Tematický okruh C

Hranice – centrum – periferie

 

Sekce C1: Bratr, investor, kolonista? Východ ČSR – přístupy a reflexe

Problémem hodným samostatné pozornosti je vztah mocenského centra („Prahy“) k východním oblastem republiky. Stala se dřívější periferní oblast Horních Uher jen novou periferií Československa? Jaké byly představy těch, kteří formovali a uskutečňovali plány na zapojení Slovenska do hospodářských a politických struktur nového státu? Jaké kulturní a symbolické rámce tyto představy vymezovaly? Jaký druh a intenzitu konfliktů a jaké jejich představitele můžeme pojmenovat? Jaké byly neuskutečněné záměry a návrhy v oblasti modernizace a veřejných investic na Slovensku a v Podkarpatské Rusi? Žádoucí je zkoumat i přístup nestátních aktérů, například dobyvatelů renty – může být zkoumána povaha investic na Slovensku, způsoby využívání levnější, méně kvalifikované a méně odborově organizované pracovní síly či levnějších přírodních zdrojů.

Miroslav Michela (garant)

 

Sekce C2: Proměna hranic hospodářského prostoru a komunikačních sítí: pohyb a energie na jiných cestách

Pro budoucnost státu bylo předním úkolem provést transformace dopravních sítí, orientovaných na Vídeň a Budapešť, na nové dopravní, hospodářské i vojenské a strategické potřeby republiky. Chceme se věnovat otázkám spojeným se vznikem nových spojů, plánováním a výstavbou komunikací (v nejširším smyslu) či sítí (elektrifikace, telegraf). Zvláštní otázkou je budování strategických infrastruktur na Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Zkoumán by měl být nejen jejich ekonomický, ale rovněž symbolický a politický, resp. mocenský význam. Pozornost by měla být věnována i neuskutečněným záměrům a dobovým polemikám. Uvítáme příspěvky z hospodářských, sociálních i právních dějin a dalších souvisejících oborů.

Ivan Jakubec – Jan Štemberk (garanti)

 

Sekce C3: Migrace – příslušnosti – azyl

Jaké důsledky pro praktický život lidí měly právně regulované příslušnosti k určitým prostorovým celkům (občanství, domovská příslušnost)? Důležitým prvkem doby byly dobrovolné i nedobrovolné (přímo i nepřímo vynucené) přesuny osob mezi novými státními hranicemi. Na území nového státu se ocitly desetitisíce lidí bez československého občanství a často i bez jakékoli státní příslušnosti (apatridé); tuto skupinu spoluutvářely vlny uprchlíků (hlavně z Ruska a Polska). Probíhala také spontánní i řízená migrace krajanů do „staré vlasti“, ať již z Rakouska, Německa, Polska, Ruska, Spojených států amerických nebo z dalších zemí. Jaké bylo jejich právní a sociální postavení, jakým způsobem se vyvíjela diskuze o právní povaze a podmínkách získání občanství či udělení možnosti pobytu na území republiky, jaké způsoby represe byly vůči uprchlíkům a migrantům uplatňovány? Jak se vyvíjela pracovní migrace uvnitř státu, např. mezi průmyslovými a agrárními oblastmi či mezi německým pohraničím a českým vnitrozemím, jakou úlohu hrála domovská příslušnost?

Vít Strobach (garant)