Spojování zastupitelské a přímé demokracie v polském ústavním právu
Článek z pera polského konstitucionalisty není omezen pouze na vztah zastupitelské a přímé demokracie v polském ústavním právu, jak by odpovídalo jeho názvu; je spíše pokusem o identifikaci rozmanitých příčin a následků jevu, na jehož výskyt v řadě evropských států autor poukazuje, jímž je disonance mezi deklarováním věrnosti paradigmatu svrchované moci lidu moderním demokratickým státem a jeho neochotou svěřit témuž lidu jakékoli veřejné věci k přímému rozhodování či alespoň ke spolurozhodování mimo systém zastupitelských institucí a postupů. Autor neopomíjí poukázat též na faktory, jež hovoří ve prospěch uplatňování přímé demokracie v praxi. Bilancování jedněch i druhých jej vede k závěru, že instituty a postupy přímé demokracie v moderních systémech vládnutí mohou mít a mají pouze omezený a podpůrný význam, což se odráží nejen v ústavním právu jednotlivých států včetně Polska, nýbrž i v čerstvě reformovaném evropském právu, které je poznamenáno značnou zdrženlivostí evropského zákonodárce v prosazování participační demokracie.