Jaroslav Drobník, Milan Damohorský, Lesní zákon a předpisy související - Texty s předmluvou, Praha, C.H. Beck, 1996, 274 s.
Publikace obsahuje kromě úplného znění nového lesního zákona a všech jeho prováděcích předpisů celá nebo vybraná ustanovení dalších právních předpisů se vztahem k uvedené problematice. | Autor se v článku věnuje problematice statutárních zástupců obchodních společností a hledá odpověď na otázku, zda jejich pracovněprávní postavení je určeno ustanoveními obchodního zákoníku či zda se stávají zaměstnanci podle uákoníku práce. V centru jeho pozornosti je pracovněprávní postavení statutárních zástupců a jejich účast na nemocenském, sociálním a zdravotním pojištění. U osoby, která je jednatelem nebo členem orgánu obchodní společnosti a není k ní v pracovním poměru, jsou podle autora dvě možnosti. Buď má příjem ze závislé činnosti a pak neuplatňuje daňové náklady a neplatí sociální ani zdravotní pojištění, anebo jde o příjem ze samostatné výdělečné činnosti a pak ovšem sociální i zdravotní pojištění platí, získává však možnost uplatnění daňových nákladů. Autor vyslovuje názor, že mezi těmito dvěma možnostmi lze volit celkem arbitrárně, neboť hranice mezi tím, kdy statutární zástupce pracuje nebo nepracuje je dost volná. Neexistuje totiž zákonná definice práva ani zákonná domněnka toho, že někdo pracuje. V článku je provedena komparace postavení statutárních zástupců obchodní společnosti s postavením prezidenta republiky, který je z autorem v článku sledovaných hledisek podobně netypickým funkcionářem ve sfíře veřejné.25/25 [61](517,1248) : Autor se v článku věnuje problematice statutárních zástupců obchodních společností a hledá odpověď na otázku, zda jejich pracovněprávní postavení je určeno ustanoveními obchodního zákoníku či zda se stávají zaměstnanci podle uákoníku práce. V centru jeho pozornosti je pracovněprávní postavení statutárních zástupců a jejich účast na nemocenském, sociálním a zdravotním pojištění. U osoby, která je jednatelem nebo členem orgánu obchodní společnosti a není k ní v pracovním poměru, jsou podle autora dvě možnosti. Buď má příjem ze závislé činnosti a pak neuplatňuje daňové náklady a neplatí sociální ani zdravotní pojištění, anebo jde o příjem ze samostatné výdělečné činnosti a pak ovšem sociální i zdravotní pojištění platí, získává však možnost uplatnění daňových nákladů. Autor vyslovuje názor, že mezi těmito dvěma možnostmi lze volit celkem arbitrár