oblasti rekodifikace stavebního práva tak došlo k završení legislativního procesu, který od samého počátku provázela velmi silná kritika ze strany různých aktérů – odborné a právní veřejnosti, opozičních politických stran, obcí i nevládních organizací. Kritika směřovala jak ke způsobu přípravy obou předpisů, tak k jejich obsahu.  Číst dále  


Foto: Mika Baumeister on UnsplashVýznam klimatické vědy pro právo: Čím méně je klimatické vědy při tvorbě politik a zákonů, tím více je jí pak v soudních síních

Hana Müllerová

Publikováno 12. 8. 2021

Mezivládní panel pro změnu klimatu (dále též „Panel“ nebo „IPCC“) existuje již 33 let a v těchto dnech vydal první část své již Šesté hodnotící zprávy (AR6). Poznatky klimatické vědy by měly být stěžejním podkladem pro tvorbu klimatických politik a klimatické legislativy státu; čím méně se tak děje, tím častěji se pak klimatická věda a právo setkávají v soudních síních, kde žalobci v klimatických litigacích využívají poznatky vědy včetně zpráv IPCC jako podklad pro dokazování. Tento text chce blíže popsat, jakou roli hraje klimatická věda, zvláště pak výstupy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, pro právo.

Panel IPCC a jeho činnost z hlediska mezinárodního práva

Mezivládní panel je vědecký orgán OSN, uskupení aktuálně 195 vědců z celého světa, založený k hodnocení vědy vztahující se ke klimatické změně a k poskytování relevantních vědeckých informací vládám k tvorbě jejich klimatických politik a opatření.

Číst celý text


Foto: Karsten Würth on Unsplash„Fit for 55“ – Evropa má plán, jak snížit emise skleníkových plynů

Eva Balounová

Publikováno 19. 7. 2021

Ve středu 14. července 2021 představila Evropská komise dlouho očekávaný balíček klimatických legislativních návrhů nazývaný „Fit for 55“, který má zajistit snížení emisí skleníkových plynů v Evropské unii do roku 2030 o 55 %. Již teď se ozývají hlasy, podle kterých je balíček málo ambiciózní, i hlasy zcela opačné, a je tak zřejmé, že schválení balíčku nebude snadné. Pokud k němu však dojde, bude to pro Evropu znamenat velký krok směrem k tolik proklamované klimatické neutralitě v příští polovině tohoto století.   Číst dále  


Foto: Marcel Eberle on UsplashO první české klimatické žalobě 

Tereza Snopková a Hana Müllerová

Publikováno 5. 5. 2021

Dne 21. dubna 2021 byla podána první česká klimatická žaloba. Co znamená podání klimatické žaloby v kontextu českých snah o ochranu klimatu, na čem je žaloba založena a jaký je její význam?

Na prvním místě je třeba zdůraznit, že podání žaloby na stát ve snaze přimět příslušné orgány, aby věnovaly větší úsilí opatřením ke zmírňování změny klimatu, není žádné české unikum. Jde o určitý celosvětový trend posledních let, jímž občané, nevládní organizace či obce vyjadřují svůj nesouhlas s tím, že státy a jejich úřady nečiní dostatečné kroky k dodržení závazků z Pařížské dohody nebo k plnění vlastní vnitrostátní klimatické legislativy. O podobných již podaných žalobách proti vládám evropských států psala Eva Balounová v předchozím komentáři a více se o celém fenoménu klimatické litigace můžete také dozvědět z její přednášky na našem Youtube kanálu.

Číst celý text


Foto: Christian Wiediger on UnsplashÚspěch německé klimatické ústavní stížnosti: budou se inspirovat i čeští soudci?

Eva Balounová

Publikováno 5. 5. 2021

Tento článek v návaznosti na podání první české klimatické žaloby shrnuje stávající úspěšné případy klimatických žalob proti vládám evropských států. Zejména je věnován prostor nejnovějšímu nálezu německého Spolkového ústavního soudu, který byl zveřejněn ve čtvrtek 29. dubna 2021

Česká klimatická žaloba, která byla podána ve středu 21. dubna k Městskému soudu v Praze, je součástí celosvětového trendu strategických žalob proti vládám za účelem posílení ochrany klimatu. Společným jmenovatelem těchto žalob je, že jsou podávány občany s podporou neziskových organizací z důvodu selhání orgánů veřejné moci adekvátně řešit změnu klimatu. Žalobci většinou namítají, že státy mají pozitivní povinnost chránit lidská práva, a tedy činit adekvátní opatření ke zmírnění změny klimatu. Počet těchto žalob v Evropě vzrostl zejména po roce 2015, a to ze dvou důvodů. V roce 2015 byl v Nizozemsku zaznamenán první významný evropský úspěch takové žaloby a rovněž byla uzavřena Pařížská dohoda, jejíž cíle jsou žalobci považovány za vodítko určující, jaká jsou adekvátní opatření k odvrácení nebezpečné změny klimatu a ochraně lidských práv.

Číst celý text


Foto: Aziz Acharki on UnsplashUkončení Dohody k energetické chartě jako řešení pro „levný“ přechod na čistou energii?

