×
Search
Právník Teoretický časopis pro otázky státu a práva
Ústav státu a práva AV ČR
Adresa: Národní 18, 110 00 Praha 1
E-mail: pravnik@ilaw.cas.cz
Telefon: 221 990 712

Jednotné autorské právo Ebropské unie: utopie nebo budoucnost?

Myška, Matěj
  • Právník 8/2017
  • Ročník: 156
  • Strany: 672-685
  • Rubrika: stať
  • Klíčová slova: právo EU, harmonizace práva, copyright, autorské právo

Tento příspěvek stručně shrnuje dosavadní vývoj harmonizace autorského práva na úrovniEvropské unie, jeho současný stav a identifikuje nedostatky bránící korektnímu fungování jednotného vnitřního trhu v oblasti autorskoprávně chráněných statků.Dále se věnuje legislativním možnostem, jak současné autorské právo harmonizovat [přijímání dalších specializovaných směrnic, kodifikaci („codification“) nebo přepracování („recasting“)].Neúplnost úpravy, vyplývající mj. z teritoriality autorského práva,vedla k úvahám o možném dalším kroku – vytvoření jednotné ochrany autorského práva, respektiveautorského práva s jednotným unijním účinkem – tedy plné unifikaci nařízením a vytvoření jednoho aktu regulujícího komplexně tuto problematiku. Další část příspěvku tak diskutuje možnosti a způsoby realizace takového ochranného režimu, a to zejména s ohledem na kompetence EU v této oblasti. Třetí část prezentuje již existující akademický návrh základů jednotného autorského práva Evropské unie tzv. „European Copyright Code“. Představena je jeho základní struktura, obsah, jakož i jeho kritika.V závěru jsou pak představeny názory zúčastněných stran na tuto problematiku získané Komisí v doposud nejkomplexnější konzultaci k problematice autorského práva, shrnuty získané poznatky a odhadován další možný vývoj v této oblasti.

JEDNOTNÉ AUTORSKÉ PRÁVO EVROPSKÉ UNIE: UTOPIE NEBO BUDOUCNOST?


Matěj Myška
Abstrakt: Tento příspěvek stručně shrnuje dosavadní vývoj harmonizace autorského práva na úrovni Evropské unie, jeho současný stav a identifikuje nedostatky bránící korektnímu fungování jednotného vnitřního trhu v oblasti autorskoprávně chráněných statků. Dále se věnuje legislativním možnostem, jak současné autorské právo harmonizovat [přijímání dalších specializovaných směrnic, kodifikaci („codification“) nebo přepracování („recasting“)]. Neúplnost úpravy, vyplývající mj. z teritoriality autorského práva, vedla k úvahám o možném dalším kroku – vytvoření jednotné ochrany autorského práva, respektive autorského práva s jednotným unijním účinkem – tedy plné unifikaci nařízením a vytvoření jednoho aktu regulujícího komplexně tuto problematiku. Další část příspěvku tak diskutuje možnosti a způsoby realizace takového ochranného režimu, a to zejména s ohledem na kompetence EU v této oblasti. Třetí část prezentuje již existující akademický návrh základů jednotného autorského práva Evropské unie tzv.„European Copyright Code“. Představena je jeho základní struktura, obsah, jakož i jeho kritika. V závěru jsou pak představeny názory zúčastněných stran na tuto problematiku získané Komisí v doposud nejkomplexnější konzultaci k problematice autorského práva, shrnuty získané poznatky a odhadován další možný vývoj v této oblasti.
Klíčová slova:autorské právo, harmonizace, unifikace, čl. 118 SFEU, jednotná ochrana autorského práva, European Copyright Code

ÚVOD

I přes nesporný úspěch harmonizace autorského práva na unijní úrovni1V detailech k historii harmonizace autorského práva a práv souvisejících v ES/EU: EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2009. se stále jedná o nikoliv unifikovanou oblast a přístup k této problematice lze hodnotit jako roztříštěný.2RAMALHO, Ana. The Competence of the European Union in Copyright Lawmaking. Cham: Springer International Publishing, 2016, s. 167. Obdobně LUCAS-SCHLOETTER, Agnés. Is There a Concept of European Copyright Law? History, Evolution, Policies and Politics and the Acquis Communautaire. In: STAMATOUDI, Irini A. – TORREMANS, Paul (eds). EU Copyright Law: A Commentary. Cheltenham: Edward Elgar, 2014, marg. č. 1.19. I po pětadvaceti letech harmonizačních snah je stále platný Hiltyho výrok z roku 2012, a to, že se nepodařilo dosáhnout „komplexního sjednocení národních úprav autorského práva v Evropě“.3HILTY, Reto M. Reflections on a European Copyright Codification. In: SYNODINOU, Tatiana-Eleni (ed.). Codification of European Copyright Law. Challenges and Perspectives. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2012, s. 355. Tento příspěvek stručně shrnuje dosavadní vývoj harmonizace autorského práva na úrovni Evropské unie (dále jen „EU“) a identifikuje nedostatky bránící korektnímu fungování jednotného vnitřního trhu v oblasti autorskoprávně chráněných statků. Neúplnost úpravy, vyplývající mj. z teritoriality autorského práva, vedla k úvahám o možném dalším kroku – vytvoření jednotné ochrany autorského práva, respektive autorského práva s jednotným unijním účinkem. Jednalo by se tak o překonání této tradiční zásady autorského práva a vytvoření regulatorního modelu známého z úpravy unitárních práv duševního vlastnictví jako např. unijní ochranná známka (32015R2424). Další část příspěvku tak diskutuje možnosti a způsoby realizace takového ochranného režimu, a to zejména s ohledem na kompetence EU v této oblasti. Třetí část prezentuje již existující akademický návrh základů jednotného autorského práva EU tzv. European Copyright Code, jakož i jeho kritiku. V závěru jsou pak představeny názory zúčastněných stran získané Komisí v doposud nejkomplexnější konzultaci k problematice autorského práva, shrnuty získané poznatky a odhadován další možný vývoj v této oblasti.

