Zpráva z XVIII. konference právních romanistů České a Slovenské republiky konané ve dnech 27. a 28. května 2016 v Trnavě
Informace o obsahu a průběhu konference.
Zpráva z XVIII. konference právních romanistů České a Slovenské republiky konané ve dnech 27. a 28. května 2016 v Trnavě
Letošní již XVIII. setkání českých a slovenských právních romanistů se konalo v historickém centru města Trnavy, na půdě zdejší Právnické fakulty Trnavské univerzity. Tématem konference bylo Historia et interpretatio Digestorum seu Pandectarum. Středem zájmu téměř tří desítek akademiků z českých, slovenských a německých univerzit se tak stala pro romanisty stěžejní část kodifikace východořímského císaře Justiniána I., Digesta.Konference byla slavnostně zahájena společnou páteční večeří účastníků v Radničnej
reštaurácii, která nabízela venkovní posezení s výhledem na renesanční radnici města. Sobotní konferenci v prostorách funkcionalistické budovy Právnické fakulty zahájili organizátoři konference Mgr. Peter Mach, PhD., Mgr. Matej Pekarik, PhD., a doc. JUDr.Vojtech Vladár, PhD., z katedry římského a církevního práva Právnické fakulty Trnavské univerzity. Konference byla tematicky rozdělena do dvou bloků, dále rozčleněných na sedm přednáškových částí, během kterých bylo předneseno celkem osmnáct příspěvků. Ačkoli téma konference na první pohled působí velmi úzce, jednotlivé příspěvky odkryly opravdu rozsáhlou paletu možných přístupů k tomuto tématu. Přednášející se věnovali jak dějinám, systematice a netradičním pohledům na Digesta, tak i konkrétním institutům v nich upraveným.
První příspěvek konference a zároveň i prvního bloku s názvem Digesta ako objekt pozná-
vania přednesl prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc. (PF UK, Praha). V příspěvku nesoucím název Jak číst Digesta? Jako Ecovy romány? se zamýšlel nad několika úhly pohledu, kterými lze ke čtení Digest přistupovat a které souvisí s předmětem zájmu čtenáře, neboť Digesta jsou cenným zdrojem informací jak pro klasického filologa, historika, tak i pro právníka. Těchto několik rovin poznání pak přirovnal k románům nedávno zesnulého italského spisovatele Umberta Eca († únor 2016). Zároveň ovšem zdůraznil, že Digesta jsou primárně odborným právním textem a především z tohoto pohledu by se k němu mělo přistupovat při jeho čtení a výkladu. Na dvou ustanoveních Digest (D. 1.1.1.2 a D. 50.16.199) pak demonstroval, že nepřesný výklad může vést k naprosto nesprávným závěrům o justiniánském právu. Správný výklad a význam latinských výrazů pak také vyvolal diskuzi mezi účastníky.
Druhý příspěvek na téma Dějiny Digest přednesl Mgr. Martin Šlosar (PF UK, Praha), který
pojal svůj příspěvek o procesu vzniku Digest jako pohádku dobře známou, přesto stále oblíbenou. Na vyprávění o vzniku Digest navázal Mgr. Matej Mlkvý, PhD., LL.M., (PF UK, Bratislava) svým příspěvkem K vybraným otázkám systematiky Digest. Ve svém příspěvku pohlížel na systematické řazení a rozdělení Digest poněkud netradičně optikou pythagorejské mystiky čísel a zdůraznil význam čísla sedm v koncepci Digest.