Monika Feigerlová

Publikováno 29. 4. 2021

Dohoda k energetické chartě („ECT“) se v posledních měsících stala předmětem nejedné debaty. ECT byla sjednána na počátku devadesátých let minulého tisíciletí jako mnohostranný smluvní rámec pro přeshraniční spolupráci a činnosti v energetickém průmyslu, včetně obchodu, tranzitu, investic a energetické účinnosti.

Mezi jejími cca padesáti smluvními stranami jsou mimo jiné i všechny členské státy EU, jakož i samotná EU. V současné době probíhají z iniciativy EU vyjednávání o modernizaci ECT, která nicméně v kontextu boje s klimatickou změnou vypadají zdlouhavě a nedostatečně, přestože je většina smluvních stran ECT rovněž smluvní stranou Pařížské dohody. Nutnost modernizace EU odůvodňuje tím, že v souladu s Pařížskou dohodou a dlouhodobými evropskými dekarbonizačními a energetickými politikami je EU zavázána zamezit dalším investicím do energetických projektů založených na fosilních zdrojích, pokud jsou nekonzistentní s jasně stanoveným plánem dosažení klimatické neutrality, cíli Pařížské dohody a dostupnými vědeckými poznatky.    Číst dále  


Nelegální kácení amazonského pralesa na území původních obyvatel Pirititi. Foto Felipe Werneck/Ibama via Flickr via AP (Creative Commons 2.0)O ekocidě

Hana Müllerová

Publikováno 22. 3. 2021

Letos v lednu byla k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu podána stížnost na brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Svou ničivou environmentální politikou, která stojí za obrovským nárůstem kácení amazonského pralesa, podle stěžovatelů spáchal zločin proti lidskosti.

Brazilský prezident je prý znám jako zatvrzelý klimaskeptik. Od jeho nástupu do úřadu v roce 2019 se prudce zintenzivnilo kácení deštného pralesa, a to až o 50 %. Vědci již poukázali na to, že pokračování takové destruktivní politiky může dostat amazonský prales do nevratného bodu zlomu (tzv. tipping point), po němž by následovala jeho proměna na savanu. Amazonský prales má přitom zásadní význam z hlediska klimatické rovnováhy planety, a ničení Amazonie tak přináší nepříznivé důsledky nejen Brazílii, ale i celé planetě. Stížnost podali zástupci původních obyvatel, jejichž území je kácením zmenšováno a ničeno, a jejich argumentace, že poškozování životního prostředí má v tomto případě charakter a intenzitu zločinu proti lidskosti, zapadá do současné vlny snah prosadit zakotvení tzv. ekocidy jako zločinu souzeného Mezinárodním trestním soudem.     Číst dále  

 


Foto: NOAA on UnsplashZpráva o životním prostředí ČR 2019: vývoj v oblasti klimatu

Hana Müllerová

Publikováno 19. 2. 2021

Dne 15. února 2021 schválila vláda Zprávu o životním prostředí České republiky 2019. Co se z tohoto dokumentu dozvíme o trendech a současném stavu v oblasti ochrany klimatu?

Připomeňme nejprve, že povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávy o stavu životního prostředí ukládá zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v § 12. Tyto zprávy tak patří do tzv. aktivní části informování veřejnosti o životním prostředí, kde jsou příslušné orgány povinny aktivně shromažďovat, zpracovávat a zveřejňovat informace týkající se životního prostředí. Tyto zprávy jsou tak i součástí naplňování ústavního rámce informování o životním prostředí, který zakládá Listina základních práv a svobod v čl. 35 odst. 2: Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Všechny zprávy o životním prostředí od roku 2005 lze nalézt na webu České informační agentury životního prostředí CENIA, a to v českém znění a následně i v anglickém překladu. V úvodu Zprávy o životním prostředí za rok 2019 (dále též „Zpráva“) se uvádí, že v roce 2018 došlo k úpravě konceptu Zprávy, na jehož základě je Zpráva v podrobném znění zpracovávána jen jednou za dva roky a v mezidobí se připravuje pouze shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji životního prostředí. Zpráva za rok 2019 je tedy první, která je předkládána pouze v podobě shrnutí, má 76 stran; pro srovnání, „plná“ Zpráva za rok 2018 má 338 stran.    Číst dále  

 


Jak Ústavní soud rozhodl o účasti environmentálních spolků ve správních řízeních

Alena Chaloupková

Publikováno 10. 2. 2021

V mediálním humbuku kolem rozhodnutí o zrušení části volebního zákona mohlo poněkud zaniknout jiné významné rozhodnutí, které Ústavní soud rovněž vyhlásil v minulém týdnu. Ve svém nálezu Pl. ÚS 22/17 ze dne 26. 1. 2021 těsnou většinou pouze osm soudců ku sedmi s odlišným stanoviskem potvrdil ústavnost novely § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou byla k 1. 1. 2018 omezena účast veřejnosti v řízeních vedených podle jiných zákonů – zejména podle stavebního zákona.

