Moral Reasoning (and Moral Intuition) in Judicial Decision-making: Is it possible to arrive at a Rational Decision?
Czech original: Morální uvažování (a morální intuice) v soudním rozhodování: Je možné dospět k racionálnímu rozhodnutí?
Legal theorists or philosophers have noted that if we are talking about the interpretation and ap¬plication of law, then moral reasoning also plays a role, often a significant one. For example, Pierluigi Chiassoni openly admits that in some cases it depends on the evaluation of the judge as a person which of the possible interpretations he chooses. As we know, there are several methods of interpretation, on the basis of which the interpreter may reach different conclusions in some cases. In such a case, the judge’s moral evaluation sometimes plays a crucial role. This fact may lead us to the fact that we should also deal with the issue of moral reasoning and justification when discussing the interpretation and application of law. After briefly outlining why the question of moral intuitions is relevant in law, the question of whether we (or rather judges) can reach a rational decision in these cases despite this will be explored, where we will seek to show that this is possible. Although it may not seem so at first glance. To answer this question we will use analytic philosophy, in particular the philosophy of Ludwig Wittgenstein, Wilfrid Sellars and Robert B. Brandom, which we will support with the findings of cognitive science. We conclude with the implications of our investigation for law. We will see that it is very important that decisions be properly reasoned and that complex cases be decided by multiple judges who have different views on some issues, and we will also indicate why dissenting opinions are important and useful.
Czech original: Právní teoretikové či filosofové si všímají toho, že pokud hovoříme o interpretaci a aplikaci práva, pak svou roli, a to mnohdy nezanedbatelnou, hraje i morální uvažování. Například Pierluigi Chiassoni otevřeně přiznává, že v některých případech záleží na evaluaci soudce jako osoby, kterou z možných interpretací zvolí. Jak totiž víme, existuje několik interpretačních metod, na jejichž základě může interpret dospět v některých případech k různým závěrům. V takovém případě pak někdy hraje zásadní roli i morální hodnocení soudcem. Tato skutečnost nás může dovést k tomu, že bychom se měli i při diskuzích o interpretaci a aplikaci práva zabývat problematikou morálního uvažování a zdůvodňování. Potom, co bude stručně uvedeno, proč je otázka morálních intuic v právu relevantní, bude zkoumána otázka, zda i přes to můžeme (tedy spíše soudci) dospět v těchto případech k racionálnímu rozhodnutí. Budeme se snažit ukázat, že to možné je, byť se to tak na první pohled nemusí zdát. K tomu, abychom tuto otázku zodpověděli, využijeme analytickou filosofii, zejména filosofii Ludwiga Wittgensteina, Wilfrida Sellarse a Roberta B. Brandoma, kterou podpoříme poznatky kognitivní vědy. Na závěr uvedeme implikace tohoto našeho zkoumání pro právo. Uvidíme, že je velice důležité, aby byla rozhodnutí řádně odůvodněna a aby byly složité případy rozhodovány více soudci, kteří mají na některé otázky rozdílné názory, a rovněž uvedeme, proč jsou důležitá a užitečná odlišná stanoviska.