The “Work Schedule”: A Precondition for Judicial Independence and a Tool against Judicial Corruption
Czech original: Rozvrh práce: klíčový nástroj pro boj s korupcí soudců a nezbytný předpoklad nezávislosti řadových soudců
This article shows that the so-called “work schedule” (rozvrh práce), an internal document compiled at each Czech court for each calendar year, has a tremendous impact on the functioning of the Czech judiciary and concerns constitutional values. It does not merely determine case assignment, but also reassignment of cases, the composition of panels, specialization of judges, and the composition of grand chambers at the Supreme Court and the Supreme Administrative Court. This article thus argues that the work schedule is an important precondition for judicial independence and operates as a tool against judicial corruption. It analyses criminal prosecution as well as disciplinary motions against Czech judges, but also draws insights from the abuse of case assignment during the communist era and builds on the relevant case law of the Constitutional Court of the Czech Republic and the European Court of Human Rights. Finally, this article provides recommendations on how to improve the existent practice and amend the Czech Act on Courts and Judges.
Czech original: Rozvrh práce je na první pohled interní dokument sestavovaný na každém soudě, který má však obrovský dopad na fungování českého soudnictví a tím i ústavněprávní dimenzi. Rozvrh práce totiž nestanoví jen pravidla pro prvotní přidělování spisů, ale rovněž nastavuje pravidla pro následné přerozdělování spisů, určuje složení senátů, rozhoduje o specializaci jednotlivých soudců a senátů a rozhoduje o tom, kdo bude členem velkých senátů obou kolegií na Nejvyšším soudě a rozšířených senátů na Nejvyšším správním soudě. Tento článek argumentuje, že rozvrh práce je důležitým předpokladem soudcovské nezávislosti a klíčový nástroj pro boj s korupcí soudců. Za tímto účelem analyzuje nejen trestní a kárná řízení se soudci týkající se rozvrhu práce, ale i zkušenosti se zneužíváním přidělování věcí v době komunistického režimu a relevantní judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Na závěr článek dospívá k závěru, že současná úprava rozvrhu práce je v rozporu s čl. 38 odst. 1 Listiny a čl. 82 odst. 1 Ústavy a předkládá další náměty ke změně stávající praxe.