Tematický okruh A

Diference, zájmy, stratifikace

 

Sekce A1: Sociální politika ve středoevropských společnostech poválečných let

Poválečná léta znamenala výrazný vzestup významu sociálněpolitických opatření. Chceme otevřít prostor pro diskuzi o tématech (dis)kontinuity s opatřeními válečného období, změn jednak v kontextu nutnosti řešení zdravotního stavu populace (druhotné sociální a zdravotní dopady války) i obecnějšího politického sporu o úloze státu, společnosti a jednotlivce v oblastech zdravotní péče, zajištění ve stáří či v nezaměstnanosti, probíhající na ose politické levice – pravice. Sociální politika již nebyla chápána jen jako činitel řešící již vzniklé problematické situace, ale také jako činitel potenciálně působící také preventivně. I tuto proměnu bychom rádi problematizovali.

Jakub Rákosník (garant)

 

Sekce A2: Bydlení a architektura ve středoevropském poválečném myšlení

Válka vystupňovala špatné bytové poměry předválečného období. Bydlení se stalo v poválečných letech hned po zásobování potravinami a dalším zbožím základní potřeby jedním z klíčových témat. Středoevropští zákonodárci sáhli k opatrným opatřením, zvláště k ustanovením o ochraně nájemníků a o regulaci výše nájemného či zčásti o distribuci obytného prostoru, přičemž naopak byly odmítnuty radikálnější požadavky. Konflikt panoval ohledně zapojení státu, zemí či obcí do výstavby nebo naopak pouhé stimulace výstavby jednotlivců nebo družstev. Obecní bytová výstavba dosáhla ve střední Evropě v tomto období spíše skromných výsledků, vyjma několika velkoměst. Mnohé mimořádně pozoruhodné urbanistické i architektonické plány a vize tohoto období zůstaly neuskutečněny. Přesto se jednalo o fakticky první etapu promýšlení dostupnosti a kvality bydlení na celospolečenské úrovni. Sekce je otevřená kritickému uchopení témat spojených s architekturou, urbanismem bydlení, právní regulací bydlení a společenskými náhledy na bydlení.

Vendula Hnídková – Pavel Prouza (garantka, garant)

 

Sekce A3: Práce a spory o její právní úpravu

Období prvních let republiky bylo obdobím postupného zrodu moderního pracovního práva. Navzdory politicky symbolickým změnám typu zákona o osmihodinové pracovní době, zákona o práci dětí či čl. 427 versailleské mírové úmluvy, stanovícího, že „práce nesmí býti pokládána prostě za zboží nebo předmět obchodu“, byl o podobu pracovního práva veden dlouhodobý společenský spor. Konfliktní byly například otázky závaznosti kolektivních smluv, placené dovolené a další. Dlouhá řada pracovněprávních návrhů zůstala nikdy neprosazena a neuskutečněna. Stejně tak byly vedeny polemiky i o tom, jak vlastně pracovní právo naukově uchopit a zda a jak mu vyučovat na právnických fakultách. Uvítáme příspěvky z oblasti právních dějin, hospodářských, sociálních a politických dějin a kulturní antropologie.

Ladislav Vojáček – Vladimír Kindl – Martin Štefko (garanti)

 

Sekce A4: Stávky, jejich příčiny, průběh a výsledky

Stávkování náleželo mezi důležité nástroje kolektivního odporu v období vzniku republiky a jejích počátečních let. Sekce si klade otázku po dobových příčinách stávek, po způsobech získávání účastníků a sympatizantů i jejich mobilizace, po průběhu a případných výsledcích stávek, jakož i po způsobech zjevného i skrytého boje proti stávkám. Klade si otázku, do jaké míry měly stávky poválečného období společné rysy se stávkami předválečnými a válečnými. Zkoumá dobovou debatu o právu stávkovat a o snahách o jeho omezení. Diskutovány mohou být metodické otázky a také možnosti srovnání s dalšími středoevropskými státy. Vítány jsou příspěvky ze všech oblastí historie, antropologie i filosofie.

Stanislav Knob (garant)

 

Sekce A5: Životní úroveň a trávení volného času

K důležitým ukazatelům životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva patřil rozsah volného času a hlavně šíře možností jeho trávení. S kvalitou života a právě s volným časem a jeho trávením úzce souvisí problematika spotřeby. Doba po první válce přinesla řadu změn dominantní konzumní kultury, ale také mnohé impulzy do diskursu o otázkách konsumerismu, když oproti dřívější reprezentativní spotřebě velkoburžoazie a šlechty či nově i válečných zbohatlíků, byl za protipól kladen asketismus a všestranná uměřenost moderního demokratického světa. Sekce se chce zabývat mimo jiné rozvojem abstinenčního hnutí, vegetariánství a dalších protikonzumních trendů. Nabízí příležitost věnovat se i otázkám životní úrovně a volného času z hlediska sociální soudržnosti mladého státu, jeho (ne)schopností saturovat základní potřeby československé společnosti i srovnání z hlediska jiných středoevropských států. Zohlednit lze rovněž oblast spolkového a komunitního života spojeného např. se sportem a tělocvikem, trampingem a životem v přírodě, apod.

Martin Franc (garant)

 

Sekce A6: Náboženství versus sekularita

Politické změny roku 1918 otevřely poprvé ve středoevropských dějinách prostor pro případnou proměnu dosud privilegovaného postavení náboženství ve společnosti. Sekce se zaměřuje na spor, který v této oblasti probíhal na řadě rovin – kulturní, právní, školské a dalších. Nabízí se zkoumání způsobů tohoto společenského sporu na praktické politické rovině, např. v podobě stran, prosazujících a hájících zájmy římskokatolické církve či kooperace jiných politických stran se sekularistickými spolky a s bezvěreckým hnutím (např. Volná myšlenka, Freidenkerbund für die Tschechoslowakische Republik), či vztahy internacionálního ústředí římskokatolické církve, Svaté stolice, a Československé republiky. Pozornosti by neměly ujít otázky každodenního života, např. uplatňování vlivu náboženství ve školách (povinná výuka náboženství), zavádění právní možnosti pohřbů žehem, spory o uzavírání a rozvody manželství, vedení matrik, či o financování církví. Tématizovány mohou však být rovněž etablování nových náboženských společností a středoevropská srovnání otázek pojednávaných v této sekci.

Jaroslav Šebek – Jan Rataj – Antonín Kudláč (garanti)