Parent in one Country, Parent in all Countries? Analysis of Cross-border Recognition of Adoptions by Same-sex Couples
Czech original: Rodičem v jedné zemi, rodičem ve všech zemích? Analýza uznávání cizích rozhodnutí o osvojení páry stejného pohlaví
The article deals with one of the issues of regulation of parenthood in private international law – the recognition of adoption by same-sex couples. In the context of population migration, the issue appears to be highly topical. Especially in light of the liberal regulation of parenthood of same-sex couples in the countries of Western Europe on the one hand, and the conservative approach of countries of Eastern Europe on the other. The absence of harmonised rules on the recognition then leads to uncertainty as to whether the legal relationship between the adoptive parents and the adoptee will be preserved once the border be¬tween these countries is crossed. The text is divided into three chapters. First, I discuss the regulation of the recognition of adoption in the Act Governing Private International Law and bilateral treaties. Afterward, I analyse the case law of domestic and international courts. Lastly, I present legislative proposals in the area. The article problematises the non-recognition of the parent-child relationship in relation to Article 8 of the European Convention on Human Rights. It also points out the inconsistency of the legal regulation of recog¬nition of parenthood of same-sex couples, where the possibility of recognition varies depending on the method of establishment of parenthood and the citizenship of the parents.
Czech original: Článek se zabývá jednou z aktuálních otázek úpravy rodičovství v mezinárodním právu soukromém – uznáváním cizích rozhodnutí o osvojení páry stejného pohlaví. Aktuálnost tématu je patrná zejména v souvislosti se stále častější migrací osob, která je v rámci Evropy navíc zintenzivněna volným pohybem mezi členskými státy EU. Na jedné straně přitom stojí státy západní Evropy s liberální úpravou rodičovství párů stejného pohlaví, na straně druhé potom konzervativní státy Evropy východní, které rodičovská práva těmto párům nepřiznávají. Absence sjednocených pravidel uznávání rozhodnutí o osvojení vede za tohoto stavu k nejistotě, zdali po přechodu hranic mezi těmito státy zůstane právní vztah mezi osvojiteli a osvojencem zachován, přičemž tato nejistota dopadá zejména na páry stejného pohlaví. Neuznání rodičovského vztahu má přitom zásadní dopady na každodenní život rodiny. Text je členěn do tří kapitol. Nejprve rozebírám úpravu uznávání rozhodnutí o osvojení páry stejného pohlaví v z. m. p. s. a ve dvoustranných smlouvách o právní pomoci. Následně se zaměřuji na rozbor judikatury českých i mezinárodních soudů. V poslední části poté představuji aktuální legislativní návrhy v této oblasti. Text problematizuje neuznání vazeb mezi rodičem a dítětem ve vztahu k čl. 8 Úmluvy zakotvujícímu právo na ochranu rodinného života. Poukazuje také na nesystematičnost české právní úpravy uznávání rodičovství párů stejného pohlaví, kde možnost uznání závisí na způsobu nabytí rodičovství a na občanství rodičů.