Jazyková metoda jako východisko při interpretaci norem trestního práva
Předkládaný článek se zabývá jazykovým výkladem při interpretaci norem trestního práva. Jazykový výklad je nahlížen v širším slova smyslu, tedy jako způsob interpretace, který využívá nejen prostředků čistě jazykových, ale i znalosti logiky a uspořádání norem práva (systematiky stricto sensu). V textu jsou prezentovány jednotlivé komponenty, které slouží ke správnému určení jazykového významu, logické struktury nebo zařazení ve vnějším systému práva. Primární role jazykového výkladu spočívá ve stanovení jednoznačného významu použitého výrazu, zejména výběrem legální definice v trestněprávním předpisu nebo definice z netrestního právního předpisu, případně definice trestněprávním předpisem modifikované. Polemicky je vyjádřena možnost stanovit význam výrazu zúžením rozsahu pojmu v obecném jazyce prostřednictvím konstantní (trestněprávní) judikatury. V případech, kdy není jazykovou metodou pojem jednoznačně definován a jeho rozsah zůstává sporný, nebo by výkladem byla narušena hodnota, na níž (trestní) právo spočívá, ponechává se rozhodnutí o správnosti interpretace na jiných výkladových metodách. I tehdy však zůstává nezastupitelná role jazykového výkladu jako rámce interpretace. To je zvlášť významné v trestním právu, kde dotváření obsahu norem tohoto odvětví práva, formou teleologické redukce nebo analogií (in malam partem), je výrazně omezeno, respektive zcela vyloučeno.