Eugen Ehrlich – Founder of Legal Sociology
Czech original: Eugen Ehrlich – zakladatel právní sociologie
The aim of the article is to introduce the important Austrian lawyer and Roman law teacher Eugen Ehrlich. In the introductory part, the author deals in detail with the main events of Ehrlich’s life, in which he presents the most important stage of his work at the Franz Josef University in Czernowitz. The next part focuses on the analysis of the basic elements of Eugen Ehrlich’s sociological conception. In Fundamentals of the Sociology of Law, Ehrlich identified three types or sources of law – state law, lawyers’ law, and social law. This is followed by a passage devoted to the concept of living law and its role in the operation of law in so¬ciety. Living law is a system of rules that governs life itself, even if it has not been established in law. Ehrlich’s sociology of law did not call into question the legal validity of state law if it accepted the possibility of con¬fronting it with living law or the law of lawyers. The next part of the article analyzes the critical remarks made by another Austrian lawyer, Hans Kelsen, on Ehrlich’s theory. The last part focuses on the role of public in¬terest in the context of law. For Ehrlich, legal norms were not inanimate constructions that existed indepen¬dently of social reality. They were part of a functioning order of social communication that protects certain interests preferred by society and discriminates against those interests that society does not approve of.
Czech original: Cílem článku je představení významného rakouského právníka a romanisty Eugena Ehrlicha. V úvodní části se autor podrobně věnuje hlavním událostem Ehrlichova života, v rámci nichž představuje nejdůležitější etapu jeho působení na Univerzitě Františka Josefa v Černovicích. Další část je zaměřena na rozbor základních prvků sociologické koncepce Eugena Ehrlicha. V díle Základy sociologie práva Ehrlich identifikoval tři druhy či prameny práva – státní právo, právo právníků a společenské právo. Poté následuje pasáž věnovaná pojmu živé právo a jeho roli v rámci působení práva ve společnosti. Živé právo je právo, které ovládá život sám, i když nebylo v právu stanoveno. Ehrlichova sociologie práva nezpochybňovala právní platnost státního práva, pokud připustila možnost jeho konfrontace s živým právem nebo právem právníků. Další část článku analyzuje kritické připomínky, které vůči Ehrlichově teorii vznesl další rakouský právník Hans Kelsen. Poslední část se soustředí na roli společenského zájmu v kontextu práva. Pro Ehrlicha nebyly právní normy neživými konstrukcemi, které by existovaly nezávisle na sociální realitě. Byly součástí fungujícího řádu společenské komunikace, který chrání určité zájmy preferované společností a diskriminuje ty zájmy, které společnost neschvaluje.