Constitutional Court, Facts and Scientific Knowledge
Czech original: Ústavní soud, fakta a vědecké poznání
The article deals with a problem that constitutional courts (including the Constitutional Court of the Czech Republic) face more and more often – namely that constitutional courts are confronted with complex empirical questions. This concerns primarily a review of legislative acts (e.g. the proportionality test), but also a review of legislative inaction (e.g. in relation to climate actions). The resolution of these issues is a multifaceted one. At a basic level, constitutional courts (or specifically the Czech one) should adopt a dis¬ciplined and rigorous approach to empirical questions. To do so, they can, of course, make effective use of the procedural means at their disposal (evidence, examination of experts, oral hearings). However, even adopt¬ing an appropriate solution at the basic level of the approach to the basic questions does not solve all the problems. Additional issues may arise, for example, in the context of seeking answers to genuinely complex empirical questions. Although some degree of uncertainty is always present, in some situation, the issue of epistemological uncertainty plays a key role. The article mentions the contexts of the COVID-19 pandemic and climate lawsuits as examples. These suggest that some form of semi-procedural review is the appropriate response. In its framework, the courts examine how the state (or its particular bodies) deals with facts and scientific knowledge. The courts do not enforce their own empirical assessment, but at the same time they ensure that the state’s discretion does not exceed what is necessary in the face of empirical uncertainty.
Czech original: Text se zabývá problémem, před kterým ústavní soudy (včetně Ústavního soudu ČR) stojí čím dál častěji – totiž že ústavní soudy bývají konfrontovány se složitými empirickými otázkami a nalezení odpovědí na ně je nezbytným předpokladem řádného ústavního přezkumu. Může se jednat jak o přezkum normativních právních aktů (např. při aplikaci testu proporcionality), tak i o přezkum legislativní nečinnosti (např. pokud jde o klimatické žaloby). Řešení těchto problémů má více rovin. Na základní úrovni je vhodné, aby ústavní soudy (respektive specificky Ústavní soud ČR) k empirickým otázkám přistupovaly disciplinovaně a ustáleně. K tomu ovšem mohou efektivně využívat procesní prostředky, které jim jsou k dispozici (provádění důkazů, výslechy expertů, ústní jednání). Ani vhodné nastavení přístupu k základním otázkám však neřeší všechny problémy. Ty mohou vyvstat například v souvislosti s hledáním odpovědí na skutečně složité empirické otázky. Jakkoliv je určitá míra nejistoty přítomna vždy, v některých situacích je tak výrazná, že tento aspekt věci vystupuje do popředí. Článek zmiňuje kontexty pandemie covidu-19 a klimatických žalob. Analyzované příklady naznačují, že vhodnou reakcí je určitá forma poloprocesního přezkumu. V jeho rámci soud zkoumá, jak stát či jeho určitý orgán pracuje s fakty a vědeckým poznáním. Jeho úsudek pak soud nenahrazuje svým vlastním, ale zároveň dohlíží na to, aby uvážení státu nepřekročilo míru, která je s ohledem na empirickou nejistotou nutná.