1. HARMONIZACE V OBLASTI AUTORSKÉHO PRÁVA

Hnacím motorem aproximace autorského práva v jednotlivých členských zemích byla primárně snaha odstranit překážky na vnitřním trhu a maximalizace volného pohybu služeb a zboží.4Čl. 26 odst. 2 TFEU. Jak ale upozorňuje Ramalho, snahy harmonizovat autorské právo nebyly motivovány pouze snahou vytvořit jednotný trh, ale i ochraňovat kulturu Společenství [Commission Communication on Community action in the cultural sector (1977) COM(77) 560, 2. 12. 1977]. RAMALHO, Ana. The Competence of the European Union in Copyright Lawmaking, s. 13–14. Hugenholtz pomyslně rozdělil vývoj harmonizace autorského práva v ES/EU na tři fáze.5HUGENHOLTZ, P. Bernt. Copyright in Europe: Twenty Years Ago, Today and What the Future Holds. Fordham Intellectual Property, Media & Entertainment Law Journal. 2012, Vol. XXIII, No. 2, s. 505 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://ir.lawnet.fordham.edu/iplj/vol23/iss2/4/). První z nich, období let 1991–2001, nazývá „dekádou směrnic“.6První generace směrnic vycházela z Green Paper on Copyright and the Challenge of Technology – Copyright Issues Requiring Immediate Action, COM(88) 172 final, 7. 6. 1988. Druhá generace pak z Green Paper on Copyright and Related Rights in the Information Society, COM(95) 382 final, 19. 7. 1995. V tomto období byly přijaty zásadní autorskoprávní směrnice,7„Původní“ směrnice 31991L0250 nahrazena 32009L0024, 31996L0009, 32001L0084, 31993L0083, 31993L0098 nahrazena 32006L0116 a ta doplněna 32011L0077, 31992L0100 nahrazena 32006L0115, 32004L0048, 32001L0029, po této dekádě doplnily tyto akty směrnice o osiřelých dílech (32012L0028) a směrnice upravující vybrané aspekty kolektivní správy (32014L0026). které sblížily úpravu autorského práva v členských státech.8STROWEL, Alain. Towards a European Copyright Law: Four Issues to Consider. In: STAMATOUDI, Irini A. – TORREMANS, Paul (eds). EU Copyright Law: A Commentary, marg. č. 21.01. V rámci tohoto období docházelo k tzv. negativní integraci, tedy odstraňování překážek fungování vnitřního trhu.9LUCAS-SCHLOETTER, Agnés. Is There a Concept of European Copyright Law? History, Evolution, Policies and Politics and the Acquis Communautaire, marg. č. 1.23. Metodologicky pak evropský zákonodárce postupoval od zvláštního (úprava speciálních předmětů ochrany a specifických výlučných práv)10Ochrana počítačových programů 31991L0250 a ochrana databází 31996L0009. k obecnému („horizontální“ autorskoprávní InfoSoc směrnice1132001L0029.). Jak poznamenává Hugenholtz, tento postup byl chápán jako „cesta nejmenšího odporu“, neboť otázky související s novými technologiemi nebyly na začátku devadesátých let minulého století regulovány obecně v žádném z členských států a tak se dalo předpokládat, že zde nebudou vznikat větší třecí plochy při transpozici.12HUGENHOLTZ, P. Bernt. Copyright in Europe: Twenty Years Ago, Today and What the Future Holds, s. 506. Vůdčí myšlenkou bylo zajištění vysoké úrovně ochrany právu duševnímu vlastnictví, jak bylo např. vyjádřeno v recitálu č. 9 InfoSoc směrnice. Ač nikdy nebyl prokázán pozitivní efekt tohoto neustálého rozšiřování, prohlubování a zvyšování ochrany,13Ibidem, s. 518. jednalo se dle Komise o nutný předpoklad „růstu a vyšší konkurenceschopnosti evropského průmyslu“ (Recitál č. 4 InfoSoc směrnice).14I sama Komise ovšem v hodnocení směrnice o právní ochraně databází nebyla schopna konstatovat její pozitivní efekt. COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. DG Internal Market and Services Working Paper: First Evaluation of Directive 96/9/EC on the Legal Protection of Databases [online]. Brussels: Commission of the European Communities. 2005, s. 24 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://ec.europa.eu/internal_ market/copyright/docs/databases/evaluation_report_en.pdf).
Druhé období (2001–2009) se neslo ve znamení konsolidace a soft law, kdy Komise
od regulace pomocí směrnic přistoupila k vydávání sdělení a doporučení.15Hugenholtz uvádí např. Zelená kniha – Autorské právo ve znalostní ekonomice, COM(2008) 466 v konečném znění, 52008DC0466; Sdělení komise – Autorské právo ve znalostní ekonomice, COM(2009) 532 v konečném znění, 52009DC0532. HUGENHOLTZ, P. Bernt. Copyright in Europe: Twenty Years Ago, Today and What the Future Holds, s. 512.
Třetí období (od roku 2009) pak lze označit za až aktivistickou16Empiricky toto tvrzení dokládá: FAVALE, Marcella – KRETSCHMER, Martin – TORREMANS, Paul C. Is there an EU Copyright Jurisprudence? An Empirical Analysis of the Workings of the European Court of Justice. The Modern Law Review. 2016, Vol. 79, Issue 1, s. 31–75 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: . interpretaci ustanovení příslušných směrnic ze strany Soudního dvora, která bývá některými akademiky označována za „plíživou harmonizaci“.17Viz zdroje v pozn. pod čarou č. 51 v HUGENHOLTZ, P. Bernt. Copyright in Europe: Twenty Years Ago, Today and What the Future Holds, s. 513–514. Úprava formou směrnic s sebou totiž nutně nese jistou neurčitost, která je překonávána právě výkladem ze strany Soudního dvora.18Ibidem, s. 512. Ten, jak poznamenává Griffiths,19GRIFFITHS, Jonathan. Role of the CJEU in the Development of EU Copyright Law. In: STAMATOUDI, Irini A. – TORREMANS, Paul (eds). EU Copyright Law: A Commentary, marg. č. 20.01. začal od roku 2009 interpretovat autorskoprávní acquis takovým způsobem, aby vytvořil co nejkomplexnější evropské autorské právo.20V detailech viz např.: EECHOUD, Mireille M. M. van. Along the Road to Uniformity – Diverse Readings of the Court of Justice Judgments on Copyright Work. jipitec. 2012, Vol. 3, No. 1, s. 60–80 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0009-29-33226). Excelentní přehled autorskoprávní judikatury Soudního dvora podává LEISTNER, Matthias. Europe’s copyright law decade: Recent case law of the European Court of Justice and policy perspectives. Common Market Law Review. 2014, Vol. 51, Issue 2, s. 559–600 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (https://www.kluw erlawonline.com/abstract.php?area=J ournals&id=COLA2014037). De facto harmonizaci a „europeizaci“ autorského práva lze demonstrovat např. na zobecnění standardu „původnosti“ (originality)21Na možné problémy s odlišným standardem pro přiznání autorskoprávní ochrany, který se odlišuje od národních úprav, upozorňuje HUSOVEC, Martin. K európskemu „prepisovaniu“ pojmových znakov autorského diela. Duševné vlastnictvo. 2011, roč. 15, č. 4, s. 24–27; HUSOVEC, Martin. Judikatórna harmonizácia pojmu autorského diela v únijnom práve. Bulletin slovenskej advokácie. 2012, roč. XVIII, č. 12, s. 16–20. a postupné aplikaci tohoto kritéria na všechna autorská díla ve věcech Infopaq International,22C-5/08, Infopaq International, ECLI:EU:C:2009:465. Football Dataco,23C-604/10, Football Dataco, ECLI:EU:C:2012:115. Painer,24C-145/10, Painer, ECLI:EU:C:2011:798. Bezpečnostní softwarová asociace 25C-393/09, Bezpečnostní softwarová asociace, ECLI:EU:C:2010:816. a SAS Institute.26C-406/10, SAS Institute, ECLI:EU:C:2012:259. Pozornost věnoval soud i obsahu jednotlivých exkluzivních práv jako rozšiřování (Peek & Cloppenburg 27C-456/06, Peek & Cloppenburg, ECLI:EU:C:2008:232.), rozmnožování (Infopaq International), půjčování (VEWA28C-271/10, VEWA, ECLI:EU:C:2011:442.) a zejména v poslední době pro online užívání děl zásadnímu právu na sdělování díla veřejnosti (SGAE,29C-306/05, SGAE, ECLI:EU:C:2006:764. Football Association Premier League,30C-403/08, Football Association Premier League, ECLI:EU:C:2011:631. SCF,31C-135/10, SCF, ECLI:EU:C:2012:140. ITV,32C-607/11, ITV Broadcasting, ECLI:EU:C:2013:147. Svensson,33C-466/12, Svensson, ECLI:EU:C:2014:76. BestWater International,34C-348/13, BestWater International, ECLI:EU:C:2014:2315. C More Entertainment 35C-279/13, C More Entertainment AB v. Linus Sandberg, ECLI:EU:C:2015:199.). Soud též poskytl členským státům nápovědu, jak je nutno vykládat výjimky a omezení autorských a souvisejících práv, totiž restriktivně – výjimky a omezení představují odchýlení od obecného pravidla.36C-5/08, Infopaq International, ECLI:EU:C:2009:465, odst. 56–57. Na druhou stranu ale pak v rozhodnutí Football Association Premier League konstatoval, že je nutno interpretovat tyto „odchylky“ tak, aby umožnily vývoj a provozování nových technologií a přitom zachovávaly „fair balance“ mezi právy nositelů práv a uživatelů.37C-403/08, Football Association Premier League, ECLI:EU:C:2011:631, odst. 164. V rozhodnutí Deckmyn a Vrijheidsfonds 38C-201/13, Deckmyn a Vrijheidsfonds, ECLI:EU:C:2014:2132, odst. 16. pak Soudní dvůr vymezil, jakým způsobem vůbec mohou státy výjimky a omezení transponovat – jejich upřesňování neharmonizovaným způsobem je dle tohoto rozhodnutí v rozporu s evropským právem.
Celkově tak spoluprací legislativy a judikativy EU došlo k výraznému odstranění základních „třecích ploch“ národních režimů.39LUCAS-SCHLOETTER, Agnés. Is There a Concept of European Copyright Law?, marg. č. 1.14.

