Future of the Investor-State Dispute Settlement in the EU – from the Judgment Achmea to Multilateral Investment Court
Czech original: Budoucnost investiční arbitráže v EU – od rozsudku Achmea k mnohostrannému investičnímu soudu
The article analyzes development and future of investment arbitration in the European Union following the landmark Achmea ruling, which fundamentally altered the legal standing and level of protec¬tion for foreign investors. The Komstroy decision subsequently ended the possibility of using investment arbitration under the Energy Charter Treaty (ECT) between EU member states. The article examines the consequences of these decisions, focusing on the legal uncertainty for both investors and states that these changes have engendered, as well as the conflict between European and international law that all pertinent tribunals and courts must address with varying degrees of success. The European Union seeks to pursue its own path in the area of investment dispute resolution and contribute to the institutionalization of investment arbitration by creating bilateral courts of a permanent nature (ICS) and, eventually, a multilateral investment court. This aims to strengthen the stability and predictability of the investment environment within the EU and eliminate discrimination of investors. Unfortunately, recent efforts have had the exact opposite effect. While the significance of comprehensive trade and investment agreements is growing, in the short term, it is more important to reassure investors that their rights are protected today and can be relied upon tomorrow than specific reforms of the mechanism. To achieve this, however, the EU will have to tackle several challenges that it has created for itself over the past six years.
Czech original: Příspěvek analyzuje vývoj a budoucnost investiční arbitráže v Evropské unii po klíčovém rozsudku Achmea, který zásadně změnil právní postavení a úroveň ochrany zahraničních investorů. Rozhodnutí Komstroy následně ukončilo možnost využívání investiční arbitráže v rámci Smlouvy o energetické chartě (ECT) mezi členskými státy EU. Článek uvažuje důsledky těchto rozhodnutí, zaměřuje se na právní nejistotu pro investory i státy, kterou změny přinesly, a konflikt mezi evropským a mezinárodním právem, se kterým se s různou úspěšností musejí vypořádat všechny tribunály a soudy, kterých se rozhodnutí týkají. Evropská unie se snaží vydat v oblasti řešení investičních sporů vlastním směrem a přispět k institucionalizaci investiční arbitráže vytvářením bilaterálních soudů (ICS) permanentní povahy a časem i mnohostranného investičního soudu, a tím přispět k posílení stability, předvídatelnosti investičního prostředí v EU a odstranit rozdíly
v zacházení s investory. Naneštěstí nedávné snahy způsobily přesný opak, a ačkoliv význam komplexních dohod o obchodu a investicích narůstá, důležitější než konkrétní reformy mechanismu je v krátkém časovém horizontu ujistit investory, že jejich práva jsou chráněna dnes a mohou se spolehnout, že budou i v budoucnu. K tomu se ovšem bude muset EU vypořádat hned s několika výzvami, které si za posledních sedm let vytvořila.