Podpora v nezaměstnanosti ve světle flexibilní novely zákoníku práce
Podpora v nezaměstnanosti a zejména její výše je jedním z klíčových institutů zákona o zaměstnanosti, a to především pro uchazeče o zaměstnání a osoby, kterým končí jejich pracovněprávní vztah a nový prozatím nemají. Čeští zákonodárci se zejména s ohledem na stagnaci českého pracovního trhu rozhodli přijmout tzv. flexibilní novelu zákoníku práce, která si klade za cíl zpružnit a „rozhýbat“ tak český pracovní trh. Po druhém čtení tzv. flexibilní novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky byl podán pozměňovací návrh, jehož obsahem je mimo jiné novela podpory v nezaměstnanosti. Tento pozměňovací návrh byl podán s cílem posílit oblast security (sociální jistoty), aby byla vyvážena tzv. flexibilní novelou zvyšující se flexibilita zákoníku práce. Pozměňovací návrh byl přijat a od 1. ledna 2026 nabude účinnosti. Cílem mého článku je představit novelu podpory v nezaměstnanosti, a to především s ohledem na její cíl a možné důsledky, které může tato novela přinést. Vzhledem k medializovaným tvrzením, že tato novela, respektive celá tzv. flexibilní novela zákoníku práce, se inspirovala v Dánsku, Německu či Rakousku, obsahuje tento článek také srovnání podpory v nezaměstnanosti v tuzemsku s úpravou v těchto státech.