2. PROBLÉM TERITORIALITY A NEHARMONIZOVANÉ OTÁZKY

I přes výše uvedenou de iure a de facto harmonizaci naráží současná úprava autorského práva na svoje limity.40COOK, Trevor. The Future of Copyright Protection in the European Union. Journal of Intellectual Property Rights. 2013, Vol. 18, No. 2, s. 181 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456 789/16388/1/JIPR%2018%282%29%20181-185.pdf). Zejména v online prostředí ani plná harmonizace nestačí k dosažení jednotného digitálního trhu. Primárním problémem je totiž teritorialita autorského práva, která je jeho inherentní vlastností.41Jak konstatoval Soudní dvůr v případu C-192/04, Lagarde`re Active Broadcast, ECLI:EU:C:2005:475, odst. 46. Sebelepší harmonizace totiž v konečném důsledku narazí na lokální omezenost této ochrany, respektive limity v dispozici s předmětem ochrany a národní charakter vymáhání práv. Hilty pak v případě teritoriality autorského práva hovoří o anachronismu, který brání dosažení plné realizace článku 26 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), tedy jednotného vnitřního trhu.42HILTY, Reto M. Reflections on a European Copyright Codification, s. 355. V překonání teritoriality pak spatřují mnozí zásadní a strukturální řešení ve vytvoření skutečně jednotného trhu.43EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 316. Jako zásadní nedostatek acquis spatřují Eechoud a další absenci obecné úpravy konceptu autorství a vlastnictví práv,44Griffiths ovšem extenzivně vykládá závěry Soudního dvora ve věci Luksan (C-277/10, Luksan, ECLI:EU:C:2012:65) s tím, že originární přiznání práv někomu jinému než autorovi je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr tak, dle jeho názoru, potvrdil kontinentální chápání autorství, tedy zásadu objektivní pravdivosti autorství. GRIFFITHS, Jonathan. Role of the CJEU in the Development of EU Copyright Law, marg. č. 20.28. jakož i s tím související problematiky plurality těchto subjektů, tj. případy společné tvůrčí činnosti více autorů (spoluautorství, kolektivní díla).45EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 303. Tyto otázky jsou regulovány pouze pro specifické předměty ochrany (počítačové programy, databáze, audiovizuální díla),46Čl. 2 32009L0024, čl. 4 31996L0009, čl. 2 odst. 2 32006L0115. nikoliv však obecně. Zcela mimo úpravu směrnic též zůstává otázka s tím souvisejících osobnostních (morálních) práv a i právo autora na kontrolu zpracování (adaptaci) díla.47Griffiths naznačuje, že po rozhodnutí ve věci Infopaq International by mohlo právo na rozmnožování zahrnovat i kontrolu nad rozmnožováním jednotlivých elementů díla v rámci zpracovaného díla. GRIFFITHS, Jonathan. Role of the CJEU in the Development of EU Copyright Law, marg. č. 20.16. Při posuzování autorství dle tradičního principu lex loci protectionis pak může být důsledkem této disharmonizace stav, kdy za autora (respektive vykonavatele majetkových práv či vlastníka práv) jednoho předmětu ochrany bude v různých zemích považována rozdílná osoba. Jednat se může v konečném důsledku jak o osoby fyzické, tak o korporace. Tento rozdíl bude patrný zejména při posuzování autorství díla v zemích s kontinentální a common law tradicí. Rozdílná je i úprava délky doby trvání exkluzivních práv.48EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 304. Jako příklad lze uvést velmi kritizované prodloužení doby trvání práv pouze u vybrané skupiny výkonných umělců.49Kritiku takového prodloužení podává: HILTY, Reto M. et al. Comment by the Max Planck Institute on the Commission’s Proposal for a Directive to Amend Directive 2006/116 EC of the European Parliament and Council Concerning the Term of Protection for Copyright and Related Rights. Max Planck Institute for Intellectual Property, Competition & Tax Law Research Paper Series No. 08-01, [online] 2008 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.1288620). Předmětem časté kritiky je i roztříštěná úprava výjimek a omezení exkluzivních práv.50Viz např. GUIBAULT, Lucie. Why Cherry-Picking Never Leads to Harmonisation: The Case of the Limitations on Copyright under Directive 2001/29/EC. Journal of Intellectual Property Information Technology and Electronic Commerce Law. 2010, Vol. 1, No. 2, s. 55–66 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://nbn-resolving.de/urn: nbn:de:0009-29-26036).; DREIER, Thomas. Limitations: The Centerpiece of Copyright in Distress. Journal of Intellectual Property Information Technology and Electronic Commerce Law. 2010, Vol. 1, No. 2 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0009-29-26046). Ač budí čl. 5 InfoSoc směrnice zdání komplexní úpravy, jedná se, až na jednu skutkovou podstatu, o taxativní výčet s možností volby. Členské státy jsou tak na jedné straně limitovány co do typu výjimek a omezení, které se rozhodnou transponovat, na druhé straně si ovšem z této nabídky mohou libovolně volit. Spolu s principem teritoriality a přeshraničními možnostmi užití předmětu ochrany je pak důsledkem spíše disharmonizace než harmonizace dané problematiky. Určitá užití díla tak v jednom členském státu nebudou představovat zásah do výlučných práv autora (bude se jednat o užití na základě zákonem stanovené výjimky či omezení), zatímco v jiném ano. Do podvědomí široké veřejnosti se tato problematika dostala v souvislosti s tzv. „svobodou panoramatu“, kdy se ukázaly odlišné přístupy k pořizování a rozmnožování rozmnoženiny architektonických děl umístěných na veřejném prostranství.51K tématu detailněji viz např. LOBERT, Joshua et al. The EU Public Interest Clinic and Wikimedia present: Extending Freedom of Panorama in Europe [online]. Paris – New York: HEC NYU Public Clinic, 2015 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z:(http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/HEC-NYU_Wikimedia_Fr eedom_of_ Panorama_Report.pdf); NEWELL, Bryce Clayton. Freedom of Panorama: A Comparative Look at International Restrictions on Public Photography. Creighton Law Review. 2010–2011, Vol. 44, s. 405–428 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://hdl.handle.net/10504/40711); SÝKOROVÁ, Pavla. Svoboda panoramatu při ochraně architektonických děl. Právní rozhledy. 2015, roč. 23, č. 23–24, s. 801–811. S problematikou výjimek a omezení souvisí i neharmonizovaná otázka náhradních odměn za dovolené užití pro osobní potřebu, jejichž existence a výše je aktuálně neharmonizovaná.52Rozdílnost národních úprav demonstruje např. KRETSCHMER, Martin. Private Copying and Fair Compensation: An Empirical Study of Copyright Levies in Europe [online]. Newport: The Intellectual Property Office, 2012 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (https://ssrn.com/abstract=2063809). Problematická je i úprava technologických prostředků ochrany práv, kdy InfoSoc směrnice v čl. 6 požaduje po členských státech stanovení
„odpovídající právní ochrany“ a vzhledem k výjimkám a omezením exkluzivních práv
pak stanoví pouze velmi neurčitě, aby členské státy učinily vhodná opatření k tomu, aby byly tyto aplikovány.53Rozdílný přístup k problematice DRM v národních úpravách detailně analyzuje: WESTKAMP, Guido – GUIBAULT, Lucie – RIEBER-MOHN, Thomas. Study on the Implementation and Effect in Member States’ Laws of Directive 2001/29/EC on the Harmonisation of Certain Aspects of Copyright and Related Rights in the Information Society [online]. 2007, MARKT/2005/07/D. Amsterdam: Institute for Information Law, University of Amsterdam, s. 69–133 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id= 2006358).

3. CESTA K „EVROPSKÉMU“ AUTORSKÉMU PRÁVU

Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům acquis je zvažováno více způsobů, jak postupovat v jejich odstraňování, sbližování národních předpisů v oblasti autorského práva a vytváření „evropského“ autorského práva.54Možné způsoby jsou syntézou závěrů prezentovaných v: REYNOLDS, Stephane et al. Review of the EU copyright framework the implementation, application and effects of the “InfoSoc” Directive (2001/29/EC) and of its related instruments: European implementation assessment [online]. Brussels: Ex-Post Impact Assessment Unit, European Parliamentary Research Service, European Parliament, 2015, s. II–250 – II–259 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/558762/EPRS_STU(2015)5587 62_EN.pdf); COOK, Trevor – DERCLAYE, Estelle. An EU Copyright Code: what and how, if ever? Intellectual Property Quarterly. 2011, č. 3, s. 260–264 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://eprints.nottingham.ac.uk/ 1739/1/cook_derclaye_2011.pdf). Zaprvé lze uvažovat o plné unifikaci nařízením a vytvoření jednoho aktu regulujícího komplexně tuto problematiku. Harmonizace lze dosáhnout i další legislativní aktivitou formou směrnic. V takovém případě lze uvažovat o přijímání dalších specializovaných směrnic, kodifikaci (codification) nebo přepracování (recasting) acquis.55Ve smyslu Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, Updating and simplifying the Community acquis, COM(2003) 71 final.
Kodifikace zahrnuje nahrazení současných směrnic jedinou, s opravenými chybami a definicemi, avšak bez substantivní změny. Přepracování pak zahrnuje např. i zapracování judikatorních závěrů Soudního dvora.56Ramalho konkrétně uvádí možnost zapracování judikatury Soudního dvora ke kritériu originality a konceptům „spravedlivé rovnováhy“ a „spravedlivé odměny“. RAMALHO, Ana. The Competence of the European Union in Copyright Lawmaking, s. 219. Obdobné pak zmiňuje: STROWEL, Alain. Towards a European Copyright Law: Four Issues to Consider, marg. č. 21.25. Nejedná se ovšem o doplňování dalších substantivních pravidel v neharmonizovaných oblastech. Uvažovat lze i o postupné kombinaci těchto variant – tedy kombinace další harmonizace a následné kodifikace, či přepracování.
Negativem toho přístupu je ale zachování problémů vycházejících z teritoriality autorského práva, složitý proces přijímání (nadto s politickými kompromisy) a nedostatečná míra právní jistoty a transparentnosti.57COOK, Trevor – DERCLAYE, Estelle. An EU Copyright Code: what and how, if ever?, s. 264. Jak dále bylo upozorněno, ani „perfektní“ harmonizace nikdy nepovede k unifikaci a překonání překážek fungování jednotného trhu, neboť národní soudy budou interpretovat transponované právo ve světle národních tradic a zažitých konceptů.58HUGENHOLTZ, P. Bernt et al. The Recasting of Copyright & Related Rights for the Knowledge Economy. [online] European Commission DG Internal Market Study Contract No. ETD/2005/IM/D1/95. Amsterdam: Institute for Information Law, University of Amsterdam. 2006, s. 213 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://ec.europa. eu/internal_market/copyright/docs/studies/etd2005imd195recast_report_2006.pdf).
Bez legislativní aktivity lze uvažovat o „měkké“ regulaci formou doporučení, sdělení či názorů Komise. Konečně lze zmínit i nulovou variantu, kdy se nebudou podnikat žádné další konkrétní kroky k harmonizaci (respektive kýžené unifikaci) autorského práva v EU. V takovém případě pak bude další vyjasňování ponecháno na aktivitě národních soudů, které mohou pokládat tematické předběžné otázky a bude tak pokračováno v „aktivismu“ Soudního dvora.
V souladu s tematickým zaměřením článku bude pozornost věnována první z představených variant – tedy unifikaci autorského práva a vytvoření jednotného režimu ochrany. Nejprve je nutno vyřešit, zda má vůbec EU k takovému kroku dostatečné kompetence a pokud ano, jaký by měl být obsah takového unijního kodexu autorského práva.

3.1 Pravomoc EU k vytvoření jednotného autorského práva

V souladu se zásadou svěření (čl. 5 Smlouvy o Evropské unii – dále jen „SEU“) musí být EU k jakémukoli legislativnímu aktu adekvátně zpravomocněna. Jak již bylo uvedeno, harmonizace v této oblasti probíhala na základě pravomoci vytvářet a odstraňovat bariéry na jednotném vnitřním trhu (čl. 114 SFEU).59Ramalho pak provedla extenzivní výklad problematiky pravomoci EU v oblasti autorského práva a upozorňuje na to, že v případě čl. 114 se jedná o tzv. funkční kompetenci bez normativního obsahu. RAMALHO, Ana. Conceptualising the European Union’s Competence in Copyright – What Can the EU Do? IIC – International Review of Intellectual Property and Competition Law. 2014, Vol. 45, Issue 2. Dostupné z: . Ještě komplexněji pak tuto problematiku rozpracovala v RAMALHO, Ana. The Competence of the European Union in Copyright Lawmaking. Aktuálně příslušné smlouvy (SEU, SFEU) neobsahují výslovné zakotvení pravomocí v oblasti autorského práva, v čl. 118 SFEU je ovšem zmíněna pravomoc EU (Evropského parlamentu a Rady) přijmout „opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii“. Tento článek je pak v oblasti práva duševního vlastnictví, a tedy i autorského práva, lex specialis vůči tzv. doložce flexibility (čl. 352 SFEU).60Právě na základě bývalého čl. 308 Smlouvy o založení Evropského společenství (nyní 352 SFEU), který obsahoval doložku flexibility, byla přijímána nařízení o ochranné známce Společenství (32009R0207) a nařízení o (průmyslových) vzorech společenství (32002R0006). Opatření na základě tohoto článku jsou pak přijímána na základě řádného legislativního postupu, tedy Evropským parlamentem a Radou na návrh Komise (čl. 289 a 294 SFEU). Tato opatření ale opět mohou být přijímána jen za účelem vytváření a fungování vnitřního trhu.61RAMALHO, Ana. Conceptualising the European Union’s Competence in Copyright – What Can the EU Do?, s. 185. Případná unifikace autorského práva by pak neměla být v rozporu se zásadou subsidiarity – odstranění národních rozdílů v úpravě autorského práva bude lépe dosaženo aktivitou ze strany EU než národních států.62EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 20. Při zvažování formy legislativního aktu a proporcionality takové volby s ohledem na čl. 5 SEU, je nutno preferovat nařízení. Směrnice jako taková by totiž, z výše popsaných důvodů, nemohla zamýšlený cíl (tj. unifikaci úpravy) splnit. Eechoud a další upozorňují na možný konflikt s čl. 345 SFEU (bývalý článek 295 Smlouvy o Evropském společenství), který stanovuje, že se Smlouvy
„nijak nedotýkají úpravy vlastnictví uplatňované v členských státech.“ 63Ibidem, s. 319. Hodnotí jej,
vycházejíce z dosavadních rozhodnutí Soudního dvora,64C-30/90, Komise v. Spojené království, ECLI:EU:C:1992:74, odst. 18; C-350/92, Španělsko v. Rada, ECLI:EU:C: 1995:237, odst. 19, 22. ale pouze jako zdánlivý, neboť tento článek nezakazuje žádným způsobem EU harmonizovat duševní vlastnictví, respektive vytvářet nové způsoby ochrany (za účelem vytváření a fungování vnitřního trhu). Stejně tak neumožňuje státům přijímat legislativu, která by omezovala volný pohyb zboží a služeb. Dospívají tak k závěru, že čl. 345 SFEU nestojí v cestě k přijetí unijního autorského práva.65EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 321. Hugenholtz dospívá k obdobnému závěru v: HUGENHOLTZ, P. Bernt. Copyright in Europe: Twenty Years Ago, Today and What the Future Holds, s. 523.

