Effect of Tax Loss on the Tax Assessment Period According to the Current Case Law of the Supreme Administrative Court
Czech original: Vliv daňové ztráty na lhůtu pro stanovení daně dle aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu
The possibility of claiming a tax loss is by law associated with longer tax assessment periods. However, the tax loss does not only affect the tax assessment period for the taxable year in which the tax loss was incurred. The length of the tax assessment period is also modified for previous or subsequent tax years. It is the extension of the tax assessment periods that may lead to the taxpayer waiving the right to claim the Právník 11/2025 1111 ABSTRACTS 1109—1111 tax loss. Although this step does not result in an extension of the tax assessment periods for the taxable years affected by the tax loss, the taxpayer loses the possibility of reducing its tax base in the two preceding or five following taxable years. The basic idea of this paper is that there is no clear consensus in practice on how individual actions affecting the tax assessment period change the overall length of the period affected by the tax loss. Determining the correct end date of the tax assessment period can be quite crucial for many tax proceedings. This is because the expiration of the tax assessment period will result in a limitation of the right. Moreover, the administrative authorities and the courts are obliged to take into account the limitation of the right as a matter of course. The aim of this article is therefore to define the correct procedure for calculating the time limit for the assessment of tax. The conclusions of the article are based in particular on an analysis of the relevant legislation and the current case law of the Supreme Administrative Court.
Czech original: Možnost uplatnění daňové ztráty se ze zákona pojí s delšími lhůtami pro stanovení daně. Daňová ztráta ovšem neovlivňuje toliko lhůtu pro stanovení daně za zdaňovací období, ve kterém bylo daňové ztráty
dosaženo. K modifikaci délky lhůty pro stanovení daně dochází také u následujících, popřípadě také předcházejících zdaňovacích období. Právě prodlužování lhůt pro stanovení daně může vést k tomu, že se daňový subjekt práva na uplatnění daňové ztráty raději vzdá. Na základě tohoto kroku sice nedojde k prodloužení lhůt pro stanovení daně za zdaňovací období ovlivněná daňovou ztrátou, avšak daňový subjekt pozbyde možnost snížit si svůj základ daně ve dvou předchozích či pěti následujících zdaňovacích obdobích. Základním východiskem tohoto příspěvku je, že v praxi nepanuje jednoznačná shoda na tom, jak jednotlivé úkony s vlivem na lhůtu pro stanovení daně mění celkovou délku této lhůty, pokud je ovlivněna daňovou ztrátou. Určení správného konce lhůty pro stanovení daně může být pro mnohá daňová řízení zcela klíčové. Uplynutím lhůty pro stanovení daně totiž dojde k prekluzi práva. K prekluzi práva jsou navíc správní orgány i soudy povinny přihlížet z úřední povinnosti. Cílem tohoto článku je proto vymezit správný postup pro výpočet lhůty pro stanovení daně v případě jejího ovlivnění daňovou ztrátou. Závěry článku vycházejí zejména z rozboru relevantních právních předpisů a aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu.