Accommodation of the Legal System to an Emergency
Czech original: Přizpůsobování právního řádu mimořádné situaci
The underlying conception of the article is that of reflexive law, i.e. law that reacts to its environ¬ment. A crisis is a powerful moment that manifests itself in various social subsystems; in the case of a seri¬ous situation, its effects on society can be profound, and law, if it is to remain in touch with social reality, cannot ignore the changes that have occurred. Accommodation of law is thus a consequence of a reflection of reality that operates against the traditional function of law consisting in stabilizing the normative expec-tations of its addressees. The specific aim of the article is to identify situations of accommodation of legal systems to emergencies. These accommodations occur not only as a result of adopting legislation during the crisis, but also as a result of changes in the interpretation of law depending on the context of the crisis. In my view, such accommodations of the legal system cannot be clearly characterised as either a monistic or a dualistic model of emergency governance. The adaptation of the legal system to the emergency also takes place on the basis of certain pre-existing assumptions, but the concrete form depends only on decisions taken after the crisis has occurred. The second criterion for classifying emergency governance, which is based on the time factor, i.e. whether the emergency is anticipated or reacted to after the fact, cannot be clearly applied to this phenomenon.
Czech original: Východiskem článku je pojetí reflexivního práva, tedy práva, které reaguje na okolní prostředí. Krize představuje silný moment projevující se v různých společenských subsystémech; v případě závažné situace mohou být její dopady na společnost zásadní a právo, má-li zůstat v kontaktu se společenskou realitou, nemůže nastalé změny ignorovat. Přizpůsobení práva je tak důsledkem reflexe reality působící proti
tradiční funkci práva spočívající ve stabilizaci normativních očekávání jeho adresátů. Konkrétním cílem článku je ukázat situace přizpůsobování právních řádů mimořádným situacím, ke kterým dochází vedle legislativní
činnosti během samotné krize také v důsledku proměn v interpretaci práva v závislosti na kontextu krize. Takového přizpůsobování právního řádu nelze podle mého názoru charakterizovat jednoznačně ani jako
monistický ani jako dualistický model mimořádného vládnutí. Přizpůsobení právního řádu mimořádné situaci rovněž probíhá na základě určitých předem daných předpokladů, ovšem konkrétní podoba se odvíjí až od rozhodnutí poté, co krize nastala. Pro tento fenomén tedy nelze jednoznačně použít ani druhé klasifikační kritérium mimořádného vládnutí založené na faktoru času, tedy zda je na mimořádnou situaci pamatováno dopředu, anebo je na ni reagováno až následně.