Krátce k vývoji právní úpravy

Pro pochopení významu tohoto nálezu je třeba zopakovat v krátkosti, jak to s tou účastí veřejnosti ve správních řízeních týkajících se zájmů ochrany životního prostředí je a bylo. Environmentální spolky (tj. zjednodušeně řečeno spolky, které se zabývají ochranou přírody, životního prostředí či lidského zdraví) se dnes mohou stát účastníkem správního řízení a hájit v něm environmentální zájmy na základě čtyř různých zákonů.    Číst dále  

 


Foto: Pixabay.comOčekávání ve věci ústavní ochrany vody v roce 2021

Tereza Snopková

Publikováno 25. 1. 2021

V letošním roce bude pokračovat projednávání poslaneckých návrhů k ochraně vody na ústavní úrovni. Posledním návrhem, který se v minulém roce v Poslanecké sněmovně objevil, byl návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů (sněmovní tisk č. 1018/0). Při formulaci očekávání, co by návrh mohl prakticky přinést, se lze zabývat několika otázkami. Jednak nutností ochrany vody na ústavní úrovni a rozsahem práv a povinností ve vztahu k ochraně vody. Dále je třeba zvažovat nezbytnost zakotvení výsostného veřejného zájmu na ochraně vodních zdrojů jako relevantní cesty k řešení možného nedostatku pitné vody, resp. dopadu klimatických změn (sucha). Zvláštní pozornost by měl mít rozsah práva na pitnou vodu a specifická role státu a územně samosprávných celků v ochraně vodních zdrojů. 

Návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů byl poslancům rozeslán dne 17. 9. 2020. Návrh navázal na předchozí postupy a prohlášení ministra zemědělství Miroslava Tomana, který avizoval, že Ministerstvo zemědělství připraví vlastní návrh ústavního zákona o vodě. Jak bylo slíbeno, tak se stalo. Ministerský návrh dostal namísto standardního vládního návrhu, který se projednává napříč veřejnou správou, jakož i s dalšími zainteresovanými subjekty, podobu poslaneckého návrhu. Jedná se o návrh skupiny poslanců zastupujících ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Předchozí poslanecké návrhy, o kterých jsme již psali v komentáři z 31. 8. 2020, byly z dílny KSČM, KDU-ČSL a STAN.    Číst dále  

 


Foto: Nick Fewings on UnsplashKlimatičtí aktivisté u soudu – krajní nouze, či přímo strategie?

Eva Balounová

Publikováno 12. 1. 2021

Mnoho občanů má pocit, že vlády a čelní představitelé států nekonají dostatečně k ochraně před dopady klimatických změn, a volí různou formu protestu k vyjádření svého nesouhlasu a k vytvoření nátlaku. Je možné se vyjádřit ve volbách, ale to se nemusí zdát dostačující a v poslední době se zejména mladí občané zapojují do studentských stávek a dalších protestů. Klimatické litigace mohou být s protesty spjaty různě – žaloby mohou být podány jako součást nebo vyvrcholení protestu či kampaně. Okrajovou část klimatické litigace však tvoří i případy, kdy byli klimatičtí aktivisté obžalováni v trestním řízení a součástí jejich obhajoby byl odkaz na protest proti nebezpečné změně klimatu, tedy jednání ve stavu krajní nouze.

Ukázkový je případ Credit Suisse Protesters Trial, ve kterém v listopadu 2018 dvanáct klimatických aktivistů ve sportovním oblečení a parukách zinscenovalo tenisový zápas v lausannské pobočce banky Credit Suisse na protest proti investicím banky do fosilních paliv, a vytvořili tak nátlak na tenistu Rogera Federera, aby ukončil svoji sponzorskou smlouvu s touto bankou.   Číst dále  

 


Foto: Pxfuel.comNová odpadová legislativa od 1. 1. 2021

Tereza Snopková

Publikováno 4. 1. 2021

V prosinci Parlament schválil konečné znění tzv. odpadového balíčku. Potvrdil tak odložení zákazu skládkování využitelného komunálního odpadu z roku 2024 na rok 2030. Schválil závazné cíle třídění komunálního odpadu a odsouhlasil zvýšení skládkovacího poplatku za využitelný odpad ze současných 500,-Kč/t, na 800,-Kč/t v roce 2021 až na 1850,-Kč/t v roce 2029.

Soubor legislativních návrhů známý jako „balíček pro oběhové hospodářství“ či „odpadový balíček“ byl v prosinci schválen Poslaneckou sněmovnou, která přehlasovala pozměňovací návrhy senátorů. Nebyl tak vyslyšen ani návrh senátorů, aby účinnost nové legislativy byla odložena o 1 rok. Ministr životního prostředí Richard Brabec při svém vystoupení na projednávání odpadového balíčku v Senátu zdůraznil potřebu zachování původního data. Odůvodnil to tím, že celý systém odpadového hospodářství se od předpokládaného data odvíjí a jakýmkoliv posunem bude narušena důvěra jak investorů, tak představitelů obecních samospráv. Nová odpadová legislativa je tak účinná dle původního plánu od 1. ledna 2021.   Číst dále  

 


Foto: Martina Janochová at PixabayKonec uhlí v roce 2038: co vlastně rozhodnutí Uhelné komise znamená?

