Právní stát a mechanismy jeho ochrany v Evropě – česká perspektiva
Informace o obsahu a průběhu konference.
Zpráva z konference
„Právní stát a mechanismy jeho ochrany v Evropě – česká perspektiva“
Dne 31. října 2014 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy konala vědecká konference v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na UK (tzv. PRVOUK) a ve spolupráci se Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR. Jedná se o dlouhodobou spolupráci Úřadu a fakulty, v jejímž rámci vzniká prostor pro odbornou diskusi o důležitých otázkách práva a politiky na evropské úrovni (jako např. na expertní konferenci k právům a povinnostem spojeným s občanstvím Evropské unie, která se na PF UK uskutečnila 22. října 2013).Téma letošní konference nebylo vybráno náhodně – reflektuje priority nové Evropské komise a také iniciativu za posílení prvků právního státu v Evropské unii, která vzešla v loňském roce od členských států a byla přijata i na evropské úrovni formou sdělení Komise.1 Obsahem tohoto návrhu konkrétně je doplnění mechanismu zakotveného v čl. 7 Smlouvy o Evropské unii tak, aby Evropská komise mohla formou doporučení reagovat na situaci ohrožení právního státu v členských zemích dříve, než by byly naplněny podmínky formulované v současném znění čl. 7.
Na slavnostní zahájení konference, které připadlo proděkanovi Právnické fakulty UK prof. Janu Dvořákovi, navázalo plenární zasedání, v jehož rámci se k obecným principům a východiskům právního státu a jeho ochrany vyjádřili zástupci všech tří mocí – za moc soudní promluvil JUDr. Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, za parlament – ten evropský – doc. Pavel Svoboda, předseda právního výboru, a za exekutivu ministr pro lidská práva a legislativu Mgr. Jiří Dientsbier a náměstek ministryně spravedlnosti Mgr. Petr Jäger.
JUDr. Pavel Rychetský do svého úvodního vystoupení promítl aspekty dvacetileté zkušenosti Ústavního soudu ČR, který ve své rozhodovací činnosti artikuluje základní principy právního státu a hledá skutečný význam slov o právním státu, které obsahuje Ústava České republiky. Právní stát je „princip principů“ a v žádném případě není tvořen uzavřeným, taxativním výčtem prvků. Mezi jeho základní aspekty patří demokracie a vázanost státu právem. Právní stát by měl být demokratický, ovšem demokracie není automatickou zárukou právního státu, ale spíše předpokladem, je formou pro obsah. Důležitá je také stabilita právního řádu a právní jistota, která se odráží v předvídatelnosti důsledků zákonných rozhodnutí. Dále se JUDr. Pavel Rychetský mj. věnoval proměnám konceptu právního státu v dějinách a v různých právních kulturách a postihl otázky nastolené vývojem současné společnosti.
Europoslanec doc. Pavel Svoboda zahájil debatu o principech, na kterých je Evropská unie
založena, a podotkl, že je třeba znovuobnovit důvěru občanů v myšlenku integrace. Uvedl hlavní komponenty právního státu (tj. demokracie, dělba moci, vázanost státu právem, dodržování lidských práv) a nastínil jejich složitý vzájemný vztah, umocněný značnými rozdíly v 28 členských státech. Uvedl nedostatky tzv. metody společného jmenovatele, které záleží především v nebezpečí snížení celkového standardu právní ochrany v případě přístupu států, jejichž standard právního státu je nižší než v původních členských zemích. Na závěr projevu se doc. Pavel Svoboda podělil s čerstvou zkušeností s lobbyisty z Evropského parlamentu a vyjádřil pochybnost, zda lepší regulace musí skutečně znamenat méně regulace.
Ministr pro lidská práva a legislativu Mgr. Jiří Dientsbier zdůraznil, že je prvořadým úkolem
vlády uvádět v život lidská práva každého jednotlivce, a zamyslel se nad úrovní ochrany lidských práv v ČR, která, bohužel, není v některých aspektech na dobré úrovni ve srovnání s jinými zeměmi. Chybí nám např. systém bezplatné právní pomoci pro lidi v složitých sociálních situacích, zejména zdravotně postižené. Je třeba překlenout rozdíl mezi formální úpravou a skutečným stavem. Východiskem musí být široká akceptace faktu, že lidská práva jsou základní hodnotou ve státě a ve společnosti.
Náměstek ministryně spravedlnosti Mgr. Petr Jäger podotkl, že právo je korektivem demokracie a politiky, a protože se lidská práva stala mezinárodním měřítkem správnosti a korektnosti, mají i svůj politický rozměr. Vyzdvihl úlohu nezávislého soudnictví při dotváření obsahu právního státu zakotveného v Ústavě. Zmínil, že právě v Evropě funguje mnoho soudů s vysokým odborným standardem, na národní i mezinárodní úrovni.
Odpolední jednání konference bylo rozděleno do tří panelů, věnovaných veřejnoprávním, soukromoprávním a také procesním garancím ochrany právního státu, v jednotlivých právních odvětvích, od životního prostředí přes právo správní a finanční, až k duševnímu vlastnictví, rekodifikaci soukromého práva, spotřebitelským sporům a mezinárodnímu právu soukromému. Pozornost autorky tohoto zápisu si získal panel o garancích ústavněprávních, kde zaznělo 11 referátů.
Jednání otevřel emeritní soudce Ústavního soudu Slovenska prof. Alexander Bröstl. Hovořil o shodných a rozdílných rysech v rozhodování obecných a ústavních soudů o lidských právech a o vývoji právního státu v průběhu času a proměnách jeho vztahu k morálce. Pojednal také o koexistenci sekulárního státu a náboženské svobody.
