Tematický okruh G

Československo: mezinárodní projekt

 

Sekce G1: Mezinárodní zajištění vzniku státu a počátky jeho diplomacie

Jaké politické koncepce zastávaly velmoci na sklonku první světové války a jakým způsobem se tyto koncepce proměňovaly? Jaké byly širší mezinárodní souvislosti vzniku Československa i dalších nástupnických států a jak probíhalo úsilí o zajištění jejich mezinárodního postavení v prvních poválečných letech (do roku 1926)? Vedle těchto otázek se sekce soustředí na mírovou konferenci v Paříži a mezinárodní uznání Československa, na jeho vztahy s vítěznými i poraženými velmocemi a dalšími nástupnickými státy. Pozornosti by neměly ujít snahy Československa o hospodářskou a politickou stabilitu ve střední Evropě v poválečných letech a ustavení Malé dohody, konference v Locarnu a související změna mocenských poměrů v Evropě. Budeme se ale také tázat po kvalitě této stability, resp. jejích mocenských a geopolitických základech.

Petr Prokš (garant)

 

Sekce G2: Zahraniční revoluce na horizontu

Dobová revoluční situace v některých zemích (Rusko, republiky rad ve střední Evropě, aj.) přímo i nepřímo ovlivňovala země ostatní. Strach politických a ekonomických elit z revoluce bezpochyby usnadnil prosazení řady jindy obtížně prosaditelných opatření v oblasti sociální a pracovní legislativy či pozemkové reformy aj. Sledované období přineslo v této oblasti řadu impulzů i vlivem názorové radikalizace části obyvatelstva Československa i jiných středoevropských států. U některých vyplývala z osobní zkušenosti s válečným konfliktem (tzv. rudí legionáři a internacionalisté, účastníci vojenských vzpour, aj.), u jiných ze zkušenosti v zázemí. Ve stejné době ovšem vnímáme také vzestup a šíření strachu před revolucí ze strany velké části politické reprezentace, kulturních elit a médií, resp. v těch skupinách obyvatel, kteří ji vnímali jako nebezpečnou. Jací aktéři se podíleli na vytváření a interpretaci obrazu „revoluce na horizontu“? Jaký vývoj zaznamenáváme v tomto směru v letech 1918-1925 a jakou měrou se podílel obraz revolucí na legitimizaci a později udržování statu quo poválečného Československa a střední Evropy? To jsou jen některé otázky, kterými se chceme v této sekci zabývat.

Emil Voráček – Jan Lomíček (garanti)