Zuzana Vrbová

Publikováno 17. 12. 2020

V pátek 4. 12. padlo závěrečné rozhodnutí Uhelné komise. Orgán, který má české vládě radit při procesu ukončení těžby a využívání uhlí, stanovil rok, ve kterém by mělo Česko uhlí definitivně opustit: 2038. V konečném stádiu se Komise rozhodovala mezi roky 2033, 2038 a 2043, přičemž vyšší hranici podporovali především zástupci reprezentující zájmy průmyslu, nižší pak ekologové. Právě environmentální organizace nyní rozhodnutí kritizují, především tedy rozložení sil při debatách v rámci Komise. Zástupci dvou z nich, kteří v Uhelné komisi zasedali, se na protest proti způsobu rozhodování v rámci tohoto orgánu rozhodli již nadále v Komisi neangažovat.    Číst dále

 

 


Foto: Luca Bravo on UnsplashDebata o Modernizačním fondu nabírá na obrátkách

Zuzana Vrbová

Publikováno 26. 11. 2020

Modernizace energetiky je jedním z klíčových nástrojů dekarbonizace a jedním z hlavních kroků, jak dosáhnout cíle klimatické neutrality. Evropská unie uznává, že u některých států je transformace tak komplexních sektorů jako je elektroenergetika, teplárenství, ocelářství či chemický průmysl složitější než u jiných. I proto vytvořila tzv. Modernizační fond, který má těmto zemím přinést další prostředky na modernizaci těchto odvětví. Konkrétní nastavení podmínek čerpání z tohoto fondu je v rukou jednotlivých členských států, kterým je určen. V České republice příprava programové dokumentace k Modernizačnímu fondu vrcholí a do diskuze, která se týká i některých právních aspektů kolem fondu, se zapojila řada subjektů. V následujícím článku nabízíme krátký popis fungování fondu a shrnutí dosavadní diskuze kolem nejpalčivějších bodů návrhu fungování fondu.    Číst dále

 


Foto: Marcin Jozwiak on UnsplashPolský soud vyhověl „klimatickému“ akcionáři a zrušil usnesení valné hromady o dostavbě uhelné elektrárny

Monika Feigerlová

Publikováno 18. 11. 2020

Žalující nevládní organizace ClientEarth (resp. její polská odnož CLIENTEARTH Prawnicy dla ziemi) uspěla s žalobou proti polské energetické společnosti ENEA S.A. („Enea“) týkající se dostavby nového bloku uhelné elektrárny Ostroleka o kapacitě 1 GW. Mělo se jednat o výstavbu poslední uhelné elektrárny v Polsku a současně o nové největší zařízení tohoto typu v rámci EU. Environmentální organizace se domáhala zrušení usnesení valné hromady společnosti Enea o účasti této společnosti na projektu výstavby elektrárny. Polský soud vyhověl ClientEarth již v roce 2019, ale v červenci tohoto roku rozhodnutí prvoinstančního soudu potvrdil i odvolací soud a rozhodnutí se tak stalo pravomocné. Obě společnosti, které měly v plánu společně novou elektrárnu postavit, Enea a Energa, projekt nakonec pozastavily ještě před vydáním rozhodnutí odvolacího soudu a původní strategii přehodnotily na vybudování plynové elektrárnyPozoruhodností tohoto případu je skutečnost, že nevládní organizace získala na polské společnosti pár akcií a následně k prosazení klimatických cílů využila své pozice minoritního akcionáře a nástrojů korporátního práva.   Číst dále

 


Foto: Christian Lue on UnsplashKomentář k americkým volbám: návrat k Pařížské dohodě a Obamově regulaci

Eva Balounová

Publikováno 13. 11. 2020

Spojené státy americké přestaly být stranou Pařížské dohody o změně klimatu 4. listopadu 2020 a staly se tak první zemí, která tuto dohodu opustila. Stalo se tak pouhý den po amerických volbách, ve kterých získal prezidentské křeslo demokratický kandidát Joe Biden, který se proslavil zejména jako viceprezident Baracka Obamy, a předtím působil dlouhou dobu jako senátor za stát Delaware. Joe Biden kromě přistoupení k Pařížské dohodě deklaroval jasný plán ochrany klimatu na rozdíl od Donalda Trumpa, který během své vlády ochranu klimatu a roli vědy oslaboval. Tento článek nastiňuje, co můžeme od nově zvoleného prezidenta čekat, včetně kroků, které může podniknout i v případě, že nebude mít většinovou podporu v Senátu USA.

