The Complexity of Making OECD Soft Law Standards Legally Binding via Union Legislation and Consecutive National Implementation
Czech original: K problematice „zezávazňování“ právně nezávazných standardů OECD pomocí unijní legislativy a následné národní implementace
The article explores the complex interplay between soft law standards established by the Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD) and their integration into binding EU legislative frameworks, particularly focusing on the implementation of the Council Directive (EU) 2022/2523. This directive aims to ensure a global minimum level of taxation for multinational and large domestic groups within the EU, aligning with OECD’s Model Rules. The authors investigate the theoretical and practical challenges of incorporating international soft law into legally binding EU legislation, highlighting issues such as democratic legitimacy, legal certainty, and the autonomy of EU law. They also examine the dynamics of this process at the national level, using the Czech Republic’s implementation of the directive as a case study. The article discusses the implications of dynamic references to OECD soft law within EU directives, which can complicate national implementation and raise questions about the balance between flexibility and legal certainty. The authors argue that while the use of dynamic references may be necessary for the effective implementation of global tax standards, it requires careful consideration to ensure compliance with EU legal principles and national constitutional frameworks.
Czech original: Článek se zabývá problematikou pronikání norem soft law vydaných Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) do závazných legislativních aktů EU, které na soft law OECD odkazují, přičemž
se zaměřuje zejména na provádění směrnice Rady (EU) 2022/2523. Cílem této směrnice je zajistit globální minimální úroveň zdanění pro nadnárodní a velké domácí skupiny v rámci EU v souladu s modelovými pravidly OECD. Autoři zkoumají teoretické a praktické výzvy spojené se začleněním mezinárodního soft law do závazné legislativy EU, týkající se mj. demokratické legitimity, právní jistoty a autonomie práva EU. Rovněž zkoumají dynamiku tohoto procesu na vnitrostátní úrovni, přičemž jako případovou studii používají implementaci směrnice v České republice. Článek diskutuje důsledky dynamických odkazů na soft law OECD v rámci směrnic EU, které mohou komplikovat vnitrostátní implementaci a vyvolávat otázky ohledně rovnováhy mezi flexibilitou a právní jistotou. Ačkoli použití dynamických odkazů může být nezbytné pro účinné provádění globálních daňových standardů, jsou autoři přesvědčeni, že jejich sladění s právními zásadami EU a vnitrostátními
ústavními rámci vyžaduje ze strany unijního i národního zákonodárce pečlivé zvažování všech souvisejících aspektů.