Tematický okruh D

Právní, hospodářské a správní struktury

 

Sekce D1: Republika právníků? Právnické profesní světy

Jak se po vzniku Československa změnil svět právních profesí? Budeme diskutovat o tom, zda nastaly výraznější přesuny mezi jednotlivými profesemi, do jaké míry se stala pro právníky přitažlivou služba v úřadech nového státu a jaké důsledky mělo zvyšování počtu absolventů právnických fakult. Budeme zkoumat, jakým způsobem vystupovaly profesní komory a spolky, jaké byly dobové požadavky a snahy o reformu jednotlivých profesí (např. soudnictví). Stranou pozornosti by neměly zůstat ani otázky sociálního kapitálu právníků a míry jeho zužitkovávání ve veřejné, zvláště pak politické a spolkové činnosti a otázka opakování kariérních drah („dědičnost“ právnických profesí). Zaměříme se také na disciplinární rozhodování ve vztahu k některým právnickým profesím a na dostupnost právních služeb, včetně právní pomoci nemajetným. Uvítáme středoevropská srovnání a příspěvky z právních, sociálních, politických a hospodářských dějin.

Jozef Vozár – Stanislav Balík – Martina Gajdošová (garanti, garantka)

 

Sekce D2: Místní moc v počátcích republiky mezi setrvalostí a změnou

Do jaké míry zůstaly pomyslné otěže moci v obcích, okresech a zemích v rukách dosavadních mocenských skupin a do jaké míry docházelo k proměnám? Jak se vyvíjela situace ve vnitrozemí českých zemí a jak naopak v německojazyčných okresech? Rádi bychom zkoumali způsob, jímž se proměnily místní mocenské struktury na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, vliv a dopady zakládání národních výborů a způsoby, jímž se projevovala opatření centra státu vůči samosprávě v rukách národnostních skupin. Zkoumání těchto a dalších souvisejících otázek může napomoci pochopení, jakým způsobem a jakou měrou se změnil anebo nezměnil rok 1918 život v mikrokosmu obcí, okresů a na úrovni zemí.

Martin Rája (garant)

 

Sekce D3: Sjednocování práva – první roky

Jedním z podstatných problémů nástupnických států bylo sjednocení právního řádu. Od počátku docházelo ke sjednocování práva, nejprve ad hoc, později plánovitě. Sjednocení mohlo zároveň umožnit modernizaci často zastaralých předpisů. Mohlo také docházet k vytváření řešení, odlišných od dosavadního řešení obou sjednocovaných oblastí. Častěji se ovšem prosadila jedna oblast na úkor druhé, a to i v případech, kdy sama měla řešení zaostalejší. Výrazně nerovná vyjednávací pozice sjednocovaných území činila proces velmi obtížným. Zajímá nás sjednocování ve všech oblastech právního řádu, zvláště pak v oblastech dosud opomíjených. Pozornosti by neměla ujít argumentace při výběru možných variant řešení a způsoby popularizace změn vůči široké veřejnosti. Sekce se omezí na první roky sjednocování (1918-25). Uvítáme příspěvky z oblasti právních, hospodářských, sociálních i politických dějin.

Jozef Beňa – Tomáš Gábriš – Ondřej Horák (garanti)

 

Sekce D4: Hospodářská samostatnost a hospodářský nacionalismus

Vznik samostatného státu poskytl nové možnosti, jak postupovat vůči na území republiky mohutně přítomnému zahraničnímu kapitálu bývalých centrálních mocností, hlavně kapitálu vídeňskému a budapešťskému, ve prospěch jeho domácího zdanění, a proti konkurenci levných zahraničních výrobků, potravin či surovin. Nostrifikační opatření donutila zahraniční společnosti přeložit svá hospodářská vedení a sídla do republiky nebo založit v republice dceřinné společnosti. Podmínka stálého bydliště na československém území a další specifické požadavky a doporučení měnily poměry v orgánech obchodních a průmyslových společností. Důsledkem nostrifikací bylo značné posílení domácího, zejména nacionálně českého kapitálu (navyšování kapitálu, repatriace akcií). Ve vztahu k orientaci zahraničního obchodu probíhal v prvních letech republiky nesnadný spor mezi zastánci ochranářské a exportní politiky. Příspěvky mohou zahrnout také středoevropské srovnání či obecněji zkoumat otázky hospodářské nezávislosti či závislosti a právně-politických nástrojů, umožňujících posuny na škále mezi nimi.

Eduard Kubů (garant)

 

Sekce D5: Jak vznikly československé úřady a odkud přišli jejich úředníci?

Nová republika vytvořila své ústřední správní struktury a zároveň převzala struktury nižší a samosprávné. Předmětem této sekce bude otázka institucionální i personální kontinuity i diskontinuity mezi nimi a v případě ústředních struktur i mezi ústředními úřady Předlitavska i Zalitavska. Zajímají nás životní dráhy, vzdělání a původ československých úředníků a úřednic, a také míra významu samosprávy jako rezervoáru pro personální obsazení státní správy mladé republiky. Přestože nový stát vstoupil do střevíců monarchie a do značné míry převzal její úřední struktury i právní úpravu jejich postavení, staly se plány správních reforem a jednotného členění státního prostoru dlouhodobě vděčným tématem. Naopak krátkodobějším, ale pro počátky republiky nezanedbatelným fenoménem, byly sliby demokratizace,  odrakouštění či decentralizace.

Pavel Mates – Jiří Šouša ml. (garanti)

 

Sekce D6: Hospodářská moc, její struktura, zájmy a dynamika

Interdisciplinární a víceoborové téma bude problematizovat jednání hospodářských elit v kontextu hospodářského, právního, kulturního a zejména společenského vývoje Československa. Prostřednictvím dobových reprezentací symbolického kapitálu, společenských sítí, interakcí a změn právní regulace sledujeme zájmy a postoje hospodářských elit v jejich vztahu k profilujícím se národním i nadnárodním ekonomickým vazbám a k proměňující se státní hospodářské politice. Jako zvláště podstatnou otázku chápeme způsoby přímého či nepřímého vlivu podnikatelské lobby na utvářející se legislativu mladého státu. Vítáme příspěvky oborů sociálních, hospodářských a právních dějin, sociální geografie, antropologie.

Martin Marek – Petra Skřejpková (garant, garantka)