3.2 Výhody jednotného evropského autorského práva

Pozitivním efektem zavedení unijní ochrany by bylo zvýšení právní jistoty a snížení transakčních nákladů spojených s vypořádáváním práv.66COOK, Trevor – DERCLAYE, Estelle. An EU Copyright Code: what and how, if ever?, s. 260. Debatovaná je ale otázka, jakým způsobem by měla tato jednotná autorskoprávní ochrana fungovat, tj. zda by měla nahradit současné národní úpravy nebo fungovat paralelně vedle nich. Jak upozorňuje Hugenholtz,67HUGENHOLTZ, P. Bernt et al. The Recasting of Copyright & Related Rights for the Knowledge Economy, s. 219–220. paralelní koexistence je velmi nevhodná, neboť by v konečném důsledku neřešila současné problémy. Dichotomie úprav by byla v podstatě stejně neefektivní jako současný stav, ba co víc, přidávala by ještě jednu vrstvu problémů navíc. Potenciální uživatel, který by se chtěl spoléhat na výjimky a omezení, by tak např. neřešil podmínky jejich aplikace pouze dle jednotlivých národních úprav, ale ještě dle úpravy unijní. Tento problém by, vzhledem k Bernské úmluvě a v ní zakotveném principu bezformálnosti vzniku autorskoprávní ochrany, nešlo obejít jako v případě zápisných práv registrací a možností podání žádosti o poskytnutí toho kterého ochranného režimu z iniciativy zainteresovaného subjektu. Autorskoprávní ochrana vzniká automaticky vytvořením díla, které splňuje příslušné podmínky jejího přiznání. Tím pádem by ochrana v rámci paralelních režimů taktéž vznikala automaticky. Hilty68HILTY, Reto M. Reflections on a European Copyright Codification, s. 360. pak jako příklad negativních důsledků paralelní existence dvou režimů ochrany uvádí absurdní situaci, kdy by mohl autor žalovat z druhého existujícího titulu při „nedostatečnosti“ titulu prvního (tedy kdy by např. užití dle unijního práva nepředstavovalo zásah do autorských práv, neboť by bylo kryto výjimkou či omezením, ale nebylo by tomu tak dle národního práva). Jedinou funkční variantou, která by negenerovala další problémy, je tedy nahrazení národních úprav jednotným institutem. Na druhou stranu, sama Komise se ve svém sdělení Jednotný trh práv duševního vlastnictví přiklonila k variantě kodifikace.69Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jednotný trh práv duševního vlastnictví Podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě, (COM)2011/0287 v konečném znění, 52011DC0287, s. 12. Možnost vytvoření jednotné ochrany v roce 2012 brala pouze jako hypotetickou variantu s tím, že ji je nutno prozkoumat.70Ibidem. I tak ale takové řešení považovala pouze za paralelní alternativu národním úpravám.71Ibidem. Nelze ovšem přehlédnout i dokument Creative Content in a European Digital Single Market: Challenges for the Future A Reflection Document of DG INFSO and DG MARKT [online] 22. 10. 2009 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupný z: (http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2009/content_online/reflection_ paper%20web_en.pdf). V tomto dokumentu byla zmíněna možnost zavedení jednotné ochrany s unijním účinkem (s. 18). I pokud by byla zvolena varianta unifikace, a tedy překonání národních úprav, bude dalším, extrémně náročným, úkolem vypracování adekvátních přechodných ustanovení regulujících přechod od národních k jednotnému ochrannému režimu k druhému.72EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 318, poznámka pod čarou č. 973. Navíc, jak upozorňuje Cook, existující národní režimy budou muset zůstat funkční desítky let i po hypotetickém zavedení jednotné ochrany, a to pro díla již takto chráněná.73COOK, Trevor. A Unitary Copyright System for Europe? BLACA/BCC Seminar: European Copyright Law: A Consolidated Approach and Future Possibilities – Where did Harmonisation Lead Us and is a Single EU Copyright Act the Way Forwards? 9. 3. 2010, s. 4 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://www.blaca.org/2010%20Cook% 20-%20A%20Unitary%20Copyright%20System%20for%20Europe.pdf).
Eechoud a další pak uzavírají tuto debatu s tím, že unijní autorské právo s jednotným účinkem bude mít smysl pouze tehdy, pokud nahradí stávající národní režimy.74EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 318. Nutno ovšem poznamenat, že se nejedná o obecně sdílený názor – např. Strowel prosazuje variantu fakultativní unijní ochrany, kterou by měl vymáhat speciální soud (obdobně jako v případě patentu s jednotným účinkem).75STROWEL, Alain. Towards a European Copyright Law: Four Issues to Consider, marg. č. 21.29. Inspirací pro adekvátní fungování takového podvojného režimu by měla být ochrana nezapsaných vzorů Společenství.7632002R0006.

