EU ETS 2 v ČR: Implementovat či neimplementovat?

Natálie Polanská

13. 2. 2026

Pokud bychom měli vybrat téma, které v poslední době v České republice zvlášť rezonuje, je to bezpochyby problematika EU ETS 2 – rozšíření systému emisního obchodování na další oblasti, které vzbuzuje horlivé diskuse na domácí i evropské úrovni. O co tedy doopravdy jde a co nás čeká, nebudeme-li chtít systém implementovat?

Obecně k systému emisního obchodování v EU

Systém emisního obchodování (EU ETS) vznikl již v roce 2003[1] na principu „cap and trade“. Ve zkratce to znamená, že je limitováno množství emisí skleníkových plynů pocházejících ze zařízení podléhajících směrnici o EU ETS[2] („cap“), a to skrze emisní povolenky. S těmi se obchoduje v rámci dražeb („trade“), určitou část povolenek však mohou zařízení obdržet zdarma přímo od členských států. Jedna emisní povolenka pak odpovídá 1 tuně oxidu uhličitého či jeho ekvivalentu.

Evropská unie stanovuje celkový počet emisních povolenek v rámci systému EU ETS, který se každoročně snižuje na základě redukčního faktoru (aktuálně 4,3 %) nebo konkrétního počtu povolenek (letectví a námořní doprava). Povolenky jsou členským státům přidělovány na základě tzv. národních alokačních plánů, které zohledňují požadavky směrnice a obecných cílů EU, jakož i potřeby jednotlivých členských států.[3] Výnosy z povolenek pak členské státy mohou využít pouze k účelům ochrany klimatu nebo sociálním opatřením, v konkrétních případech je mohou využít i ke kompenzaci nákladů na provoz systému.[4]

EU ETS 2

Na základě úspěšného fungování a výsledků (k dubnu 2025 byly sníženy emise v rámci systému EU ETS o 50 % oproti hodnotám v roce 2005) systému EU ETS byla v roce 2023 přijata novela směrnice[5], která rozšiřuje systém obchodování s emisními povolenkami na dosud neupravené oblasti (EU ETS 2). Zatímco původní EU ETS cílí na průmyslová zařízení (energetika, výroba oceli, železa, cementu, vápna, celulózy a papíru, sklokeramický a chemický průmysl, rafinérie a další), letectví a námořní dopravu, EU ETS 2 stanovuje emisní povolenky pro budovy, silniční dopravu a ostatní průmyslové činnosti dosud nezahrnuté v EU ETS. Rozšíření systému emisního obchodování má pomoci nejen členským státům v plnění jejich národních cílů dle nařízení o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů[6], ale také doplnit opatření směřující k uhlíkové neutralitě EU do roku 2050.

Ačkoliv je systém EU ETS 2 také založen na principu „cap and trade“, monitoring a vykazování emisí má být povinností dodavatelů paliv, nikoliv konečných spotřebitelů (jako např. domácností či uživatelů automobilů). Množství povolenek navíc bude stanoveno tak, aby do roku 2030 byly sníženy emise v rámci systému EU ETS 2 o 42 % v porovnání s hodnotami z roku 2005. Důležitou součástí systému EU ETS 2 je Sociální klimatický fond, jehož účelem je usnadnit sociální a ekonomické dopady provozu systému (zejména ve vztahu k nejvíce zasaženým skupinám, jako např. domácnosti ve stavu energetické chudoby).

Na tomto místě je zásadní zdůraznit, že novela směrnice o EU ETS (EU ETS 2) byla přijata již v roce 2023 a je součástí platného práva Evropské unie. Samotný provoz systému byl původně plánován od roku 2027, na základě listopadového rozhodnutí Rady EU však bude pravděpodobně odsunut na rok 2028.[7] S provozem systému souvisí také pozměňující návrh rozhodnutí o tržní stabilizační rezervě, který by měl nově zaručovat větší pojistky proti růstu a kolísavosti budoucí ceny povolenek (mimo jiné také zásluhou české iniciativy z roku 2025).[8] Ačkoliv bude provoz systému pravděpodobně odsunut až na rok 2028, termíny k zakomponování obsahu směrnice o EU ETS 2 do vnitrostátních právních řádů zůstávají stejné – první část měla být transponována do 31. 12. 2023, zatímco druhá část do 30. 6. 2024.[9]

Aktuální stav a dopady netranspozice

V současnosti směrnici o EU ETS 2 plně transponovalo celkem 15 členských států, 4 státy se blíží plné transpozici, 2 státy transponovaly částečně a 6 států netransponovalo zatím vůbec.[10] V tomto stádiu je proto již velmi nepravděpodobné, že by Česká republika byla schopna přesvědčit kvalifikovanou většinu členských států[11] pro předložení návrhu na změnu (resp. zrušení) směrnice o EU ETS 2. Jiný, než řádný legislativní postup, totiž změnu této směrnice v tuto chvíli neumožňuje.[12]