Číst celý text

 


Foto: LibreshotSchvalování motorových vozidel a dozor nad automobilovým trhem jako nástroje zlepšení stavu ovzduší: situace v ČR

Rita Simon

Publikováno 10. 11. 2020

Doprava je v České republice – po uhelných elektrárnách a teplárnách – druhým největším zdrojem emisí skleníkových plynů; kromě toho emituje i velké množství znečišťujících látek, jako např. NOx, PM2,5, nebo benzoapyren, které jsou pro lidské zdraví velmi škodlivé. Jakkoliv úspěšně probíhá snižování CO2 u stacionárních zdrojů, a Česká republika splňuje pro rok 2020 emisní požadavky z Pařížské dohody, v posledních 30 letech narostly emise z odvětví dopravy o celých 162 procent. A jejich růst sám neustane.

Ačkoliv je problematika emisí z dopravního sektoru známá, pro oblast kvality ovzduší nejdůležitější český zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, na toto odvětví zapomíná. Dodržování imisních limitů dle § 3 zákona je závazné (kromě obcí a krajů) jen pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti, vyjmenované v § 27, mezi nimiž jsou ministerstva životního prostředí, zdraví a zemědělství, ale Ministerstvo dopravy, které má v gesci všechna opatření v odvětví dopravy, je vynecháno.   

Číst celý text

 


Foto: PxfuelNešťastný vývoj formování nové Společné zemědělské politiky EU

Alena Chaloupková

Publikováno 4. 11. 2020

Ministři Rady EU a poslanci Evropského parlamentu zaujali svou pozici k budoucí podobě nové Společné zemědělské politiky EU pro období do roku 2027. Navzdory předchozím příslibům výsledky vyjednávání o této klíčové politice EU přinesly velké zklamání – tolik potřebné změny ve prospěch ochrany klimatu, biodiverzity a půdy se nekonají. Následovat budou ještě společná jednání mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Nová pravidla by mohla začít platit po uplynutí dvouletého přechodného období od ledna 2023.    Číst dále

 


Foto: Koushik-das on UnsplashSlib Číny být uhlíkově neutrální do roku 2060 a jeho vliv na dosahování cílů Pařížské dohody

Zuzana Vrbová

Publikováno 29. 10. 2020

Čína, která je v současnosti největším emitentem emisí skleníkových plynů na světě (produkuje téměř třetinu všech světových emisí, tedy cca 10 Gt), na konci září oznámila ambiciózní plán dosáhnout uhlíkové neutrality, a to do roku 2060. Následuje tak trend nastavený především Evropskou unií, ale i jinými státy, které v rámci svých vnitrostátně stanovených národních příspěvků (tzv. NDCs) začaly oznamovat datum očekávaného dosažení klimatické neutrality. Pokud by se Číně opravdu povedlo cíle dosáhnout, příspěvek ke globální klimatické mitigaci by byl obrovský. Jak předpovídají projekce klimatických modelů, neutralita Číny by snížila očekávané oteplení do roku 2100 o 0,2 až 0,3 °C. To by vzhledem k cílům Pařížské dohody – zabránit oteplení o více než 2 °C a aspiraci na cíl 1,5 °C – mělo na jejich plnění velmi podstatný vliv. Díky současně nastaveným klimatickým politikám jednotlivých států lze přitom očekávat oteplení o přibližně 2,7 °C do konce století. Mnozí jsou ale k cíli oznámeném prezidentem Xi Jinpingem na Valném shromáždění OSN, které se odehrálo virtuálně, skeptičtí.    Číst dále

 


Foto: Pasi Mäenpää at PixabayNové zdroje financování EU začínají u platby za nerecyklované plastové obaly

Tereza Snopková

Publikováno 24. 9. 2020

Z mimořádného jednání Evropské rady v červenci vyplynuly závěry k uspořádání víceletého finančního rámce EU na období 2021-2027, které reflektují situaci v EU vyvolanou pandemií covid-19. Krize covid-19 představuje podle Evropské rady pro Evropu výzvu historických rozměrů. Krize a její řešení, jakož i zmírnění sociálně-ekonomických škod vyžaduje inovativní přístup včetně zvýšení odolnosti a transformace v Evropské unii. Evropská rada ve svých závěrech stanovuje víceletý finanční rámec, který vychází z návrhu Evropské komise, který reaguje na krizi covid-19.    Číst dále

 


Foto: #SOTEUKomise zvyšuje klimatické cíle. „Budoucnost bude taková, jakou si ji uděláme“.

Hana Müllerová a Eva Balounová

Publikováno 16. 9. 2020

V dnešním projevu o stavu Unie, při němž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová střídala francouzštinu, angličtinu a němčinu, toho o životním prostředí, klimatu a ozelenění ekonomiky zaznělo poměrně hodně. Po tématech překonávání epidemie koronaviru spoluprací celé Evropské unie a zachování sociální, ekonomické a fiskální stability Unie to bylo třetí velké téma, kterému se předsedkyně Komise ve své více než hodinové promluvě k poslancům Evropského parlamentu věnovala. Téma snižování emisí a zelené obnovy po pandemii přitom orámovala z perspektivy ekonomické prosperity jako prostor pro příležitosti a pro intenzivnější rozvíjení společného trhu. Posledních 6 měsíců podle ní ukázalo, že nová strategie pro rozvoj evropského průmyslu, kterou Komise představila v březnu a která předpokládá velkou „zelenou“ a digitální transformaci evropské ekonomiky, nejen jde správným směrem, ale že je třeba ji prosazovat ještě silněji a rychleji, protože „neexistuje větší výzva k zintenzivnění našich snah, než jakou představuje stav naší křehké planety“. Projevy klimatické změny už vidíme všude kolem sebe – v povodních, suchu či požárech.