3.3 Předmět úpravy a European Copyright Code

Pokud tedy akceptujeme možnost vytvoření jednotného autorského práva EU jako vhodnou variantu dalšího vývoje na tomto poli, je vhodné zaměřit pozornost na to, co by mělo být jeho obsahem. Logicky by se taková úprava měla snažit překonat nedostatky identifikované v druhé části tohoto příspěvku. Dobré vodítko, jakým směrem by se měly ubírat úvahy o struktuře a obsahu případného legislativního aktu, poskytuje tzv. European Copyright Code (dále jen „ECC“).77Plný text, jakož i doprovodné materiály, jsou dostupné z: . Tento nejvýznamnější akademický návrh byl vytvořen tzv. Wittem Group v letech 2002–2010. Smyslem a cílem ECC je, jak popsal Hugenholtz, „načrtnout základní kontury budoucího možného Evropského autorského práva kodifikováním jeho základních ustanovení ve formě modelového předpisu“.78HUGENHOLTZ, P. Bernt. The Wittem Group’s European Copyright Code. In: SYNODINOU, Tatiana-Eleni (ed.). Codification of European Copyright Law. Challenges and Perspectives. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2012, s. 341. ECC ovšem nepředstavuje pouhé shrnutí acquis, ale jde nad jeho rámec. Na druhou stranu neřeší všechny nutné otázky, ale vybraná témata, která jeho tvůrci považují za zásadní základ evropského autorského práva. Konkrétně se jedná o předmět ochrany, autorství a vlastnictví, osobnostní práva, majetková práva a výjimky a omezení. Mimo záběr tak zůstávají např. otázky DRM, právo autora na doplňkovou odměnu, otázky kolektivní správy, úprava licenčních smluv, práva související s právem autorským, zvláštní práva pořizovatele databáze, problematika vymáhání práv a odpovědnostní otázky.
Dílem se v ECC rozumí jakékoliv vyjádření v oblasti literatury, umění a vědy, pokud se jedná o vlastní duševní výtvor autora.79Čl. 1. ECC: „Copyright subsists in a work, that is to say, any expression within the field of literature, art or science in so far as it constitutes its author’s own intellectual creation.“ Tato jistá neostrost je kritizována, neboť by mohla vést k odlišné interpretaci v členských státech a přiznání ochrany tzv. „hraničním dílům“, jako jsou např. vůně.80COOK, Trevor – DERCLAYE, Estelle. An EU Copyright Code: what and how, if ever?, s. 268. Viz též judikaturu zmíněnou v pozn. pod čarou 51 tohoto zdroje. S tím souvisí i jasné zakotvení otázky autorství díla – to přináleží fyzické osobě (člověku) či skupině fyzických osob, která jej vytvořila (čl. 2.1 ECC). ECC ale striktně rozlišuje mezi autorstvím (authorship) a vlastnictvím práv (ownership). ECC pak komplexně reguluje, kdy mohou být majetková práva převedena (assignment) a minimální standard podmínek, za jakých tak může být učiněno (čl. 2.4 ECC). Autorovi je tak poskytována ochrana před „paušálním“ převodem práv/poskytnutím exkluzivní licence (buy-outs) tím, že mu musí být jasné, za jakých podmínek tato práva převádí. Pokud tyto nejsou stanoveny, nastupuje dispozitivní pravidlo, které omezuje převod/ poskytnutí exkluzivní licence na rozsah vyžadovaný účelem. U zaměstnaneckých děl se pak předpokládá převod práv na zaměstnavatele, pokud není sjednáno v pracovní nebo obdobné smlouvě jinak (čl. 2.5 ECC). U děl vytvářených na objednávku se pak v případě absence dohody stran dispozitivně stanovuje poskytnutí účelové licence (čl. 2.6 ECC).
Morální práva jsou v ECC konstruována jako nepřevoditelná (čl. 2 odst. 2 ECC) a zahrnují právo na zveřejnění (divulgation), přiznání autorství (attribution) a nedotknutelnost díla (integrity). Inovativním prvkem je pak možnost autora souhlasit s nevykonáváním osobnostních práv (čl. 3.5 ECC). Takový souhlas ale nemůže být bezbřehý, ale limitovaný co do rozsahu a musí být jednoznačný a informovaný.81Nelze ovšem ignorovat neostrost těchto pojmů. K „informovanému souhlasu“ v oblasti zpracování osobních údajů a interpretačním problémům s tím souvisejícím viz MÍŠEK, Jakub. Souhlas se zpracováním osobních údajů za časů Internetu. Revue pro právo a technologie. 2016, roč. 5, č. 9, s. 3–74. Požadavky kladené na souhlas, který ale nemusí být písemný, mají autora chránit zejména před adhezními licenčními smlouvami.82HUGENHOLTZ, P. Bernt. The Wittem Group’s European Copyright Code, s. 348. Vzhledem k tomu, že níže rozebrané výjimky a omezení se dotýkají pouze majetkových práv,83Ibidem. obsahuje ECC v čl. 3.6 specifický zákaz výkonu osobnostních práv, který by byl na újmu třetím stranám takovým způsobem, že by to bylo zjevně nepřiměřené v porovnání se zájmy autora.84Českému čtenáři nemůže uniknout značná podobnost úpravy ECC v otázkách autorství, vlastnictví práv a osobnostních práv s českým autorským zákonem. Českou úpravu je tak možno ve světle ECC hodnotit jako velmi progresivní a moderní.
Majetková práva v ECC zahrnují „tradiční“ (ve smyslu zakotvená v acquis) práva na
rozmnožování, rozšiřování, sdělování veřejnosti a nad rámec acquis i právo na zpracování díla. Zejména s ohledem na aktuální judikaturu řešící hypertextový/embedovaný odkaz jako sdělování díla veřejnosti je velmi konkrétní její definice. Za „veřejné“ se tak dle čl. 4.5 ECC považuje takové sdělování, které je „určeno pro větší počet osob, které nejsou propojeny osobním vztahem“. Je zde tedy patrný rozdíl oproti aktuálnímu vymezení pojmu veřejnosti v aktuální judikatuře Soudního dvora.85Např. C-117/15, Reha Training, ECLI:EU:C:2016:379, odst. 41–45, kde Soudní dvůr nijak neakcentuje vzájemný vztah osob.
Výjimky a omezení v čl. 5 ECC se snaží komplexně pokrýt doposud známé situace, kdy by mělo být užití díla dovoleno, a to buď bezúplatně, či za „spravedlivou a adekvátní odměnu“ (např. užití pro osobní potřebu). Konkrétně se pak jedná o užití s minimálním hospodářským významem, užití pro účely svobody projevu a informací, užití podporující sociální, politické a kulturní cíle a konečně užití podporující hospodářskou soutěž. Za největší „novinku“ a inovativní přístup k limitům autorského práva sami tvůrci považují čl. 5.5 ECC – normu s polootevřenou strukturou, která umožňuje jakékoli jiné užití, které je „srovnatelné“ s výše uvedenými skutkovými podstatami a není v rozporu s běžným užitím díla a nejsou tím neoprávněně dotčeny oprávněné zájmy autora, při zohlednění legitimních zájmů třetích stran.86HUGENHOLTZ, P. Bernt. The Wittem Group’s European Copyright Code, s. 349. Tato úprava by měla zajistit jak dostatečnou právní jistotu, tak flexibilitu ve smyslu doktríny fair use.87Takové využití třístupňového testu ale není bez kritiky. Srovnej např. PRCHAL, Petr. Limity autorskoprávní ochrany. Praha: Leges, 2016, s. 172.
I přes absenci úpravy dalších, výše zmíněných, substantivních otázek představuje ECC velmi solidní základ k další debatě o směřování autorského práva v EU, jakož i kostru případného legislativního aktu.88Tento názor ovšem není sdílen všem odborníky na autorské právo. Velmi komplexní kritiku ECC podává GINSBURG, Jane C. European Copyright Code-Back to the First Principles (With Some Additional Detail). Journal of Copyright Society of the USA. 2010–2011, Vol. 58, Issue 2, s. 265–300; FICSOR, Mihály. An imaginary “European Copyright Code” and EU copyright policy. In: 20th Annual Intellectual Property Law & Policy Conference: Fordham IP Conference [online]. 2012 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://fordhamipconference. com/wp-content/uploads/2010/08/Ficsor.EUCopyCode.pdf). Jak poznamenává Rosati, přínosné je zejména férové skloubení kontinentálního a common law přístupu k autorskému právu, jakož i skutečné vybalancování zájmů autorů a uživatelů autorských děl inovativním přístupem k aplikaci výjimek a omezení.89ROSATI, Eleonora. The Wittem Group and the European Copyright Code. Journal of Intellectual Property Law & Practice. 2010, Vol. 5, No. 12, s. 867 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (https://doi.org/10.1093/jiplp/jpq140).

4. NÁZORY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

V rámci doposud nejkomplexnější90Samotný dotazník čítal 80 otázek a Komise obdržela více než 9500 odpovědí. EUROPEAN COMMISSION Directorate General Internal Market and Services. Report on the responses to the Public Consultation on the Review of the EU Copyright Rules [online]. Brussels: EUROPEAN COMMISSION Directorate General Internal Market and Services, 2014, s. 3. Dostupné z: (http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/ copyright-rules/docs/contributions/consultation-report_en.pdf.)91 Konkrétně se jednalo o otázky č. 78 a 79. Dotazník je dostupný z: Review of the EU copyright rules – Consultations – The EU Single Market – European Commission [online]. 2016 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http:// ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/index_en.htm). konzultace týkající se autorského práva, která byla zahájena v prosinci roku 2013, se Evropská komise respondentů ptala,91 zda by měla EU usilovat o jednotnou ochranu autorského práva a zda by se mělo jednat o další krok ve vývoji autorského práva v EU.
Výsledky konzultace pak ukázaly názorovou roztříštěnost jednotlivých aktérů v systému autorského práva.92Tento odstavec syntetizuje výsledky z EUROPEAN COMMISSION Directorate General Internal Market and Services. Report on the responses to the Public Consultation on the Review of the EU Copyright Rules, s. 89–91. I vzhledem k jasnému stanovisku nevládních organizací, a kampani, která byla cílena právě na konzumenty,93Zmínit lze například iniciativu Fix Copyright! In: Fix Copyright! [online]. 31. 12. 2016 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://www.fixcopyright.eu). byla většina konzumentů autorských děl pro vytvoření jednotné autorskoprávní ochrany v rámci EU a tím i jednotného digitálního trhu. Tímto krokem by dle jejich názoru byla zvýšena právní jistota, sníženy transakční náklady na licencování a nositelům práv by bylo zabráněno využívat teritorialitu jako další zdroj příjmů. Jako dobrý příklad a dobrý první krok byl uživateli zmiňován právě ECC. Uživatelé z řad „obsahových“ institucí (knihovny, muzea atd.) měli obdobný názor jako konzumenti, poukazujíce na vyšší míru právní jistoty, která by mohla být unifikací a překonáním teritoriality autorského práva dosažena. Na rozdíl od předchozí skupiny se ale našly i negativní hlasy, a to z důvodu popření „národního“ charakteru autorského práva. Autoři a výkonní umělci již nebyli tak názorově konzistentní. Oponenti unifikace z jejich řad nespatřovali v zavedení jednotné ochrany další přidanou hodnotu pro tuto skupinu a zmiňovali potřebu respektovat „specifickou kulturní politikou, ekonomickou situaci a právní tradice“.94EUROPEAN COMMISSION Directorate General Internal Market and Services. Report on the responses to the Public Consultation on the Review of the EU Copyright, s. 90. Ne nezajímavé je též i zjištění, že samotní autoři vyjádřili skepsi k normativnímu zaměření celkové úpravy autorského práva, které již není právem „autorským“, ale zřejmě spíše právem nakladatelským. Ibidem. Nikoliv nepřekvapivě se negativně vůči sjednocení autorského práva postavili jak tzv. „obsahoví prostředníci“ (nakladatelé, výrobce zvukových a audiovizuálních záznamů), kolektivní správci,95Negativní postoj k zavedení jednotné právní ochrany ze strany kolektivní správců již identifikoval Hugenholtz a další v roce 2006, když konstatoval, že práva s teritoriálním charakterem jsou „denní chléb“ kolektivních správců. HUGENHOLTZ, P. Bernt et al. The Recasting of Copyright & Related Rights for the Knowledge Economy, s. 220. tak i pouze faktičtí zprostředkovatelé jako poskytovatelé služeb informační společnosti. Vyjádřili názor, že by se v konečném důsledku jednalo pouze o „harmonizaci“ výjimek, která by vedla ke snížení úrovně ochrany držitelů práv. Členské státy ve svých odpovědích konstatovaly, že tato myšlenka je předčasná a nepřináší žádná větší pozitiva. Navíc poukazovaly na skutečnost, že kultura patří do oblasti, kde nemá EU ani výlučnou, ani sdílenou pravomoc. Zejména akademici ve svých odpovědích pak upozorňovali na to, že další harmonizace směrnicemi je nedostatečná. Naopak, za vhodné považovali právě zavedení unijní ochrany. Dostatečný právní základ pro tento krok pak dle jejich názoru představuje čl. 118 SFEU. Je tedy patrné, že ani jednotlivé subjekty aktivní v systému autorského práva nesdílejí názor na jednotnou autorskoprávní ochranu na úrovni EU.