Proti státům, které ve výše zmíněných transpozičních lhůtách netransponovaly směrnici řádně a včas, vede Evropská komise řízení o porušení povinnosti dle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (tzv. infringementová řízení). Česká republika doposud transponovala směrnici pouze částečně, a proto je vůči ní toto řízení vedeno.[13] Aktuálně se řízení nachází ve fázi odůvodněného stanoviska, které je předstupněm žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie. Vzhledem k současnému postoji české vlády není pravděpodobné, že by Česká republika směrnici o EU ETS 2 plně transponovala, a proto může brzy čelit vysokým finančním sankcím, které může Soudní dvůr České republice udělit již v prvním rozsudku ve věci.[14] Finanční sankce se většinou skládají z paušální částky a denních penále (za každý den prodlení), jejichž výši stanovuje Soudní dvůr na návrh Evropské komise individuálně pro každý případ. Podle odhadů MŽP by se paušální částka mohla pohybovat okolo 100 milionů Kč a denní penále ve stovkách tisíc Kč denně. Částky jsou však velmi těžko odhadnutelné a jejich výše může být v návaznosti na další faktory (např. důležitost implementace systému EU ETS 2) mnohem vyšší. Navíc v případě, že by Česká republika sankce neplatila, mohou být odečteny z libovolných příjmů ČR z EU.[15]

Finanční sankce však nejsou jediným negativním dopadem netranspozice směrnice o EU ETS 2. Nebude-li systém v provozu, nebude produkovat výnosy z dražeb emisních povolenek. Ztráta těchto výnosů by dle MŽP mohla do představovat až 30 miliard Kč ročně, které by Česká republika mohla využít nejen k zavedení dalších klimatických či sociálních opatření, ale zejména ke kompenzaci negativních dopadů systému EU ETS 2 (např. na domácnosti či sektor dopravy). Nadto členské státy, které netransponují systém EU ETS 2, resp. nevypracují národní sociální klimatický plán, nemohou čerpat zdroje ze Sociálního klimatického fondu, čímž by Česká republika přišla o cca 50 miliard Kč (např. opět ke kompenzaci negativních dopadů systému).[16] 

V neposlední řadě se Česká republika může vystavit civilním žalobám ze strany poškozených subjektů na vnitřním trhu v důsledku nerovných podmínek. České subjekty by totiž mohly být zvýhodněny oproti jiným subjektům, které budou mít vyšší náklady na základě emisních povolenek. Na druhou stranu by toto zvýhodnění mohlo způsobit vyřazení českých subjektů např. z účasti v zadávacích řízeních.

Závěr

Ačkoliv jedním z dopadů zavedení systému EU ETS 2 bude i zvýšení výdajů za vytápění fosilními palivy (zejména pro nízkopříjmové, resp. energeticky chudé domácnosti), toto zvýšení by mělo průměrně představovat 200–400 Kč měsíčně (v krajních případech při vytápění uhlím 1000–1300 Kč). Tyto zvýšené náklady by však v případě implementace směrnice o EU ETS 2 bylo možné kompenzovat jak ze zdrojů k tomu určených, tak z výnosů z emisních povolenek. Nadto by se Česká republika vyhnula vysokým finančním sankcím a potenciálním soudním sporům. Nakonec je však nutné připomenout i to, že by Česká republika udělala další důležitý krok směrem k dekarbonizaci. Ta je totiž zásadní nejen pro posílení ochrany klimatu, ale také pro bezpečnost státu v kontextu závislosti na fosilních palivech a nynějších geopolitických podmínek.

[1] V roce 2005 byl uveden do provozu, resp. do první „pilotní“ obchodovací fáze.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

[3] Čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

[3] Průběh a pravidla dražeb upravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2830 ze dne 17. října 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES stanovením pravidel pro harmonogram, správu a jiné aspekty dražeb povolenek na emise skleníkových plynů.

[4] Čl. 10, odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Text s významem pro EHP).

[5] Směrnice o EU ETS 2.

[6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/857 ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a nařízení (EU) 2018/1999.

[7] Viz zpráva o zmírnění klimatických cílů EU, newsletter III/2025 CLASS z prosince 2025.

[8] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES; návrh je momentálně v legislativním procesu, jeho přijetí se očekává v první čtvrtině roku 2026; Česká republika za podpory dalších 18 členských států zaslala Evropské komisi tzv. non-paper, ve kterém požadovala větší záruky stability a předvídatelnosti systému.

[9] Čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Text s významem pro EHP).

[10] Dle informací Stálého zastoupení ČR v Bruselu k lednu 2026; téměř plná transpozice – BE, FI, RO, LV, částečná – CZ a SK, bez transpozice – FR, HU, PL, PT, ES, EE.

[11] Tj. 55 % členských států = min. 15 z 27, přičemž tyto státy musí zároveň reprezentovat alespoň 65 % obyvatelstva EU.

[12] V příštích letech bude probíhat povinná revize směrnice EU ETS, která otevírá prostor pro případné změny i v systému EU ETS 2 – viz https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2026/782615/EPRS_BRI(2026)782615_EN.pdf.

[13] Proti ČR jsou momentálně vedena dvě infringementová řízení, jedno z nich je však vedeno pro administrativní chybu, která již byla napravena, a řízení by tak mělo být brzy ukončeno: viz  https://ec.europa.eu/implementing-eu-law/search-infringement-decisions/?lang_code=EN&typeOfSearch=byCase&active_only=1&noncom=0&r_dossier=&decision_date_from=&decision_date_to=&submit=Search&langCode=EN&version=v1&activeCase=true&dg=CLIMA&memberState=CZ&page=1&size=10&order=desc&sortColumns=refId.

[14] Čl. 260 odst. 3 SFEU.

[15] Čl. 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie.

[16] Dle odhadů MŽP; SKF by měl fungovat do konce roku 2032.