Analýza přístupu Francie k polygamnímu manželství jako islámskému institutu rodinného práva
Počet osob, které pocházejí ze států ovlivněných islámským náboženstvím, se na evropském kontinentu z různých důvodů zvyšuje. V důsledku toho mohou být v evropských státech přítomny islámské instituty, které jsou právním řádům těchto států zakázané či neznámé, jako například polygamní manželství. Praktické zkušenosti jednotlivých států s polygamií se liší. Jedním ze států, který má takové zkušenosti, je Francie. Článek analyzuje francouzský přístup na základě zásadní judikatury i odborné literatury k polygamnímu manželství, a to od 50. let minulého století do současnosti. Článek se zaměřuje na uznání účinků polygamního manželství platně uzavřeného v zahraničí, jako je například právo na výživné, dědictví či pozůstalostní důchod, a to s ohledem na případný rozpor s francouzským mezinárodním veřejným pořádkem. Článek se dále zabývá přizpůsobením francouzského hmotného práva, které je určeno pro monogamní manželství, na polygamní manželství. V závěrečných kapitolách je představen přístup další frankofonní země (Belgie) a možný význam pro Českou republiku.