Jedním z nejdůležitějších sdělení projevu je, že široká veřejná konzultace i rozsáhlá studie dopadů utvrdily Evropskou komisi v záměru zvýšit emisní cíle vytyčené do r. 2030, a to ze současných 40 % na 55 %. Analýzy ukazují, že navýšení cíle je nejen nezbytné k plnění cíle Pařížské dohody udržet oteplování pod 1,5 °C, ale také dosažitelné a pro Evropu prospěšné, neboť, jak zaznělo, „co je dobré pro naše klima, je dobré i pro náš byznys a pro nás všechny“.     Číst dále

 


Foto: Pxfuel.comÚskalí existujících návrhů k ústavní ochraně vody

Tereza Snopková

Publikováno 31. 8. 2020

V červnu tohoto roku Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky přerušila projednávání tří poslaneckých návrhů na změnu Ústavy, resp. Listiny základních práv a svobod, jejichž cílem je ochrana vody na ústavní úrovni. Ústavní ochrana vody je podporována též Ministerstvem zemědělství, které připravuje vlastní návrh ústavního zákona na ochranu vody.

Ministerstvo zemědělství České republiky zvažuje speciální zakotvení ochrany vody v ústavně právní rovině již delší dobu. V tiskové zprávě ze dne 15.1.2020 poukázalo na vytvoření základního konceptu samostatného ústavního zákona na ochranu vody.

Tomuto návrhu předcházely tři poslanecké návrhy z poloviny roku 2019 zabývající se též posílením ochrany vody v ústavní rovině (sněmovní tisk č. 508, sněmovní tisk č. 526, sněmovní tisk č. 549). Poslanecké návrhy sice reflektují shodu nad potřebou řešení v dané oblasti napříč politickým spektrem, ale současně obsahují nedostatky, které by ve svém důsledku přinesly rozkolísání zaběhnutých principů a pravidel. Jestliže se ve výše zmíněné tiskové zprávě ministr zemědělství Miroslav Toman vyjádřil tak, že považuje za vhodné, aby nová právní úprava bylo řešena cestou poslaneckých návrhů, považujeme s ohledem na zkušenost s předchozími poslaneckými návrhy za potřebné apelovat na to, aby případný návrh ústavního zákona byl předmětem komplexního řešení přednostně na úrovni vlády, a to se zapojením všech dotčených resortů při jeho přípravě.    Číst dále

 


Sídlo irského Nejvyššího soudu v Dublinu. Foto Wikimedia commons repository.Climate Case Ireland: Irský Nejvyšší soud zrušil vládní plán klimatické mitigace, vláda nyní musí připravit nový

Alena Chaloupková

Publikováno 11. 8. 2020

Irský Nejvyšší soud vydal v poslední červencový den přelomový rozsudek, ve kterém rozhodl o zrušení vládního plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství pro rozpor se zákonem. Opatření předpokládaná v tomto plánu podle názoru soudu výrazně zaostávají za mírou určitosti, kterou zákon vyžaduje. 

Není to dlouho, co se v České republice rozhořela diskuse nad úmyslem přípravy první české klimatické žaloby – komentovali jsme ji v této sekci v textu „První debata kolem přípravy první české klimatické žaloby“. Nešlo by přitom ani o první ani o poslední případ klimatické litigace na světě, naopak jde o součást nyní značně rozšířeného trendu. V Irsku byla podobná žaloba podána již v říjnu 2017. Nevládní organizace Friends of the Irish Environment v ní žalovala irskou vládu ve snaze dosáhnout přijetí ambicióznějších opatření v boji proti změně klimatu. Nyní byl Nejvyšším soudem vynesen konečný rozsudek.     Číst dále

 


První debata kolem přípravy první české klimatické žaloby

Hana Müllerová

Publikováno 28. 7. 2020

Na jaře t. r. jsme v našem newsletteru informovali o plánu přípravy první české klimatické žaloby. Spolek, který za tímto plánem stojí, představil nyní svůj záměr veřejně. Zde reagujeme na první mediální ohlasy, jež toto zveřejnění záměru vyvolalo, a připojujeme náš stručný názor. Spolek Klimatická žaloba představil 20. července veřejně svůj záměr zažalovat stát za jeho nečinnost v reakci na klimatickou krizi. Má jít o vůbec první žalobu v ČR týkající se ochrany klimatu. Spolek ve zprávě uvádí, že hodlá žalovat Českou republiku mimo jiné proto, že ČR má stále jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na obyvatele v EU, opatření podnikaná vládou nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody a emise skleníkových plynů v ČR se v posledních několika letech dokonce mírně zvýšily; tím ČR porušuje nejen mezinárodní dohody, ale i Ústavou daná práva českých občanů. Spolek se rozhodl domáhat se nápravy soudní cestou z důvodu nedostatku jiných účinných způsobů nápravy.   Číst dále