JUDr. Ondřej Preuss, člen katedry ústavního práva PF UK, se věnoval vymahatelnosti práva
v ČR, která je podle něj v zásadě srovnatelná s evropskou úrovní, a podotkl, že jsou-li k dispozici dobrá procesní pravidla, která lidem umožní domoci se svých práv, je právní stát zachován. Ochráncem právního státu a tvůrcem doktríny lidských práv je především Ústavní soud.
Doc. Jan Wintr z katedry teorie práva a právních učení PF UK pojednal o práci zákonodárce v legislativním procesu a vyzdvihl význam právní jistoty a transparentnosti hlasování, jak byl formulován v slavném „přílepkovém nálezu“ Ústavního soudu ČR.2 Zmínil také fenomén morálky práva a hledání mezí autonomie parlamentu, vytýčených především požadavkem ochrany menšin.
Soudce Ústavního soudu ČR JUDr. Jiří Zemánek se zaměřil na rozdíly ve fungování soudů
různých úrovní (národní a mezinárodní) a vyjádřil přesvědčení, že jsou vzájemně propojené, a že také obecné soudy by měly svým rozhodováním ovlivňovat Ústavní soud a kontrolovat dodržování lidských práv a Ústavy v běžných právních situacích. Rozhodováním o lidských právech, jehož podstatou je vyvažování veřejné moci a svobody jednotlivce.
JUDr. Jan Kudrna z katedry ústavního práva PF UK blíže popsal iniciativu „Nový rámec pro
posílení právního státu“ a upozornil na některé její zajímavé aspekty. V současnosti nemá Evropská unie k dispozici žádný nástroj, jak donutit členské státy, aby opravdu dodržovaly její hodnoty. Úskalí tkví především v tom, že je na členských státech, aby rozhodly, co tvoří společně sdílené a chráněné hodnoty. Nedostatečné vykonávací mechanismy a absence jasně definovaných principů pak činí toto rozhodnutí ještě těžším.
Mgr. Jan Grinc, doktorand na katedře ústavního práva PF UK, se zabýval aplikací Listiny
základních práv EU při tvorbě sekundárního práva. Evropský zákonodárce obvykle vychází z premisy, že podrobnější prováděcí úprava lidská práva posiluje, což ne vždy platí. Hodnota evropské integrace nezahrnuje automaticky lepší právní stát. Jako příklad byl uveden návrh, aby o registraci evropských politických stran rozhodoval Evropský parlament, tj. sbor zástupců politických stran, což by na národní úrovni bylo nepřípustné.
JUDr. Petr Mlsna, náměstek ministra školství pro legislativu a strategii, mluvil o dopadech
aplikace Listiny základních práv EU na ústavní právo členských států. Nastínil různé varianty reakce národních ústavních soudů na závazný výklad Listiny provedený Soudním dvorem EU. Jako příklady byly uvedeny rozdílné výklady pojmů v závislosti na aktuálním společenském vývoji.
Doc. Richard Král z katedry evropského práva PF UK otevřel otázku vnitrostátních důsledků zneplatnění směrnice pro rozpor s Listinou základních práv EU, tj. důsledků postihujících vnitrostátní transpoziční předpisy. Ty nejsou automaticky stiženy neplatností, nicméně pozbývají svůj transpoziční charakter.
Uplatňování Listiny základních práv EU se věnoval také příspěvek Mgr. Petra Navrátila,
doktoranda na katedře evropského práva PF UK, a to konkrétně jejímu uplatňování členskými státy prizmatem recentní judikatury Soudního dvora EU, která postupně vymezuje, kdy se o toto uplatňování jedná. Je to složitá otázka už s ohledem na nejasnosti při pohledu na různé jazykové verze čl. 51 Listiny.
Doc. Jana Reschová z katedry ústavního práva PF UK mluvila o různých právních mechanismech ochrany před diskriminací, které mají subjekty k dispozici, a zamyslela se také nad důvody, které v poslední době vedou státy k tomu, aby přijímaly antidiskriminační legislativu.
Na závěr konference promluvil ředitel Odboru komunitárního práva Ministerstva zahraničních věcí ČR JUDr. Emil Ruffer, a to o řízení o porušení smlouvy před Soudním dvorem EU (tzv. infringement). Upozornil na širší sféru použitelnosti tohoto institutu, kterým Evropská komise a Soudní dvůr EU zajišťují dodržování závazků z evropského práva, a to i v otázce respektu k právnímu státu. Byl uveden konkrétní aktuální případ – ve věci nezávislé justice v Maďarsku.
Přínos konference nelze hodnotit jinak než velmi pozitivně, protože se týkala průřezového tématu, které bylo zkoumáno z pozic téměř všech právních odvětví. Bylo prezentováno široké spektrum různých názorů odborníků ze všech sfér právní teorie i praxe, a konference tak přispěla k obohacení probíhající akademické i politické diskuse nad aktuálním vývojem právního státu a lidských práv v evropském prostoru. Sluší se poděkovat fakultě i Úřadu vlády ČR za skvělou organizaci celé akce. Jejím výstupem bude anglicky psaná monografie obsahující příspěvky referentů, otevřená i pro ostatní účastníky konference. Lze očekávat a velmi uvítat další akce podobného zaměření, tedy pokračování v již založené tradici.
JUDr. Sandra Brožová Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
- Sdělení Komise „Nový rámec EU pro posílení právního státu“ ze dne 11. 3. 2014, COM (2014) 158 final, dokument Rady č. 7632/14.
- Jedná se o nález Pl. ÚS 77/06.