Aktuální výzkumné projekty

Název: Problematika ochrany osobnostních práv v civilním právu

Řešitelé: Tomáš Doležal, Adam Doležal, Ivo Smrž, Radomil Kočí

Doba řešení: 2025-2027

Popis projektu: Projekt se zaměřuje na problematiku osobnostních práv a jejich ochrany v civilním deliktním právu se zvláštním zaměřením na Českou republiku. Cílem projektu je přispět k otevření diskuse k teoretickým otázkám osobnostních práv a rozsahu jejich ochrany v deliktním právu. Ačkoliv osobnostní práva slouží jako základní kámen autonomie a důstojnosti jednotlivce, chrání tělo, myšlenky, city a chování každého člověka v jeho interakci s ostatními lidmi, přesto je jejich rozsah a vymezení často sporné. Význam osobnostních práv podtrhuje jejich začlenění do řady nadnárodních lidskoprávních instrumentů. Jejich ochrana je ale v moderní společnosti čím dál obtížnější. Z tohoto pohledu je nezbytné provést důkladnou analýzu problematiky osobnostních práv. V rámci projektu se budeme zabývat otázkami, jako je existence a důvody ochrany osobnostních práv, povaha osobnostních práv a rozsah jejich ochrany; pozornost bude věnována rovněž problematice odškodňování zásahů do osobnostních práv.

Název: Elektronické důkazy v trestním řízení

Řešitelé: Tomáš Doležal, Adam Doležal

Doba řešení: 2021-2025

Popis projektu: Projekt reaguje na aktuální problémy související se sílící potřebou orgánů činných v trestním řízení efektivně nakládat s elektronickými důkazy. Jeho cílem je tyto orgány vybavit právními, organizačními a technickými řešeními, které mohou posílit jejich akceschopnost nejen při stíhání a vyšetřování kriminality páchané za využití moderních technologií. Projekt současně cílí na vybudování silné odborné platformy, způsobilé identifikovat vznikající výzvy a reagovat na ně prostřednictvím návrhu efektivních řešení postavených na výsledcích špičkového výzkumu. Výzkum bude zaměřen na oblasti compliance ISP s požadavky na spolupráci s OČTŘ, právním otázkám využití elektronických důkazů v trestním řízení a v adhezním řízení a vývoji nástrojů pro technické zajištění a analýzu elektronických důkazů.

Název: Strategie AV 21: Budoucnost asistované reprodukce (ART)

Řešitelé: Tomáš Doležal, Adam Doležal, Ivo Smrž, David Černý, Radomil Kočí

Doba řešení: 2025-2029

Popis projektu: Výzkum na embryonálních kmenových buňkách a asistovaná reprodukční technologie (ART, Assisted Reproductive Technology) jsou tématy, která přináší řadu právních a etických otázek. Tyto otázky se dotýkají lidské důstojnosti, práva na život, odpovědnosti vědců a lékařů, a také práv nenarozených embryí. Rozdílné pohledy na tento výzkum se odrážejí v náboženských, kulturních, právních a politických přístupech různých zemí. V rámci tohoto výzkumu se budeme věnovat jak právním, tak etickým aspektům výzkumu na embryonálních kmenových buňkách a dále specifickým problémům asistované reprodukční technologie (ART).

V rámci analýzy právních aspektů ART a výzkumu na embryonálních buňkách bude zmapována právní úprava v několika vybraných zemích a dále analyzovány vybrané mezinárodní úmluvy - například Úmluva o lidských právech a biomedicíně (Oviedská úmluva), zakazují výzkum, který by vedl ke zničení lidských embryí. S ohledem na výzkumy prováděné na embryonálních kmenových buňkách bude dále věnována významná část výzkumu problematice statusu embrya a tvorbě syntetických embryí.  S ohledem na syntetická embrya bude rovněž analyzována problematika statusu těchto embryí a jejich patentovatelnosti nebo technologií používaných k jejich tvorbě.

V souvislosti s ART vznikají stále častěji další právní a etické otázky, kterým by v rámci tohoto výzkumu měla být věnována dostatečná pozornost - transfer embryí s genetickou poruchou, Asistovaná reprodukce u pacientů s komorbiditami, genetické testování embryí na nemoci objevující se v dospělosti.

V rámci výzkumu se budeme věnovat obecným a specifickým otázkám na hranici mezi etikou a právní reflexí, které se zaměřují na tento moderní vědou a technikou umožněný fenomén, tj. ART.  Hlavním cílem výzkumu je nabídnout obecný normativní rámec, v jehož rámci by bylo možné řešit výše uvedené otázky, a také konkrétní návody pro zdravotníky a zdravotnická zařízení poskytující služby asistované reprodukce.

Název: Efektivita zdravotního systému – v rámci SYRI - Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik

Doba řešení: 2022-2025

Projekt č. 1: Dostupnost zdravotní péče

Řešitelé: Tomáš Doležal, Adam Doležal, Ivo Smrž

Popis projektu: V rámci tohoto tématu bychom rádi identifikovali existující bariéry v přístupu ke zdravotní péči, které mohou zahrnovat sociální, kulturní, jazykové či psychologické bariéry, nebo bariéry spočívající v nedostatečné kapacitě poskytovatelů zdravotní péče či v nedostatečné návaznosti zdravotní a sociální péče.  Významnou bariérou může být také nejasnost nebo netransparentnost právní úpravy.

Identifikace bariér je zajímavá i v kontextu různých druhů péče  - neodkladné a plánované. Zajímavé je také zahrnutí vymezení různých standardů poskytované péče (právní, úhradový, atp.) a dopadů na systém financování. S problematikou bariér je spojena i problematika ufinancovatelnosti systému.

Přínos: Zjištění z tohoto okruhu mohou sloužit jako východisko k diskusi o rozsahu služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, potenciální diskusi o spoluúčasti pacientů, návaznosti zdravotní a sociální péče a pro budování kapacit v oblasti zdravotní péče v měnících se demografických podmínkách.

Projekt č. 2: Telemedicína a její společenský kontext:

Spoluřešitelé: Tomáš Doležal, Adam Doležal, Ivo Smrž, David Černý

Popis projektu: Do rozvoje telemedicíny jsou vkládány velké naděje, zejména co do nákladové efektivity. Úspěch technických řešení však bude záviset na důvěře obyvatelstva a jeho ochotě digitální technologie používat. Navzdory zlepšující se digitální gramotnosti by mohl příliš velký důraz na zavedení telemedicíny jako standardní péče vytvořit pro některé obyvatele bariéru přístupu k péči. Pokud se telemedicína stane nákladově efektivním nástrojem, budou do něj nuceni i ti, kteří telemedicíně nedůvěřují, či nemají dostatečnou digitální gramotnost. Úspěch telemedicínských aplikací bude determinován i připraveností právního rámce a úhradových mechanismů. Současně představuje zavedení telemedicíny výrazný etický problém - možné odlidštění medicíny. 

Cíle: Pomocí metod právní vědy analyzovat úskalí právní regulace telemedicíny. Navrhnout pravidla (guidelines) správné praxe a analyzovat etický kontext zavádění telemedicíny do praxe.

Přínos: Zjištění z tohoto okruhu mohou detekovat a předvídat společenské problémy spojené s nástupem telemedicíny.