Soudní aktivismus a soudní zdrženlivost v judikatuře rakouského Ústavního soudního dvora
Abstraktní kontrola norem, zejména přezkoumávání zákonů, představuje jednu ze základních úloh rakouského Ústavního soudního dvora. V rámci své působnosti za dobu přesahující 100 let své existence se tento institut neustále vyvíjel především ve světle europeizace právního řádu. Zejména v oblasti ústavního pořádku jsou zřejmé tendence k významnějšímu soudcovskému aktivismu vůči zákonodárci. Rakouský soudní dvůr se zapojil do dialogu s Evropským soudem pro lidská práva a Soudním dvorem Evropské unie a akceptoval řadu podnětů těchto soudů. Tím se v Rakousku v posledních desetiletích proměnilo i chápání ústavy ve smyslu materiálního hodnotového systému. Tendence judikatury Ústavního soudního dvora však nejsou jednotné. Právě v poslední době jsou zřetelné příklady soudcovského aktivismu v oblasti základních práv, ale též, a to zejména, v souvislosti s krizovými stavy, znaky i určitého soudcovského sebeomezení vůči zákonodárci. V posléze uvedených případech je možno též pozorovat, že rakouský Ústavní soudní dvůr přijímá v oblasti správy roli obecného normotvůrce zejména v rámci kontroly správních nařízení, což představuje významný korektiv pro tuto oblast.