Výhrada svědomí proti povinnému očkování: „právo v knihách“ a „právo v akci“
Článek zkoumá právní a praktické aspekty uplatňování výhrady svědomí vůči povinnému očkování v České republice, a to zejména ve vztahu k očkování dětí. Na jejich podkladě analyzuje rozdíly mezi teoretickým rámcem vymezeným judikaturou Ústavního soudu, která stanovila čtyři podmínky pro legitimní uplatnění výhrady svědomí, a praktickou aplikací takové výhrady. Ukazuje se, že „právo v knihách“ a „právo v akci“ nesledují úplně stejnou cestu. Zjištění na základě informací získaných dle zákona o svobodném přístupu k informacím ukazují na absenci pravidel postupu a metodiky pro hodnocení výhrady svědomí, což napomáhá k nejednotnému přístupu krajských hygienických stanic i samotných pediatrů napříč Českou republikou. Tento stav ohrožuje právní jistotu, princip rovnosti před zákonem i efektivitu očkování jako takového. Článek zdůrazňuje potřebu hlubší reflexe judikatury Ústavního soudu a respektování podmínek vymezených pro mimořádné uplatnění výhrady svědomí a zejména apeluje na příslušné orgány ochrany zdraví, aby činily kroky směřující alespoň k rámcovému sjednocení praxe v jednotlivých krajích.