K problematice „zezávazňování“ právně nezávazných standardů OECD pomocí unijní legislativy a následné národní implementace
Článek se zabývá problematikou pronikání norem soft law vydaných Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) do závazných legislativních aktů EU, které na soft law OECD odkazují, přičemž se zaměřuje zejména na provádění směrnice Rady (EU) 2022/2523. Cílem této směrnice je zajistit globální minimální úroveň zdanění pro nadnárodní a velké domácí skupiny v rámci EU v souladu s modelovými pravidly OECD. Autoři zkoumají teoretické a praktické výzvy spojené se začleněním mezinárodního soft law do závazné legislativy EU, týkající se mj. demokratické legitimity, právní jistoty a autonomie práva EU. Rovněž zkoumají dynamiku tohoto procesu na vnitrostátní úrovni, přičemž jako případovou studii používají implementaci směrnice v České republice. Článek diskutuje důsledky dynamických odkazů na soft law OECD v rámci směrnic EU, které mohou komplikovat vnitrostátní implementaci a vyvolávat otázky ohledně rovnováhy mezi flexibilitou a právní jistotou. Ačkoli použití dynamických odkazů může být nezbytné pro účinné provádění globálních daňových standardů, jsou autoři přesvědčeni, že jejich sladění s právními zásadami EU a vnitrostátními ústavními rámci vyžaduje ze strany unijního i národního zákonodárce pečlivé zvažování všech souvisejících aspektů.