Subjektivní právo nebo zásada – a záleží na tom? Ustanovení Listiny EU v kontextu dalších nástrojů unijního práva
Listina základních práv Evropské unie (Listina EU) představuje hlavní pramen ochrany lidských práv v EU, avšak ne všechna její ustanovení obsahují subjektivní práva, kterých se jednotlivci mohou dovolávat před soudy. Článek 52 odst. 5 Listiny EU rozlišuje mezi subjektivními právy a zásadami, přičemž právě určení charakteru konkrétního ustanovení má zásadní význam pro jeho právní účinky. Teoreticky mohou ustanovení Listiny EU 1) být bez přímého účinku, 2) mít přímý účinek jen ve vertikálních vztazích, případně 3) mohou být rovněž přímo účinná v horizontálních vztazích. Samotný text Listiny EU však neposkytuje jednoznačné vodítko k identifikaci účinků. Tento článek proto zkoumá charakter a právní účinky ustanovení Listiny EU ve vztahu ke třem nástrojům unijního práva: k Vysvětlením k Listině EU, k judikatuře Soudního dvora EU a k sekundární legislativě. Článek se zaměřuje zejména na judikaturu týkající se sociálních práv, analyzuje vybrané případy a poukazuje na jejich širší dopad na interpretaci Listiny EU. Na základě této analýzy dospívá k závěru, že pro vnitrostátní soudy není nejdůležitější rozlišovat mezi zásadami a subjektivními právy, ale především je třeba určit konkrétní právní účinky daného ustanovení. K tomu je nezbytné posoudit nejen samotný text Listiny EU, ale i jeho propojení s unijní legislativou a judikaturou, které podmiňují její „operativnost“ v konkrétním právním kontextu.