ZÁVĚR

Jak bylo demonstrováno, po právní stránce není problém s přijetím nařízení upravujícího jednotné autorské právo – EU má dostatečné kompetence takový krok realizovat. Studie Review of the EU copyright framework: The implementation, application and effects of the “InfoSoc” Directive (2001/29/EC) and of its related instruments – European Implementation Assessment ukázala, že vyšší míra harmonizace autorského práva je prospěšná pro všechny zúčastněné subjekty.96REYNOLDS, Stephane et al. Review of the EU Copyright Framework the Implementation, Application and Effects of The “InfoSoc” Directive (2001/29/EC) and of Its Related Instruments: European Implementation Assessment, s. II-224–II-274. Jednotné autorské právo lze považovat za status idealis,97Cook považuje unifikaci autorského práva za „ultimate response” na současné problémy autorského práva. COOK, Trevor. The Future of Copyright Protection in the European Union, s. 182. který ale zůstává spíše utopickým akademickým konceptem, k jehož naplnění ve střednědobém horizontu zřejmě nebude nalezena dostatečná politická vůle.98K obdobnému závěru dochází i STROWEL, Alain. Towards a European Copyright Law: Four Issues to Consider, marg. č. 21.05. V roce 2015 bylo ve výše uvedené studii konstatováno, že takový komplexní krok by byl nejen mimořádně náročný, ale pravděpodobně by též narazil na silný odpor ze strany členských států a vybraných zúčastněných stran.99REYNOLDS, Stephane et al. Review of the EU Copyright Framework the Implementation, Application and Effects of The “InfoSoc” Directive (2001/29/EC) and of Its Related Instruments: European Implementation Assessment, s. 23. Výše představené výsledky konzultace tato hypotetická tvrzení jen potvrzují. Schůdnějším řešením k odstranění současného nežádoucího stavu by tak mohly být jiné postupy představené ve třetí části tohoto příspěvku, tedy např. „kodifikace“, nebo dokonce „přepracování“ (recasting) v podobě jednotného komplexního aktu EU, který by v sobě zahrnul všechny dosavadní směrnice, i judikatorní závěry Soudního dvora v oblasti autorského práva.100V roce 2010 navrhovali toto řešení LEWINSKI, Silke von – WALTER, Michel M. Status of Harmonization and Outlook. In: WALTER, Michel M. – LEWINSKI, Silke von (eds). European Copyright Law: A Commentary. Oxford: Oxford University Press, 2010, marg. č. 16.0.148. Jednalo by se tak o řešení souladné s výše prezentovaným názorem Komise, tj. vytvoření „evropského kodexu autorských práv“ 101Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jednotný trh práv duševního vlastnictví Podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě, COM(2011) 0287 v konečném znění, 52011DC0287, s. 12., a tedy „komplexní kodifikace současných směrnic EU o autorských právech s cílem harmonizovat a konsolidovat nároky vyplývající z autorských a souvisejících práv na úrovni EU.“ 102Ibidem. Zatím poslední krok v reformě evropského autorského práva ovšem nepřispívá k naplnění této vize a možného zavedení jednotného autorského práva se vůbec nedotýká. Tzv. „reformní autorskoprávní balíček“103Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu ze dne 14. 9. 2016, COM(2016) 593, 2016/0280 (COD). Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů ze dne 14. 9. 2016, COM(2016) 594, 2016/0284 (COD). Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých povolených způsobech užití děl a jiných předmětů chráněných na základě autorského práva a práv s ním souvisejících, z nichž budou mít prospěch osoby nevidomé, zrakově postižené či osoby s jinými poruchami čtení, a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti ze dne 14. 9. 2016, COM(2016) 596. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přeshraniční výměně kopií některých děl a jiných předmětů, které jsou chráněny autorským právem a právy s ním souvisejícími, v přístupném formátu mezi Unií a třetími zeměmi, z níž budou mít prospěch osoby nevidomé, zrakově postižené či osoby s jinými poruchami čtení ze dne 14. 9. 2016, COM(2016) 595, 2016/0279(COD). představený Komisí na podzim roku 2016 volí cestu přijímání dalších regulatorních instrumentů, místo kodifikace či přepracování, a setkal se s poměrně ostrou kritikou, a to jak ze strany nevládních organizací,104Kritizována je celková regresivnost „reformního balíčku“. Viz např.: C4CADMIN. EC Failed to #FixCopyright: Stop ‘RoboCopyright’ and Ancillary Copyright & Start to Focus on Users and Creators. Fix Copyright! [online]. 14. 9. 2016 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://www.fixcopyright.eu/2016/09/14/ec-failed-to-fixcopyrightstop-robocopyright-and-link-tax-start-to-focus-on-users-and-creators/). (Ve spodní části stránky lze nalézt odkazy na relevantní reakce nevládních organizací.) tak i akademické obce.105Kritizován je zejména čl. 13 Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který de facto zavádí poskytovatelům služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství autorskoprávně chráněného obsahu nahrávaných jejich uživateli a zpřístupňují jej veřejnosti, povinnost tento monitorovat a identifikovat. STALLA-BOURDILLON, Sophie et al. A Brief Exegesis of the Proposed Copyright Directive [online]. 2016, SSRN Scholarly Paper ID 2875296 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (https://ssrn.com/abstract=2875296).
Unifikace a vytvoření jednotného autorského práva je aktuálně spíše utopií než budoucností a zůstává otázkou, jestli tímto směrem budou směřovat další snahy Komise o dosažení „modernějšího, evropštějšího rámce pro oblast autorského práva“.106Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě COM(2015) 192 v konečném znění, 52015DC0192, kapitola 2.4. Do té doby si budeme moci užívat „luxusu“ dvaceti osmi rozdílných národních úprav autorského práva, které ale vážně brzdí kreativitu a inovace, jak tento stav popsala cum grano salis bývalá eurokomisařka Viviane Redingová.107REDING, Viviane. Bringing down walls and barriers in the digital world – priorities for the European Digital Agenda [online]. Visby/Gotland, 9. 11. 2009, SPEECH/ 09/519 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://europa. eu/rapid/press-release_SPEECH-09-519_en.htm?locale=en).
  1. V detailech k historii harmonizace autorského práva a práv souvisejících v ES/EU: EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2009.
  2. RAMALHO, Ana. The Competence of the European Union in Copyright Lawmaking. Cham: Springer International Publishing, 2016, s. 167. Obdobně LUCAS-SCHLOETTER, Agnés. Is There a Concept of European Copyright Law? History, Evolution, Policies and Politics and the Acquis Communautaire. In: STAMATOUDI, Irini A. – TORREMANS, Paul (eds). EU Copyright Law: A Commentary. Cheltenham: Edward Elgar, 2014, marg. č. 1.19.
  3. HILTY, Reto M. Reflections on a European Copyright Codification. In: SYNODINOU, Tatiana-Eleni (ed.). Codification of European Copyright Law. Challenges and Perspectives. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2012, s. 355.
  4. Čl. 26 odst. 2 TFEU. Jak ale upozorňuje Ramalho, snahy harmonizovat autorské právo nebyly motivovány pouze snahou vytvořit jednotný trh, ale i ochraňovat kulturu Společenství [Commission Communication on Community action in the cultural sector (1977) COM(77) 560, 2. 12. 1977]. RAMALHO, Ana. The Competence of the European Union in Copyright Lawmaking, s. 13–14.
  5. HUGENHOLTZ, P. Bernt. Copyright in Europe: Twenty Years Ago, Today and What the Future Holds. Fordham Intellectual Property, Media & Entertainment Law Journal. 2012, Vol. XXIII, No. 2, s. 505 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://ir.lawnet.fordham.edu/iplj/vol23/iss2/4/).
  6. První generace směrnic vycházela z Green Paper on Copyright and the Challenge of Technology – Copyright Issues Requiring Immediate Action, COM(88) 172 final, 7. 6. 1988. Druhá generace pak z Green Paper on Copyright and Related Rights in the Information Society, COM(95) 382 final, 19. 7. 1995.
  7. „Původní“ směrnice 31991L0250 nahrazena 32009L0024, 31996L0009, 32001L0084, 31993L0083, 31993L0098 nahrazena 32006L0116 a ta doplněna 32011L0077, 31992L0100 nahrazena 32006L0115, 32004L0048, 32001L0029, po této dekádě doplnily tyto akty směrnice o osiřelých dílech (32012L0028) a směrnice upravující vybrané aspekty kolektivní správy (32014L0026).
  8. STROWEL, Alain. Towards a European Copyright Law: Four Issues to Consider. In: STAMATOUDI, Irini A. – TORREMANS, Paul (eds). EU Copyright Law: A Commentary, marg. č. 21.01.
  9. LUCAS-SCHLOETTER, Agnés. Is There a Concept of European Copyright Law? History, Evolution, Policies and Politics and the Acquis Communautaire, marg. č. 1.23.
  10. Ochrana počítačových programů 31991L0250 a ochrana databází 31996L0009.
  11. 32001L0029.
  12. HUGENHOLTZ, P. Bernt. Copyright in Europe: Twenty Years Ago, Today and What the Future Holds, s. 506.
  13. Ibidem, s. 518.
  14. I sama Komise ovšem v hodnocení směrnice o právní ochraně databází nebyla schopna konstatovat její pozitivní efekt. COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. DG Internal Market and Services Working Paper: First Evaluation of Directive 96/9/EC on the Legal Protection of Databases [online]. Brussels: Commission of the European Communities. 2005, s. 24 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://ec.europa.eu/internal_ market/copyright/docs/databases/evaluation_report_en.pdf).
  15. Hugenholtz uvádí např. Zelená kniha – Autorské právo ve znalostní ekonomice, COM(2008) 466 v konečném znění, 52008DC0466; Sdělení komise – Autorské právo ve znalostní ekonomice, COM(2009) 532 v konečném znění, 52009DC0532. HUGENHOLTZ, P. Bernt. Copyright in Europe: Twenty Years Ago, Today and What the Future Holds, s. 512.