Po krátké pauze přednesl svůj příspěvek Znovuobjevení Digest ve středověku a škola glosátorů doc. JUDr. Miroslav Černý, Ph.D., JU.D. (FP ZČU, Plzeň). Zabýval se v něm opětovným sestavením Digest na přelomu 11. a 12. století, jež označil za stejnou záhadu, jakou bylo samotné rychlé zpracování Digest za vlády císaře Justiniána. V souvislosti s opětovným sestavením Digest hovořil především o zakladateli školy glosátorů Irneriovi, kterého nazval Aristotelem práva. V rámci svého výkladu se dotkl i vztahu Irneria s Matyldou Toskánskou, která jej při práci na znovusestavení Justinánových právních sbírek významně podporovala. Největší pozornost u posluchačů ovšem vyvolalo zmínění osoby právníka Pepa , dodnes zahaleného tajemstvím, který byl Irneriovým předchůdcem v Bologni. Na tento příspěvek navázal Mgr. Matej Pekarik, PhD., (PF TU, Trnava) se svým tématem Irnerius a glosátori – objavitelia Digest. Ve své přednášce se zaměřil na hospodářské a společenské podmínky, které vyvolaly a umožnily obnovení nauky římského práva ve středověku, a tento jev po vzoru historického materialismu Karla Marxe přirovnal k materiální základně, která umožnila duchovní nadstavbu. Poslední příspěvek věnující se tématu Digest ve středověku pak přednesli Mgr. Adam Talanda (PF UP, Olomouc) a Mgr. et Mgr. Terezie Pilarová (PF UP, Olomouc) s názvem Rukopisy Digest v kontextu sporu o kontinuitu římského práva. Ti se věnovali především snaze o nalezení odpovědi na otázku kontinuity římské jurisprudence na Apeninském poloostrově v období raného středověku, přičemž se zaměřili na problematiku výuky římského práva, existence rukopisů Digest a problematiku dochovaných citací Digest. Po uvedených příspěvcích následovala diskuze, která se zaobírala například osudy rukopisů Digest po vpádu Langobardů do Itálie (568) a jejich opětovným sestavením na přelomu 11. a 12. století, s ohledem na názor, vyslovený poprvé Theodorem Mommsenem, o možné existenci rukopisu zvaného Codex Secundus, z něhož měla být sestavena Littera Bononiensis Irneriem.
Další příspěvek, tentokrát v německém jazyce, na téma Zum Wert der inscriptiones für die Quellen-Interpretation und zur Beweiskraft des palingenetischen Arguments představil prof. Dr. Dr.h.c.mult. Andreas Wacke, LL.D.h.c. (Rechtswissenschaftliche Fakultät, Universität zu Köln), který se zabýval inscriptiones, tedy úvodními údaji o fragmentech v Digestech, a rozdílem mezi palingenesí a interpretací Digest. Po něm vystoupil doc. JUDr. Petr Bělovský, Dr., (PF UK, Praha), který v příspěvku s názvem O Digestech trochu jinak zaměřil svou pozornost na Digesta jako na knihu. Zabýval se tedy praktickou stránkou vzniku Digest s důrazem na často opomíjené praktické, především časové hledisko, které hrálo významnou roli při sestavování a publikaci Digest. Svůj příspěvek zahájil přirovnáním Digest k chrámu Hagia Sofia v dnešním Istanbulu s ohledem na jejich srovnatelnou rozsáhlost, důležitost i období vzniku (6. století). Z praktických problémů při publikaci Digest se pak zabýval materiálem, který byl k sepsání Digest použit (zda papyrus nebo pergamen), a polemizoval o rozsahu hodin nutných k opsání celé sbírky, hlavně s ohledem na potřebný počet exemplářů Digest. Interpolácie v Digestách, tedy přizpůsobování textů klasických právníků kontextu doby vzniku Digest, představil doc. JCDr. PaedDr. Róbert Brtko, CSc., (PF UK, Bratislava), který celou tuto problematiku uvedl na sporu o vhodnosti interpolační metody mezi italskými právními historiky Emiliem Albertariem a Salvatorem Riccobonem, kdy Albertario zastával názor, že justiniánské právo bylo díky interpolacím právem zcela novým, zatímco Riccobono interpolace nevnímal jako významný zásah do merita klasického práva.
Po obědě v Radničnej reštaurácii následoval druhý přednáškový blok Digesta ako prameň poznania, který zahájil Mgr. Jan Šejdl, Ph.D., (PF UK, Praha) příspěvkem Služebnosti a jejich terminologické změny v justiniánských Digestech, který se zabýval především žalobami ve věcech služebností. Problematiku zástavního práva a jeho terminologie v Digestech představil Mgr. Peter Mach, PhD., (PF TU, Trnava) v příspěvku Et pignus, et hypotheca, et cetera – terminológia justiniánských Digest. Poukázal především na nedůsledné označování zástavy v Digestech při nahodilém užívání pojmů pignus a hypotheca. Marek Novák (PF UK, Praha) v příspěvku Terminologie vydržení v justiniánských Digestech na podkladě interpolací představil změny provedené v oblasti úpravy vydržení za účelem zavedení jediného způsobu vydržení pro všechny druhy vlastnictví při interpolačních pracích kompilátorů Digest.
