Budoucnost investiční arbitráže v EU – od rozsudku Achmea k mnohostrannému investičnímu soudu
Příspěvek analyzuje vývoj a budoucnost investiční arbitráže v Evropské unii po klíčovém rozsudku Achmea, který zásadně změnil právní postavení a úroveň ochrany zahraničních investorů. Rozhodnutí Komstroy následně ukončilo možnost využívání investiční arbitráže v rámci Smlouvy o energetické chartě (ECT) mezi členskými státy EU. Článek uvažuje důsledky těchto rozhodnutí, zaměřuje se na právní nejistotu pro investory i státy, kterou změny přinesly, a konflikt mezi evropským a mezinárodním právem, se kterým se s různou úspěšností musejí vypořádat všechny tribunály a soudy, kterých se rozhodnutí týkají. Evropská unie se snaží vydat v oblasti řešení investičních sporů vlastním směrem a přispět k institucionalizaci investiční arbitráže vytvářením bilaterálních soudů (ICS) permanentní povahy a časem i mnohostranného investičního soudu, a tím přispět k posílení stability, předvídatelnosti investičního prostředí v EU a odstranit rozdíly v zacházení s investory. Naneštěstí nedávné snahy způsobily přesný opak, a ačkoliv význam komplexních dohod o obchodu a investicích narůstá, důležitější než konkrétní reformy mechanismu je v krátkém časovém horizontu ujistit investory, že jejich práva jsou chráněna dnes a mohou se spolehnout, že budou i v budoucnu. K tomu se ovšem bude muset EU vypořádat hned s několika výzvami, které si za posledních sedm let vytvořila.