K promlčení práva přiznaného cizím soudním rozhodnutím nebo cizím rozhodčím nálezem
Článek se zabývá problematikou určování relevantní právní úpravy promlčení, a tedy i délky promlčecí lhůty v souvislosti s přeshraničním výkonem soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů. Prameny mezinárodního práva soukromého, kterými jsou vázány české soudy, neobsahují, až na výjimky, které jsou v článku pojednány, výslovnou úpravu promlčení v případě nuceného výkonu práva již přiznaného cizozemským rozhodnutím. Článek hledá odpověď na otázku, podle jakého práva soud státu, na jehož území je výkon cizího rozhodnutí navrhován, promlčení k námitce ze strany povinného posuzuje. Zda soud ve státě výkonu vychází ze své národní úpravy promlčení, nebo aplikuje lex causae, a zda může hrát roli rovněž úprava promlčení v právním řádu státu, na jehož území bylo rozhodnutí vydáno.