Ekonomická diplomacie Tchaj-wanu a mezinárodní právo soukromé
Článek se věnuje problematice posuzování statusu Tchajwanu při aplikaci norem mezinárodního práva soukromého, a to v souvislosti s úspěchy ekonomické diplomacie Tchajwanu, která s sebou nese nárůst přeshraničních soukromoprávních poměrů. Zamýšlí nad tím, zda mohou české soudy Tchaj-wan, navzdory absenci jeho formálního uznání ze strany České republiky, považovat za stát pro účely norem mezinárodního práva soukromého. Na základě kritické komparativní analýzy české a německé judikatury je argumentováno, že v oblasti soukromého práva by české soudy neměly mechanicky používat politickou doktrínu „jediné Číny“,ze které vychází česká zahraniční politika. Takový normativní přístup by měl v soukromoprávních poměrech s přeshraničním prvkem ustoupit faktickému přístupu, který respektuje existenci Tchaj-wanu jako subjektu mezinárodního veřejného práva s fungující vícestupňovou soudní soustavou a stabilním právním řádem, jenž je na daném území účinně vytvářen, používán a vynucován, a který odpovídá i funkci mezinárodního práva soukromého, jež usiluje o kolizní spravedlnost, právní jistotu a předvídatelnost.