Publikace vydané v rámci projektu
V této sekci je prezentován přehled všech výsledků grantového projektu "Lidské právo na příznivé životní prostředí ve vnitrostátním měřítku: rozvinutá teorie, chudá praxe?" podporovaného v letech 2014-2016 Grantovou agenturou ČR (č. projektu 14-32244S).
Knihy:
MÜLLEROVÁ, H. Právo na příznivé životní prostředí: Zkušenosti vybraných evropských zemí a návrhy pro budoucí uplatňování v ČR. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2018, 236 s. ISBN 978-80-87439-34-0, 978-80-87439-35-7 (e-kniha). E-kniha dostupná zde.
Kniha představuje výsledky hlubší analýzy ústavního zakotvení, výkladu a dosavadní aplikační praxe práva na životní prostředí ve Francii, Belgii, Finsku, Španělsku a Portugalsku. Poté shrnuje současný stav uplatňování práva na příznivé životní prostředí založeného článkem 35 české Listiny základních práv a svobod a staví možný model jeho budoucího prosazování. V tom vychází ze zasazení práva na životní prostředí v českém ústavním systému mezi základní práva hospodářská, sociální a kulturní. Na základě poznání interpretačních přístupů vyvinutých pro tuto skupinu práv Ústavním soudem dospívá k návrhu půdorysu pro výklad práva na příznivé životní prostředí, tvořenému vymezením jeho esenciálního jádra, typologií zásahů do něj a aplikací modifikovaného testu racionality při jeho přezkumu.
MÜLLEROVÁ. H. a kol. Právo na příznivé životní prostředí: Nové interpretační přístupy. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2016, 2018. 288 s. ISBN 978-80-87439-30-2, 978-80-87439-29-6 (e-kniha). E-kniha dostupná zde.
Impulsem pro vytvoření kolektivní monografie o interpretaci práva na příznivé životní prostředí byla změna náhledu na toto základní právo vyjádřená v nálezu Ústavního soudu z poloviny r. 2014. Ten posunul výklad tohoto práva novým směrem a otevřel možnosti jeho dovolávání se ze strany ekologických spolků. Jednotlivé kapitoly se věnují jak obecným otázkám ústavního zakotvení práva na příznivé životní prostředí včetně např. vymezení okruhu jeho nositelů či jeho esenciálního obsahu, tak i specifickým problémům, jako je např. využitelnost práva na příznivé životní prostředí v ochraně klimatu, úloha environmentálních spolků v jeho vymáhání nebo jeho přeshraničního dosah.
MÜLLEROVÁ, H. Právo na životní prostředí: Teoretické aspekty. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2015, 2018. 125 s. ISBN 978–80–87439–21–0. ISBN 978-80-87439-24-1 (e-kniha). E-kniha dostupná zde.
Kniha zkoumá nové resp. formující se základní lidské právo vztažené ke kvalitě životního prostředí z pohledu teorie práva a teorie lidských práv. Uvažuje o obecném rámci vztahu mezi lidskými právy a životním prostředím, povahou a pozicí lidského práva na životní prostředí v systému lidských práv, o nositelích a obsahu tohoto práva. Snaží se vypořádat též s otázkou antropocentrismu, konceptem práv budoucích generací a principem udržitelnosti.
V tištěné podobě je tento triptych knih dostupný v papírovém boxu (zde):
Články:
MÜLLEROVÁ, H. Right to Environment, Balancing of Competing Interests and Proportionality. The Lawyer Quarterly. 2018, č. 2 (Vol. 8), s. 129–141. ISSN 1805-840X. Dostupné z: https://tlq.ilaw.cas.cz/index.php/tlq/article/view/279
Článek se zamýšlí nad možným využitím principu proporcionality, dobře známého z interpretační praxe ústavních soudů řady zemí, v oblasti lidského práva na životní prostředí. Uvažuje o aplikaci kroků testu proporcionality v různých typech environmentálních případů v souvislosti s ochranou základního práva na životní prostředí, o možném přínosu proporcionality pro hledání obsahu tohoto práva, a o nově se formujícím konceptu eko-proporcionality.
MÜLLEROVÁ, H. Právo žít v příznivém životním prostředí jako nová součást ochrany osobnosti. Acta Universitatis Carolinae Iuridica. 2017, č. 3, Vol. LXIII, s. 15-33. ISSN 0323-0619 (Print), 236-6478 (Online). Dostupné z https://www.prf.cuni.cz/res/dwe-files/1404057277.pdf
Podnětem pro uvažování o právu ve vztahu k životnímu prostředí jako o právu osobnostním bylo výslovné zařazení práva žít v příznivém životním prostředí do této skupiny práv novým českým občanským zákoníkem. Článek shrnuje základní rysy osobnostních práv a schéma jejich vymáhání v obecné rovině a poté aplikuje tyto poznatky na specifickou situaci práva žít v příznivém životním prostředí. Zkoumá rovněž vztah tohoto osobnostního práva k ústavnímu právu na příznivé životní prostředí a k úpravě tzv. privilegovaných imisí.
