Legislativa ČR v roce 2010 - analytický a komparativní pohled
Početné obci čtenářů Právníka je známo, že v Ústavu státu a práva AV ČR je česká legislativa monitorována (počínaje rokem 2007 pravidelně), a že výsledky tohoto monitoringu jsou od roku 2009 v tomto renomovaném časopisu uveřejňovány. Tím, kdo výsledky monitoringu, a poznatky z něj vyplývající, uveřejňuje, je autor anotovaného článku, který je vedoucím výzkumným pracovníkem ÚSP a jeden ze tří odpovědných řešitelů mezinárodního projektu „Metamorphoses of Law in the Visegrad countries”, jenž v roce 2011 obdržel podporu Visegrádského fondu (International Visegrad Fund). Článek navazuje na přehled základních proměnných a jejich hodnot, popisující legislativu ČR za rok 2010, nedávno autorem čtenářské veřejnosti zpřístupněný (viz Právník, roč. 150, s. 970 a násl.), které tentokrát uvádí do vývojových souvislostí. V souladu s postupem již dříve zavedeným autor porovnává celkové počty legislativních dokumentů za období od roku 1918 do současnosti, přičemž strukturálně je jeho přístup rozlišen na úrovni základních typů legislativních dokumentů (ústavní zákony, zákony, zákonná opatření, nařízení vlády, vyhlášky a mezinárodní smlouvy), resp. dokumentů primárních a sekundárních. Ve zvolených časových souřadnicích je prezentována též odvětvová struktura české a slovenské legislativy. Poznatky, jež porovnání legislativy v dlouhodobém průmětu přináší, jsou pozoruhodné a pro upoutání pozornosti těch, kdo výsledky monitoringu pravidelně nesledují, stojí za to uvést alespoň to, že celková roční legislativní produkce v posledních 4 letech výrazně překračuje dlouhodobé standardy dané aritmetickými průměry za období od r. 1918 pro všechny typy sledovaných dokumentů s výjimkou nepatrného poklesu u nařízení vlády, nadto v posledních letech (zejména však v roce 2010) došlo ke změně v poměru mezi množstvím předpisů primárních a sekundárních (z celkové legislativní produkce je 60 % vyhlášek, oproti letitému standardu 40%). Častá změna legislativy (v odborném žargonu používaném autorem „vysoká úroveň faktoru změny v legislativě) ČR v uplynulém dvacetiletí je odbornou veřejností i autorem článku kritizována. Článek vyúsťuje v indikaci příčin tohoto neutěšeného stavu, jehož změnu, podle autora, by mohlo přivodit plánování legislativy a využití odborných a vědeckých poznatků v legislativním procesu.