Strategická litigace v ústavněprávním přezkumu jako nástroj změny
Strategická litigace představuje způsob vedení soudních sporů, který má za cíl dosáhnout změny přesahující individuální zájem žalobce. Nejčastěji ji využívají aktéři, kteří v politickém procesu nedisponují dostatečným vlivem k prosazení změny legislativní cestou. Prostřednictvím soudních rozhodnutí, ideálně na úrovni vrcholných nebo ústavních soudů, se strategická litigace snaží ovlivnit interpretaci práva, iniciovat přezkum existujících právních norem nebo alespoň katalyzovat společenskou debatu. Ačkoliv se její kořeny nacházejí v angloamerickém právním systému, stále častěji se tento způsob vedení soudních sporů zmiňuje v kontinentálních právních systémech včetně České republiky. V evropském prostoru se strategická litigace dostává do popředí především v oblastech, kde chybí politická vůle řešit společensky složitá, opomíjená či kontroverzní témata. Typicky jde o otázky týkající se menšin, rovného přístupu a zákazu diskriminace, klimatu nebo reprodukčních práv, ale rozšiřuje se do dalších témat. Tento fenomén však stále zůstává vědecky málo zpracovaný, zejména na národní úrovni. Přestože není snadné jej jednoznačně definovat ani vždy spolehlivě rozpoznat v jednotlivých případech, rostoucí počet aktérů – od neziskových organizací po advokáty – využívá strategickou litigaci jako nástroj nejen právní, ale i politické a společenské mobilizace.