Problematikou propouštění otroků na svobodu vázaného na podmínku se zabývala JUDr. Veronika Kleňová, PhD., (PF TU, Trnava) v příspěvku s názvem Evincere in libertatem. Mgr. Ján Šurkala (PF UK, Bratislava) se v příspěvku Funkcia aequitas naturalis v kontexte Justiniánských Digest snažil zjistit, v jakých vztahových souvislostech se používal pojem aequitas naturalis a co bylo jeho funkcí. JUDr. Petr Dostalík, Ph.D., (PF UP, Olomouc) s příspěvkem Přeměna Fides v Culpu upozorňoval na rozdíly mezi klasickým a justiniánským právem při výkladu pojmu fides a rozebíral podstatu fiduciárního převodu vlastnictví a možnosti vymáhání navrácení věci takto převedené pomocí actio fiduciae, která měla za následek infamii žalovaného, a představil názor o možném použití condictio k vymožení věci převe dené fiduciárním převodem. Na tento příspěvek navázala vášnivá debata ohledně možnosti použití condictio pro případy fiduciárního převodu vlastnictví, kdy především profesor Skřejpek zastával názor, že užití condictio nebylo v případě fiduciárního převodu možné.
Doc. JUDr. Vojtech Vladár, PhD., (PF TU, Trnava) v příspěvku Právne paralely v kodifikaciách císara Justiniána I. a pápeža Gregora IX. poukázal na možnou podobnost mezi císařem Justiniánem a papežem Řehořem IX., a to především v kodifikační činnosti, kdy Řehoř IX. byl iniciátorem sbírky Liber Extra, která se později stala základem pro Corpus Iuris Canonici. JUDr. Bc. Radek Černoch, Ph.D., (PF MU, Brno) v němčině přednesl příspěvek Perlový náhrdelník princezny Matidiae (D 35, 2, 26 pr.), ve kterém se zabýval institutem falcidiánské kvarty, tedy omezením odkazů k ochraně dědice. Konferenci pak svým příspěvkem Digesta a nález pokladu ukončila Mgr. Veronika Štětinová (PF UK, Praha), která se zabývala výkladem fragmentu D. 41.1.31.1, kdy se soustředila na nejednoznačnost některých ve fragmentu uvedených pojmů a jejich přesnější vysvětlení. Polemizovala například nad tím, zda lze podle uvedeného fragmentu za poklad považovat pouze věc nacházející se pod zemí, nebo které věci lze považovat za poklad.
Oproti avizovanému programu své příspěvky nepřednesli JUDr. Pavel Salák, Ph.D., (PF MU, Brno) s Mgr. Alžbětou Perejdovou (PF MU, Brno), kteří se přihlásili s příspěvkem Vydědění mlčky ve fragmentech titulu Dig. 29.1, a Lucie Mrázková (PF MU, Brno) s příspěvkem Vybrané aspekty způsobilosti být svědkem testamentu podle Digest.
Tradiční setkání českých a slovenských romanistů, obohacené také o návštěvu německých kolegů, opět proběhlo v přátelském duchu a mezi účastníky došlo k navázání nejednoho nového kontaktu s vidinou budoucí spolupráce. Příspěvky z konference budou do konce roku 2016 vydány ve formě recenzovaného sborníku, který tak zprostředkuje jejich obsah i ostatním právním romanistům a zájemcům o římské právo, kteří se konference nezúčastnili. V průběhu konference bylo rovněž dohodnuto místo konání příštího setkání, Plzeň. Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni se tak zhostí pořadatelství již XIX. ročníku konference právních romanistů, tentokráte na téma Římské právo a křesťanství.
Terezie Pilarová* – Adam Talanda**