Horizontální liberalizace přeshraničního poskytování služeb v sekundárním právu EU
V úvodní části se autor věnuje vymezení obsahu pojmu volný pohyb služeb a podává přehled o průřezových směrnicích upravujících různé aspekty volného pohybu služeb. V centru jeho zájmu je posun, k němuž došlo v rámci rozsahu působnosti uvedených průřezových směrnic oproti obecnému režimu primárního práva, tak jak je vykládán Soudním dvorem. Analyzována je postupně úprava každé ze směrnic jednotlivě, nicméně snahou autora je také dospět k celkovému pohledu na provedené změny s určitou mírou zobecnění. Z mnoha možných úhlů pohledu na tuto problematiku se autor soustředil na vzájemná práva a povinnosti přeshraničního poskytovatele a státu, kam služby směřují.