Kdy je správné vést válku?
Lidé si po staletí kladli otázku, kdy je správné vést válku proti jinému státu či národu. Odpovědi obvykle vztahovali k pojmu spravedlivá válka, jehož smysl se utvářel a měnil v závislosti na etických i právních postojích té či oné doby. Cílem tohoto článku je zprůhlednit významné momenty tohoto procesu, zdůraznit jejich vliv na současnou podobu norem mezinárodního práva a naznačit možnosti, jak těmto normám rozumět a zabývat se jimi ve světle morálně založených přístupů k válce. Ukáže se, že výraz „spravedlivá válka“ byl historicky užíván ve dvojím smyslu. Označoval válku zahájenou ze spravedlivé příčiny i válku vedenou v náležité formě. Zatímco v prvním případě spravedlivá válka mohla být vedena pouze jednou stranou, ve druhém případě mohla být válka spravedlivá pro obě strany. Rozlišení mezi etickým a formálním pojetím spravedlivé války se stalo základem striktního dělení válečného práva na ius ad bellum a ius in bello, jež současné mezinárodní právo aprobuje.