 


Foto: Thomas Millot on UnsplashRozšíření Dukovan – několik poznámek z pohledu (evropského) práva

Eva Balounová

Publikováno 27. 7. 2020

Evropská unie i některé evropské vlády v současnosti přemýšlí nad tím, jak vybruslit z očekávané krize ekologickou cestou. Např. španělská vláda přišla s klimatickým zákonem, dánská vláda schválila zavedení daně na emise skleníkových plynů a plánuje podpořit větrnou energii. Francie a Rakousko se chystají v souvislosti s podporou aerolinek omezit nejkratší lety. Německo je blíže k ukončení uhlí. Řecko se zase chystá podpořit elektromobilitu. Česká vláda pokročila v přípravě rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany – kromě dojednání smluv se společností ČEZ a schválení financování došlo k předložení návrhu tzv. nízkouhlíkového zákona. Jeho název by však měl být spíše zákon na podporu výstavby nového jaderného bloku. Ačkoliv se jádro v České republice těší obecně podpoře veřejnosti, stávající aktivity vlády byly kritizovány nejen ekology a odbornou veřejností, ale i z opozičních stran. Cílem tohoto článku je přispět k debatě o budoucnosti české energetiky zejména shrnutím probíhajících aktivit vlády z právního hlediska a také nabídnout vhled do toho, jak na jádro pohlíží Evropská komise.

Číst celý text

 


Foto: Public Domain PicturesVodíková strategie EU: Vodík je nadějí pro dekarbonizaci, ale není vodík jako vodík

Hana Müllerová

Publikováno 10. 7. 2020

Vodíkové technologie představují velmi nadějný nástroj pro dekarbonizaci ekonomiky a směřování k uhlíkové neutralitě. Vodík totiž při využití nezpůsobuje žádné emise CO2 a téměř žádné znečištění ovzduší; z hlediska hodnocení jeho celkového dopadu na klima je ale podstatné, jakým způsobem byl vyroben: „čistý“ vodík je tak čistý, jak čistá je energie použitá na jeho výrobu. 

V EU je sektor energetiky v současné době odpovědný za 75 % emisí skleníkových plynů. Proto se hledají cesty, jak energetiku transformovat do čistší podoby, tak, aby mohl být splněn cíl Evropy stát se do r. 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. EU považuje vodík za jeden ze slibných nástrojů pro dekarbonizaci výroby energie, průmyslu a dopravy.  8. července 2020 představila Evropská komise návrh Strategie EU pro vodík, jejímž hlavním cílem je podpořit zvýšení v současnosti velmi nízkého podílu vodíku v rámci energetického mixu v EU.    Číst dále

 

 


Foto: Analogicus at PixabayStát chce velkému průmyslu kompenzovat vyšší cenu elektřiny kvůli klimatickým opatřením aneb Začarovaný kruh evropského systému obchodování s emisními povolenkami

Zuzana Vrbová

Publikováno 22. 6. 2020

Česká republika musí ochránit svůj průmysl, ať to stojí, co to stojí. S podobnou rétorikou v souvislosti se stále zpřísňující se environmentální regulací čeští politici vystupují již delší dobu. V době krize spojené s pandemií viru covid-19 obavy o budoucnost tuzemské výroby ještě vzrostly a nejspíš tak není náhodou, že Ministerstvo životního prostředí na konci května poslalo do mezirezortního připomínkového řízení dva návrhy, které mohou představovat významnou finanční injekci některým sektorům průmyslu. Půjde ale jen o ty největší české firmy.

Číst celý text

 


Foto: Gerd Altmann at PixabayBoj proti emisím z osobních automobilů

Rita Simon

Publikováno 18. 6. 2020

Ačkoliv evropské předpisy soustavně tlačí u nových osobních aut na snižování emisí oxidu uhličitého, kupující se patrně jen zřídka rozhodují podle emisních hodnot, když vybírají vůz, kterým budou třeba vozit své dítě do školy. Podíl vozů s dieselovým motorem v osobním vozovém parku v Evropě po skandálu Dieselgate klesl, ale rostoucí poptávka po SUV vozidlech nadále zhoršuje kvalitu ovzduší v ulicích měst. Průměrné emise CO2 produkované osobními automobily v Evropě od roku 2018 opět rostou.   Číst dále

 


Foto: Zbynek Burival on UnsplashČeká nás nová vlna solárních arbitráží?

Monika Feigerlová

Publikováno 16. 6. 2020

Na konci dubna tohoto roku vláda schválila novelu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Pokud by byl návrh přijat, přinesl by významné změny do podpory elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů (OZE) a zejména by se dotkl solárních elektráren, u nichž by dle vyjádření ministra Karla Havlíčka mohlo dojít k úspoře na podpoře až o deset miliard korun ročně.

Důvodová zpráva k návrhu zákona odkazuje na splnění cílů v oblasti OZE do roku 2030 a zejména na implementaci závazků vyplývajících z několika rozhodnutí Evropské komise (EK)   Číst dále

 


Foto: Pixfuel.comFond obnovy EU: rétorika je zelená; jaká bude realizace?