MÜLLEROVÁ, H. Lidské právo na ochranu zdravého životního prostředí v Belgii: trocha inspirace pro české stojaté vody. České právo životního prostředí. 2014, č. 2, s. 83–102. ISSN 1213-5542. Dostupné online z http://www.cspzp.com/dokumenty/casopis/cislo_36.pdf
Článek analyzuje zakotvení a vývoj interpretace ústavního práva na ochranu zdravého životního prostředí v belgické Ústavě a porovnává jeho dosažené přínosy se situací v České republice. Podává rozbor dvou nových výkladových principů práva životního prostředí, které byly v Belgii v souvislosti s aplikací tohoto lidského práva vytvořeny, a které nejsou v ČR používány: zásady „standstill“ (zákaz regrese právní úpravy ochrany životního prostředí) a zásady „in dubio pro natura“ (v pochybnostech ve prospěch přírody).
Kapitoly v knize:
MÜLLEROVÁ, H. Role právních principů v interpretaci práva na životní prostředí. Košičiarová, S. (Ed.) Právo na životné prostredie a nástroje jeho presadzovania. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferenice. Trnava: Trnavská univerzita v Trnave, Právnická fakulta, 2016, s. 164-175. ISBN 978-80-8082-989-6. Dostupné z: http://publikacie.iuridica.truni.sk/wp-content/uploads/2017/03/EPOS-Pravo-na-zivotne-prostredie-zborn%C3%ADk.pdf
Kapitola se nejprve zamýšlí nad povahou a úlohou právních principů v právu životního prostředí a při interpretaci lidského práva na životní prostředí a poté představuje dva nové či rodící se principy práva životního prostředí, které mají potenciál pozitivně spolupůsobit při výkladu lidského práva na příznivé životní prostředí tak, za prvé aby posuzování "příznivosti" mohlo být pojato šířeji - i mimo dosah environmentálních standardů, a za druhé aby právo na příznivé životní prostředí bylo využitelné i pro ochranu těch hodnot životního prostředí, které nemají bezprostřední vazbu na život člověka, tj. aby se mohlo oprostit od úzce antropocentrického pojetí. Jde o princip zákazu regrese a princip uznání vnitřní hodnoty biodiverzity.
MÜLLEROVÁ, H. Human Right to Environment at the National Level: Only on Paper or Really Applied? In SANCIN, V. and DINE, M. K. (Eds.) International Environmental Law: Contemporary Concerns and Challenges in 2014. Ljubljana: Ius Software, GV Založba, 2014, p.157–170. ISBN 978-961-247-280-1.
Kapitola uvažuje o aplikovatelnosti základního práva na příznivé životní prostředí zakotveného článkem 35 české Listiny základních práv a svobod a problémech jeho interpretace. Poukazuje na výkladové obtíže týkající se okruhu nositelů tohoto práva, jeho obsahu i přístupu k jeho soudnímu přezkumu.
Konference:
V rámci projektu byla uspořádána konference „Základní lidské právo na příznivé životní prostředí“. Konala se dne 16. října 2015 ve velkém sále Akademie věd za účasti 10 přednášejících a cca 50 posluchačů. Konference byla zaměřena na základní lidské právo vztažené ke kvalitě resp. k ochraně životního prostředí, a to jak z teoretického hlediska, tak z pohledu situace v České republice. Řešeny byly zejména otázky možnosti využití nástrojů lidských práv pro ochranu životního prostředí obecně a lidského práva vztaženého ke kvalitě nebo k ochraně životního prostředí zvláště (jeho smysluplnosti, obsahu, vymahatelnosti), zhodnocení vývoje interpretace a dosavadní aplikace čl. 35 odst. 1 Listiny, včetně významu nálezu Ústavního soudu čj. I. ÚS 59/14 ze dne 30. 5. 2014, a výhledů do budoucna – jak toto právo interpretovat a jak dosáhnout toho, aby mohlo být využíváno a mohlo být reálným přínosem pro ochranu životního prostředí. Program konference zde.
Grantový projekt GA ČR č. 14-32244S "Lidské právo na příznivé životní prostředí ve vnitrostátním měřítku: rozvinutá teorie, chudá praxe?"