  16. Empiricky toto tvrzení dokládá: FAVALE, Marcella – KRETSCHMER, Martin – TORREMANS, Paul C. Is there an EU Copyright Jurisprudence? An Empirical Analysis of the Workings of the European Court of Justice. The Modern Law Review. 2016, Vol. 79, Issue 1, s. 31–75 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: .
  17. Viz zdroje v pozn. pod čarou č. 51 v HUGENHOLTZ, P. Bernt. Copyright in Europe: Twenty Years Ago, Today and What the Future Holds, s. 513–514.
  18. Ibidem, s. 512.
  19. GRIFFITHS, Jonathan. Role of the CJEU in the Development of EU Copyright Law. In: STAMATOUDI, Irini A. – TORREMANS, Paul (eds). EU Copyright Law: A Commentary, marg. č. 20.01.
  20. V detailech viz např.: EECHOUD, Mireille M. M. van. Along the Road to Uniformity – Diverse Readings of the Court of Justice Judgments on Copyright Work. jipitec. 2012, Vol. 3, No. 1, s. 60–80 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0009-29-33226). Excelentní přehled autorskoprávní judikatury Soudního dvora podává LEISTNER, Matthias. Europe’s copyright law decade: Recent case law of the European Court of Justice and policy perspectives. Common Market Law Review. 2014, Vol. 51, Issue 2, s. 559–600 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (https://www.kluw erlawonline.com/abstract.php?area=J ournals&id=COLA2014037).
  21. Na možné problémy s odlišným standardem pro přiznání autorskoprávní ochrany, který se odlišuje od národních úprav, upozorňuje HUSOVEC, Martin. K európskemu „prepisovaniu“ pojmových znakov autorského diela. Duševné vlastnictvo. 2011, roč. 15, č. 4, s. 24–27; HUSOVEC, Martin. Judikatórna harmonizácia pojmu autorského diela v únijnom práve. Bulletin slovenskej advokácie. 2012, roč. XVIII, č. 12, s. 16–20.
  22. C-5/08, Infopaq International, ECLI:EU:C:2009:465.
  23. C-604/10, Football Dataco, ECLI:EU:C:2012:115.
  24. C-145/10, Painer, ECLI:EU:C:2011:798.
  25. C-393/09, Bezpečnostní softwarová asociace, ECLI:EU:C:2010:816.
  26. C-406/10, SAS Institute, ECLI:EU:C:2012:259.
  27. C-456/06, Peek & Cloppenburg, ECLI:EU:C:2008:232.
  28. C-271/10, VEWA, ECLI:EU:C:2011:442.
  29. C-306/05, SGAE, ECLI:EU:C:2006:764.
  30. C-403/08, Football Association Premier League, ECLI:EU:C:2011:631.
  31. C-135/10, SCF, ECLI:EU:C:2012:140.
  32. C-607/11, ITV Broadcasting, ECLI:EU:C:2013:147.
  33. C-466/12, Svensson, ECLI:EU:C:2014:76.
  34. C-348/13, BestWater International, ECLI:EU:C:2014:2315.
  35. C-279/13, C More Entertainment AB v. Linus Sandberg, ECLI:EU:C:2015:199.
  36. C-5/08, Infopaq International, ECLI:EU:C:2009:465, odst. 56–57.
  37. C-403/08, Football Association Premier League, ECLI:EU:C:2011:631, odst. 164.
  38. C-201/13, Deckmyn a Vrijheidsfonds, ECLI:EU:C:2014:2132, odst. 16.
  39. LUCAS-SCHLOETTER, Agnés. Is There a Concept of European Copyright Law?, marg. č. 1.14.
  40. COOK, Trevor. The Future of Copyright Protection in the European Union. Journal of Intellectual Property Rights. 2013, Vol. 18, No. 2, s. 181 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456 789/16388/1/JIPR%2018%282%29%20181-185.pdf).
  41. Jak konstatoval Soudní dvůr v případu C-192/04, Lagarde`re Active Broadcast, ECLI:EU:C:2005:475, odst. 46.
  42. HILTY, Reto M. Reflections on a European Copyright Codification, s. 355.
  43. EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 316.
  44. Griffiths ovšem extenzivně vykládá závěry Soudního dvora ve věci Luksan (C-277/10, Luksan, ECLI:EU:C:2012:65) s tím, že originární přiznání práv někomu jinému než autorovi je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr tak, dle jeho názoru, potvrdil kontinentální chápání autorství, tedy zásadu objektivní pravdivosti autorství. GRIFFITHS, Jonathan. Role of the CJEU in the Development of EU Copyright Law, marg. č. 20.28.
  45. EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 303.
  46. Čl. 2 32009L0024, čl. 4 31996L0009, čl. 2 odst. 2 32006L0115.
  47. Griffiths naznačuje, že po rozhodnutí ve věci Infopaq International by mohlo právo na rozmnožování zahrnovat i kontrolu nad rozmnožováním jednotlivých elementů díla v rámci zpracovaného díla. GRIFFITHS, Jonathan. Role of the CJEU in the Development of EU Copyright Law, marg. č. 20.16.
  48. EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 304.
  49. Kritiku takového prodloužení podává: HILTY, Reto M. et al. Comment by the Max Planck Institute on the Commission’s Proposal for a Directive to Amend Directive 2006/116 EC of the European Parliament and Council Concerning the Term of Protection for Copyright and Related Rights. Max Planck Institute for Intellectual Property, Competition & Tax Law Research Paper Series No. 08-01, [online] 2008 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.1288620).
  50. Viz např. GUIBAULT, Lucie. Why Cherry-Picking Never Leads to Harmonisation: The Case of the Limitations on Copyright under Directive 2001/29/EC. Journal of Intellectual Property Information Technology and Electronic Commerce Law. 2010, Vol. 1, No. 2, s. 55–66 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://nbn-resolving.de/urn: nbn:de:0009-29-26036).; DREIER, Thomas. Limitations: The Centerpiece of Copyright in Distress. Journal of Intellectual Property Information Technology and Electronic Commerce Law. 2010, Vol. 1, No. 2 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0009-29-26046).
  51. K tématu detailněji viz např. LOBERT, Joshua et al. The EU Public Interest Clinic and Wikimedia present: Extending Freedom of Panorama in Europe [online]. Paris – New York: HEC NYU Public Clinic, 2015 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z:(http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/HEC-NYU_Wikimedia_Fr eedom_of_ Panorama_Report.pdf); NEWELL, Bryce Clayton. Freedom of Panorama: A Comparative Look at International Restrictions on Public Photography. Creighton Law Review. 2010–2011, Vol. 44, s. 405–428 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://hdl.handle.net/10504/40711); SÝKOROVÁ, Pavla. Svoboda panoramatu při ochraně architektonických děl. Právní rozhledy. 2015, roč. 23, č. 23–24, s. 801–811.
  52. Rozdílnost národních úprav demonstruje např. KRETSCHMER, Martin. Private Copying and Fair Compensation: An Empirical Study of Copyright Levies in Europe [online]. Newport: The Intellectual Property Office, 2012 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (https://ssrn.com/abstract=2063809).
  53. Rozdílný přístup k problematice DRM v národních úpravách detailně analyzuje: WESTKAMP, Guido – GUIBAULT, Lucie – RIEBER-MOHN, Thomas. Study on the Implementation and Effect in Member States’ Laws of Directive 2001/29/EC on the Harmonisation of Certain Aspects of Copyright and Related Rights in the Information Society [online]. 2007, MARKT/2005/07/D. Amsterdam: Institute for Information Law, University of Amsterdam, s. 69–133 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id= 2006358).
  54. Možné způsoby jsou syntézou závěrů prezentovaných v: REYNOLDS, Stephane et al. Review of the EU copyright framework the implementation, application and effects of the “InfoSoc” Directive (2001/29/EC) and of its related instruments: European implementation assessment [online]. Brussels: Ex-Post Impact Assessment Unit, European Parliamentary Research Service, European Parliament, 2015, s. II–250 – II–259 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/558762/EPRS_STU(2015)5587 62_EN.pdf); COOK, Trevor – DERCLAYE, Estelle. An EU Copyright Code: what and how, if ever? Intellectual Property Quarterly. 2011, č. 3, s. 260–264 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://eprints.nottingham.ac.uk/ 1739/1/cook_derclaye_2011.pdf).
  55. Ve smyslu Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, Updating and simplifying the Community acquis, COM(2003) 71 final.
  56. Ramalho konkrétně uvádí možnost zapracování judikatury Soudního dvora ke kritériu originality a konceptům „spravedlivé rovnováhy“ a „spravedlivé odměny“. RAMALHO, Ana. The Competence of the European Union in Copyright Lawmaking, s. 219. Obdobné pak zmiňuje: STROWEL, Alain. Towards a European Copyright Law: Four Issues to Consider, marg. č. 21.25.
  57. COOK, Trevor – DERCLAYE, Estelle. An EU Copyright Code: what and how, if ever?, s. 264.
  58. HUGENHOLTZ, P. Bernt et al. The Recasting of Copyright & Related Rights for the Knowledge Economy. [online] European Commission DG Internal Market Study Contract No. ETD/2005/IM/D1/95. Amsterdam: Institute for Information Law, University of Amsterdam. 2006, s. 213 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://ec.europa. eu/internal_market/copyright/docs/studies/etd2005imd195recast_report_2006.pdf).
  59. Ramalho pak provedla extenzivní výklad problematiky pravomoci EU v oblasti autorského práva a upozorňuje na to, že v případě čl. 114 se jedná o tzv. funkční kompetenci bez normativního obsahu. RAMALHO, Ana. Conceptualising the European Union’s Competence in Copyright – What Can the EU Do? IIC – International Review of Intellectual Property and Competition Law. 2014, Vol. 45, Issue 2. Dostupné z: . Ještě komplexněji pak tuto problematiku rozpracovala v RAMALHO, Ana. The Competence of the European Union in Copyright Lawmaking.
  60. Právě na základě bývalého čl. 308 Smlouvy o založení Evropského společenství (nyní 352 SFEU), který obsahoval doložku flexibility, byla přijímána nařízení o ochranné známce Společenství (32009R0207) a nařízení o (průmyslových) vzorech společenství (32002R0006).
  61. RAMALHO, Ana. Conceptualising the European Union’s Competence in Copyright – What Can the EU Do?, s. 185.
  62. EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 20.
  63. Ibidem, s. 319.
  64. C-30/90, Komise v. Spojené království, ECLI:EU:C:1992:74, odst. 18; C-350/92, Španělsko v. Rada, ECLI:EU:C: 1995:237, odst. 19, 22.
  65. EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 321. Hugenholtz dospívá k obdobnému závěru v: HUGENHOLTZ, P. Bernt. Copyright in Europe: Twenty Years Ago, Today and What the Future Holds, s. 523.
