Ochrana osobních údajů v kontextu poskytování digitálních dat spotřebitelům
Autor analyzuje ochranu osobních údajů při poskytování digitálních dat spotřebitelům, primárně komparací Obecného nařízení o ochraně osobních údajů, směrnice 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb, směrnice 2019/771 ze dne 20. 5. 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží a návrhu novely občanského zákoníku, který implementuje uvedené směrnice do českého právního řádu. Komparací právní úpravy bylo zjištěno, jakým způsobem na sebe jednotlivé předpisy reagují a jaká je jejich terminologická provázanost. Autor se dále věnuje problémům, které při interakci jednotlivých předpisů vznikají. Zde dochází k závěru, že, byť je vztah právních norem ochrany osobních údajů a norem soukromoprávních dobře a konkrétně vytyčen, vzniklo v rámci úpravy několik praktických problémů, které nelze vyřešit prostou interpretací. Konkrétně smlouvy, kde je jednou ze stran nezletilý a instituty následného odmítnutí plnění a práva na výmaz mají v kontextu obou úprav vážné nedostatky. Autor se rovněž zamýšlí nad hypotetickými důsledky striktní a důsledné aplikace nové úpravy na praxi trhu. Autor dospívá k závěru, že mezi ochranou osobních údajů a soukromoprávní úpravou poskytování dat spotřebitelům existuje hodnotová mezera, která má potenciál vytvářet praktické problémy, se kterými bude třeba se nějak vypořádat.