Economic Diplomacy of Taiwan and Private International Law
Czech original: Ekonomická diplomacie Tchaj-wanu a mezinárodní právo soukromé
The article addresses the issue of assessing Taiwan’s status when applying the rules of private international law, in the context of Taiwan’s successes in economic diplomacy, which have led to an increase in cross-border private-law relations. It considers whether Czech courts can regard Taiwan as a state for the purposes of private international law rules, despite the absence of its formal recognition by the Czech Republic. Based on a critical comparative analysis of Czech and German case law, the argument is made that, in the field of private law, Czech courts should not mechanically apply the “One China” doctrine underlying Czech foreign policy. Such a normative approach should, in cross-border private-law matters, give way to a factual approach that respects Taiwan’s existence as a subject of public international law with a functioning multi-tiered judicial system and a stable legal order that is effectively created, applied, and enforced in its territory. This approach also aligns with the function of private international law, which seeks conflict justice, legal certainty, and predictability.
Czech original: Článek se věnuje problematice posuzování statusu Tchajwanu při aplikaci norem mezinárodního práva soukromého, a to v souvislosti s úspěchy ekonomické diplomacie Tchajwanu, která s sebou nese nárůst
přeshraničních soukromoprávních poměrů. Zamýšlí nad tím, zda mohou české soudy Tchaj-wan, navzdory absenci jeho formálního uznání ze strany České republiky, považovat za stát pro účely norem mezinárodního
práva soukromého. Na základě kritické komparativní analýzy české a německé judikatury je argumentováno, že v oblasti soukromého práva by české soudy neměly mechanicky používat politickou doktrínu „jediné Číny“,ze které vychází česká zahraniční politika. Takový normativní přístup by měl v soukromoprávních poměrech s přeshraničním prvkem ustoupit faktickému přístupu, který respektuje existenci Tchaj-wanu jako subjektu mezinárodního veřejného práva s fungující vícestupňovou soudní soustavou a stabilním právním řádem, jenž je na daném území účinně vytvářen, používán a vynucován, a který odpovídá i funkci mezinárodního práva soukromého, jež usiluje o kolizní spravedlnost, právní jistotu a předvídatelnost.