  66. COOK, Trevor – DERCLAYE, Estelle. An EU Copyright Code: what and how, if ever?, s. 260.
  67. HUGENHOLTZ, P. Bernt et al. The Recasting of Copyright & Related Rights for the Knowledge Economy, s. 219–220.
  68. HILTY, Reto M. Reflections on a European Copyright Codification, s. 360.
  69. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jednotný trh práv duševního vlastnictví Podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě, (COM)2011/0287 v konečném znění, 52011DC0287, s. 12.
  70. Ibidem.
  71. Ibidem. Nelze ovšem přehlédnout i dokument Creative Content in a European Digital Single Market: Challenges for the Future A Reflection Document of DG INFSO and DG MARKT [online] 22. 10. 2009 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupný z: (http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2009/content_online/reflection_ paper%20web_en.pdf). V tomto dokumentu byla zmíněna možnost zavedení jednotné ochrany s unijním účinkem (s. 18).
  72. EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 318, poznámka pod čarou č. 973.
  73. COOK, Trevor. A Unitary Copyright System for Europe? BLACA/BCC Seminar: European Copyright Law: A Consolidated Approach and Future Possibilities – Where did Harmonisation Lead Us and is a Single EU Copyright Act the Way Forwards? 9. 3. 2010, s. 4 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://www.blaca.org/2010%20Cook% 20-%20A%20Unitary%20Copyright%20System%20for%20Europe.pdf).
  74. EECHOUD, Mireille M. M. van et al. Harmonizing European Copyright Law: the Challenges of Better Lawmaking, s. 318.
  75. STROWEL, Alain. Towards a European Copyright Law: Four Issues to Consider, marg. č. 21.29.
  76. 32002R0006.
  77. Plný text, jakož i doprovodné materiály, jsou dostupné z: .
  78. HUGENHOLTZ, P. Bernt. The Wittem Group’s European Copyright Code. In: SYNODINOU, Tatiana-Eleni (ed.). Codification of European Copyright Law. Challenges and Perspectives. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2012, s. 341.
  79. Čl. 1. ECC: „Copyright subsists in a work, that is to say, any expression within the field of literature, art or science in so far as it constitutes its author’s own intellectual creation.“
  80. COOK, Trevor – DERCLAYE, Estelle. An EU Copyright Code: what and how, if ever?, s. 268. Viz též judikaturu zmíněnou v pozn. pod čarou 51 tohoto zdroje.
  81. Nelze ovšem ignorovat neostrost těchto pojmů. K „informovanému souhlasu“ v oblasti zpracování osobních údajů a interpretačním problémům s tím souvisejícím viz MÍŠEK, Jakub. Souhlas se zpracováním osobních údajů za časů Internetu. Revue pro právo a technologie. 2016, roč. 5, č. 9, s. 3–74.
  82. HUGENHOLTZ, P. Bernt. The Wittem Group’s European Copyright Code, s. 348.
  83. Ibidem.
  84. Českému čtenáři nemůže uniknout značná podobnost úpravy ECC v otázkách autorství, vlastnictví práv a osobnostních práv s českým autorským zákonem. Českou úpravu je tak možno ve světle ECC hodnotit jako velmi progresivní a moderní.
  85. Např. C-117/15, Reha Training, ECLI:EU:C:2016:379, odst. 41–45, kde Soudní dvůr nijak neakcentuje vzájemný vztah osob.
  86. HUGENHOLTZ, P. Bernt. The Wittem Group’s European Copyright Code, s. 349.
  87. Takové využití třístupňového testu ale není bez kritiky. Srovnej např. PRCHAL, Petr. Limity autorskoprávní ochrany. Praha: Leges, 2016, s. 172.
  88. Tento názor ovšem není sdílen všem odborníky na autorské právo. Velmi komplexní kritiku ECC podává GINSBURG, Jane C. European Copyright Code-Back to the First Principles (With Some Additional Detail). Journal of Copyright Society of the USA. 2010–2011, Vol. 58, Issue 2, s. 265–300; FICSOR, Mihály. An imaginary “European Copyright Code” and EU copyright policy. In: 20th Annual Intellectual Property Law & Policy Conference: Fordham IP Conference [online]. 2012 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://fordhamipconference. com/wp-content/uploads/2010/08/Ficsor.EUCopyCode.pdf).
  89. ROSATI, Eleonora. The Wittem Group and the European Copyright Code. Journal of Intellectual Property Law & Practice. 2010, Vol. 5, No. 12, s. 867 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (https://doi.org/10.1093/jiplp/jpq140).
  90. Samotný dotazník čítal 80 otázek a Komise obdržela více než 9500 odpovědí. EUROPEAN COMMISSION Directorate General Internal Market and Services. Report on the responses to the Public Consultation on the Review of the EU Copyright Rules [online]. Brussels: EUROPEAN COMMISSION Directorate General Internal Market and Services, 2014, s. 3. Dostupné z: (http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/ copyright-rules/docs/contributions/consultation-report_en.pdf.)91 Konkrétně se jednalo o otázky č. 78 a 79. Dotazník je dostupný z: Review of the EU copyright rules – Consultations – The EU Single Market – European Commission [online]. 2016 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http:// ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/index_en.htm).
  92. Tento odstavec syntetizuje výsledky z EUROPEAN COMMISSION Directorate General Internal Market and Services. Report on the responses to the Public Consultation on the Review of the EU Copyright Rules, s. 89–91.
  93. Zmínit lze například iniciativu Fix Copyright! In: Fix Copyright! [online]. 31. 12. 2016 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://www.fixcopyright.eu).
  94. EUROPEAN COMMISSION Directorate General Internal Market and Services. Report on the responses to the Public Consultation on the Review of the EU Copyright, s. 90. Ne nezajímavé je též i zjištění, že samotní autoři vyjádřili skepsi k normativnímu zaměření celkové úpravy autorského práva, které již není právem „autorským“, ale zřejmě spíše právem nakladatelským. Ibidem.
  95. Negativní postoj k zavedení jednotné právní ochrany ze strany kolektivní správců již identifikoval Hugenholtz a další v roce 2006, když konstatoval, že práva s teritoriálním charakterem jsou „denní chléb“ kolektivních správců. HUGENHOLTZ, P. Bernt et al. The Recasting of Copyright & Related Rights for the Knowledge Economy, s. 220.
  96. REYNOLDS, Stephane et al. Review of the EU Copyright Framework the Implementation, Application and Effects of The “InfoSoc” Directive (2001/29/EC) and of Its Related Instruments: European Implementation Assessment, s. II-224–II-274.
  97. Cook považuje unifikaci autorského práva za „ultimate response” na současné problémy autorského práva. COOK, Trevor. The Future of Copyright Protection in the European Union, s. 182.
  98. K obdobnému závěru dochází i STROWEL, Alain. Towards a European Copyright Law: Four Issues to Consider, marg. č. 21.05.
  99. REYNOLDS, Stephane et al. Review of the EU Copyright Framework the Implementation, Application and Effects of The “InfoSoc” Directive (2001/29/EC) and of Its Related Instruments: European Implementation Assessment, s. 23.
  100. V roce 2010 navrhovali toto řešení LEWINSKI, Silke von – WALTER, Michel M. Status of Harmonization and Outlook. In: WALTER, Michel M. – LEWINSKI, Silke von (eds). European Copyright Law: A Commentary. Oxford: Oxford University Press, 2010, marg. č. 16.0.148.
  101. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jednotný trh práv duševního vlastnictví Podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě, COM(2011) 0287 v konečném znění, 52011DC0287, s. 12.
  102. Ibidem.
  103. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu ze dne 14. 9. 2016, COM(2016) 593, 2016/0280 (COD). Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů ze dne 14. 9. 2016, COM(2016) 594, 2016/0284 (COD). Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých povolených způsobech užití děl a jiných předmětů chráněných na základě autorského práva a práv s ním souvisejících, z nichž budou mít prospěch osoby nevidomé, zrakově postižené či osoby s jinými poruchami čtení, a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti ze dne 14. 9. 2016, COM(2016) 596. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přeshraniční výměně kopií některých děl a jiných předmětů, které jsou chráněny autorským právem a právy s ním souvisejícími, v přístupném formátu mezi Unií a třetími zeměmi, z níž budou mít prospěch osoby nevidomé, zrakově postižené či osoby s jinými poruchami čtení ze dne 14. 9. 2016, COM(2016) 595, 2016/0279(COD).
  104. Kritizována je celková regresivnost „reformního balíčku“. Viz např.: C4CADMIN. EC Failed to #FixCopyright: Stop ‘RoboCopyright’ and Ancillary Copyright & Start to Focus on Users and Creators. Fix Copyright! [online]. 14. 9. 2016 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://www.fixcopyright.eu/2016/09/14/ec-failed-to-fixcopyrightstop-robocopyright-and-link-tax-start-to-focus-on-users-and-creators/). (Ve spodní části stránky lze nalézt odkazy na relevantní reakce nevládních organizací.)
  105. Kritizován je zejména čl. 13 Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který de facto zavádí poskytovatelům služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství autorskoprávně chráněného obsahu nahrávaných jejich uživateli a zpřístupňují jej veřejnosti, povinnost tento monitorovat a identifikovat. STALLA-BOURDILLON, Sophie et al. A Brief Exegesis of the Proposed Copyright Directive [online]. 2016, SSRN Scholarly Paper ID 2875296 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (https://ssrn.com/abstract=2875296).
  106. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě COM(2015) 192 v konečném znění, 52015DC0192, kapitola 2.4.
  107. REDING, Viviane. Bringing down walls and barriers in the digital world – priorities for the European Digital Agenda [online]. Visby/Gotland, 9. 11. 2009, SPEECH/ 09/519 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné z: (http://europa. eu/rapid/press-release_SPEECH-09-519_en.htm?locale=en).