Hana Müllerová

Publikováno 1. 6. 2020

Zdá se, že většina členských států EU a Evropská komise mají jasno: obnovu ekonomiky po pandemii covid-19 chtějí spojit s udržitelností, a Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal) ponechat jako páteř této obnovy. Dokumenty s plány na obnovu evropské ekonomiky po covidu-19, které Evropská komise představila 27. května 2020, kladou v textu poměrně velký důraz na ekologii. Hlavním heslem plánu obnovy je podle Ursuly von der Leyenové „proměnit obrovskou výzvu, které teď čelíme, v příležitost, a to nejen podpořením obnovy, ale zároveň investováním do naší budoucnosti: Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace povzbudí zaměstnanost a růst, odolnost našich společností a zdraví našeho životního prostředí.“  Číst dále

 


Foto: Sarita Jnawali on Pangolinsg.jpgZamyšlení nad pandemií covid-19 z pohledu právní ochrany životního prostředí a klimatu

Eva Balounová

Publikováno 5. 5. 2020

Pokud se v současné době v médiích píše o souvislostech mezi pandemií covid-19 a životním prostředím, nejčastěji je poukazováno na úbytek emisí skleníkových plynů a čistší ovzduší, případně na návrat k jednorázovým plastům; tomu se ostatně věnujeme i my v prvním čísle našeho Newsletteru. Hlubší pohled na tuto problematiku však ukazuje, že je daleko komplikovanější a odkrývá někdy až nečekané souvislosti. Tento článek chce nejprve na příkladech z oblasti ochrany živočichů a ochrany ovzduší ilustrovat, že vztahy mezi pandemií a životním prostředím jsou obousměrné, totiž nejen že opatření na potlačení nemoci v globálním měřítku mají dopady na stav životního prostředí, ale rovněž že některé slabiny v dosavadní právní ochraně těchto složek mohly spolupůsobit jako faktory k masivnějšímu šíření nemoci. Druhá část článku se pak věnuje současné poněkud ožehavé diskusi o tom, jakou podobu mají mít opatření k opětovnému nastartování ekonomik a jaký bude v té souvislosti osud dosavadních snah o intenzivnější ochranu klimatu a životního prostředí, reprezentovaný v EU zejména Zelenou dohodou pro Evropu.   Číst celý text


Foto: RawFilm on UnsplashEvropa jako první klimaticky neutrální kontinent na světě? Co přináší Zelená dohoda pro Evropu a daří se EU plnit své cíle?

Eva Balounová

Publikováno 12. 3. 2020

Evropská komise představila v prosinci 2019 sdělení Zelená dohoda pro Evropu, která má být novou „strategií růstu“ a má za cíl transformovat EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.“

Co obsahuje Zelená dohoda pro Evropu? Evropská zelená dohoda deklaruje, že v březnu 2020 bude Evropskou komisí navržen tzv. první evropský „právní rámec pro klima”, kde legislativně zakotví cíl klimatické neutrality pro rok 2050.   Číst dále

 


Foto: Jan KlimešPřípad Lliuya v. RWE: Lze německý energetický koncern hnát k odpovědnosti za škody způsobené táním ledovců v Peru?

Hana Müllerová

Publikováno 2. 3. 2020

Případ Lliuya (známý též pod názvy Huaraz nebo Saul v. RWE) je vůbec první žalobou v Evropě, kdy jednotlivec zasažený klimatickou změnou žaluje soukromou společnost pro škody způsobené změnami klimatu. Je i první velkou mezinárodní či přímo mezi-kontinentální klimatickou litigací založenou po právní stránce na odpovědnosti za škodu. Zároveň je tato kauza příkladem environmentální spravedlnosti par excellence, která ukazuje propojenost současného světa a globální povahu problému klimatické změny, neboť je postižen region Peru, který z globálního hlediska přispívá k emisím skleníkových plynů minimálně, a žalovaná společnost RWE v Peru vůbec nepůsobí.  Číst dále

 


Foto:  Marek Okon  on UnsplashPřípad Kiribati: Je navrácení běžence do země ohrožené změnou klimatu porušením lidských práv?

Eva Balounová

Publikováno 9. 3. 2020

Tento případ se týkal osob, které označujeme jako tzv. environmentální migranty. Environmentální běženci nejsou z hlediska práva uprchlíky v pravém slova smyslu. Jaká jim tedy podle mezinárodního práva náleží ochrana? Rozhodnutí Výboru OSN pro lidská práva z konce ledna 2020 v tom udělalo o něco jasněji. Výbor rozhodl v případu muže z tichomořského souostroví Kiribati, který tvrdil, že kvůli změně klimatu se stane ostrov, na němž žije, v průběhu deseti až patnácti let neobyvatelný. Tuzemská média na toto rozhodnutí reagovala   Číst dále

 


 

Příspěvky v této sekci vyjadřují názory autorů, nikoli oficiální stanoviska Ústavu státu a práva AV ČR.