Ukončené výzkumné projekty

Název: Informovaný souhlas s poskytováním zdravotních služeb - právní a etické aspekty

Řešitelé: Tomáš Doležal, Adam Doležal

Doba řešení: 2018-2023

Popis projektu: Informovaný souhlas je základním nástrojem pro získání svolení k provedení medicínského zákroku na pacientovi. S praktickými dopady informovaného souhlasu se zdravotnický personál setkává každodenně a pacienti při každé návštěvě zdravotnického zařízení. I přes tyto zcela zjevné praktické dopady zůstává teoretická rovina informovaného souhlasu v české odborné literatuře téměř nedotčena – a to jak v rovině právní, tak bioetické. Při studium tohoto fenoménu je nutné si uvědomit, že se je jedná o hybridní koncept složený ze dvou složek – lékařského poučení a vlastního vyjádření vůle pacienta. Oba tyto komponenty budou zkoumány s ohledem na jejich historickou genezi. Z hlediska historické komparace pak bude provedena analýza nutných a dostačujících prvků pro právní diskurs a pro diskurs etický. Projekt se zaměří i na odlišné modely komunikace mezi lékaři a pacienty, zejména na koncept paternalistický a koncept spotřebitelský. Projekt se dále zaměří i na problematické aspekty informovaného souhlasu de lege lata.

Název: Strategie AV 21: Společnost v pohybu a veřejné politiky

Řešitelé: Tomáš Doležal, Adam Doležal, Ivo Smrž, David Černý

Doba řešení: 2021-2024

Popis projektu: Velkou oblast výzkumu představuje etika a odpovědnost. Díky moderním technologiím jsou tradiční prvky osobní odpovědnosti vystavovány dalším zkouškám. V tradiční etické nauce bývá odpovědnost spojována s člověkem, který odpovídá za své jednání, případně nese následky způsobené svým jednáním. Již 20. století ale nastolilo otázku toho, zda subjektem odpovědnosti nemůže být v jistém smyslu také zvíře, a hranice se v moderní době rozšiřuje i mimo živé organismy, na nové technologické autonomní systémy. Vývoj vědy a techniky totiž nutně předkládá možnost rozšíření konceptu odpovědné osoby – samostatně odpovědní by tak mohli být i roboti, resp. i jiné autonomní přístroje. Program zkoumá i zcela nový typ odpovědnosti – odpovědnost člověka za životní prostředí a budoucí generace.

Název: Problematika zohlednění prospěchu poškozeného při újmě způsobené ublížením na zdraví - compensatio lucri cum damno

Řešitelé: Tomáš Doležal, Ivo Smrž

Doba řešení: 2020-2022

Popis projektu: Podstatou projektu je problematika vyrovnání újmy, jež byla způsobena ublížením na zdraví, prospěchem nabytým právě v souvislosti se vznikem újmy. V zahraniční bývá tato problematika známa jako compensatio lucri cum damno. Obecně se jedná o situace, v nichž událost vyvolávající povinnost k náhradě újmy nezpůsobí toliko újmu, nýbrž dá současně vzniknout určitému prospěchu (výhodě) na straně poškozeného. Problematika compensatio lucri cum damno představuje v teorii i praxi deliktního práva jednu z klíčových otázek, která má významné dopady pro chápání celého systému náhrady škody. Je až s podivem, že se v ČR této problematice doposud nikdo podrobněji nevěnoval, a to přesto, že se jedná o problematiku s výrazným teoretickým i praktickým potenciálem. Projekt se však nevěnuje celé problematice compensatio lucri cum damno, ale je zúžen na oblast újem způsobených ublížením na zdraví. Projekt cílí na zodpovězení klíčové otázky, zda je přípustné a obecně vůbec vhodné prospěch nabytý v důsledku škodní události při stanovení výše újmy zohlednit.

Název: Rozhodování o zdravotní péči v závěru života

Řešitelé: Tomáš Doležal, Adam Doležal, David Černý (jako spoluřešitelé)

Doba řešení: 2019-2022

Popis projektu: Cílem našeho projektu je interdisciplinární výzkum procesů rozhodování o zdravotní péči v závěru života (End of Life, EoL) se záměrem návrhu na jejich zkvalitnění. Přitom budeme sledovat všechny pro tyto procesy relevantní aspekty: klinické, etické, psychologické a právní. V projektu provedeme analýzu stávajících modalit rozhodování o zdravotní péči v závěru života. S ohledem na situaci uvedené problematiky v ČR vytvoříme možné způsoby pro tento typ rozhodování. Ty budeme v interdisciplinárním přístupu experimentálně testovat a vhodně modifikovat. Nakonec navrhneme otestované modality pro procesy rozhodování o zdravotní péči v závěru života.

Název: Problematika prokazování příčinné souvislosti v medicínsko-právních sporech

Řešitelé: Tomáš Doležal, Adam Doležal

Doba řešení: 2012-2016

Popis projektu: Pochybení při lékařské péči jsou společností vnímána opravdu velmi citlivě. Svědčí o tom řada studií z posledních let. Přesto pouze nepatrná část těchto poškozených se odhodlá k tomu, aby náhradu za újmu způsobenou zdravotnickým zařízením vymáhala soudní cestou. Je totiž na poškozených, aby prokázali, že mezi pochybením zdravotnického zařízení a jejich újmou je příčinná souvislost. Prokázání takové příčinné souvislosti však často znamená vážný problém. U medicínsko-právních sporů existuje jen málo sporů, ve kterých by soud nebyl konfrontován s tím, že určit přesnou příčinu poškození zdraví pacienta, je téměř nemožné. Cílem výzkumu je tak srovnání úpravy problematiky prokazování příčinné souvislosti v civilněprávních sporech v ČR a dalších vybraných zahraničních zemích a navržení úpravy, která by lépe vystihovala specifické problémy tohoto typu sporů.

Název: Vliv evropského práva lidských práv na zdravotní právo

Řešitelé: Tomáš Doležal (jako spoluřešitel)

Doba řešení: 2012-2016

Popis projektu: Projekt směřuje k identifikaci a rozboru vlivu evropského práva lidských práv - jak vyplývá především z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (ESLP) z r. 1950 vykládané Evropským soudem pro lidská práva - na zdravotní právo, zejména regulaci lékařského úkonu, v právních řádech smluvních států. Ohled by měl být však brán i na relevantní sektorové úmluvy a soft-law Rady Evropy a dále na vývoj práva EU. Stávající evropské standardy ochrany by měly být také porovnány se standardy podle univerzálních dokumentů o lidských právech, existují-li. Projekt by měl zaprvé umožnit stanovit, jaké důsledky má evropské právo lidských práv pro právo smluvních států (s přímým významem pro rozvoj vnitrostátní legislativy a judikatury). Zadruhé, konfrontace těchto výsledků s údaji o skutečné aplikaci ESLP ve vnitrostátním právu napomáhá určení, jaký skutečný vliv má ESLP na jednání států ve společensky citlivých oblastech.