Plaidoyer for Changing the EU Legislation on Unfair Terms in Consumer Contracts
Czech original: Plaidoyer za změnu unijněprávní úpravy zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách
The Directive on Unfair Terms (hereinafter the “Directive”) is one of the most important parts of EU private law, yet its understanding and implementation in the member states varies considerably. Despite the number of decisions on preliminary questions regarding the directive, the Court of Justice of the European Union (CJEU) failed to bring uniformity to its interpretation. The main reason is the chosen legislative form, which is the Directive, which allows member states a very wide margin of discretion when transposing its rules into their national law. This has led to large differences between the laws of the Member States. The result is legal uncertainty, fragmentation and unequal conditions of economic competition in the Union. To remedy this situation, the article proposes redrafting the Directive and turning it into a regulation. This would have several advantages. First, the scope, depth and effects of the review of abusive clauses would be the same in all Member States. Second, the ECJ would no longer take into account the complex background of different national laws when responding to requests for a preliminary ruling; instead, it could directly declare a provi¬sion incompatible with the regulation and decide on its consequences. Third, the Annex to the Directive could become binding, which would further strengthen legal certainty and the effectiveness of control. Finally, the regulation would fully harmonize the law, so that clauses compatible with it could be used throughout the Union without the risk of conflicting with national law. This would promote the integration of the internal market.
Czech original: Směrnice o zneužívajících ujednáních (dále „Směrnice“) je jednou z nejdůležitějších součástí soukromého práva EU, přesto je její chápání a provádění v členských státech značně rozdílné. I přes množství rozhodnutí o předběžných otázkách ohledně směrnice se Soudnímu dvoru Evropské unie (SDEU) nepodařilo vnést do jejího výkladu jednotu. Hlavním důvodem je zvolená legislativní forma, kterou je směrnice, jež umožňuje členským státům velmi široký prostor pro uvážení při transpozici jejích pravidel do jejich vnitrostátního práva. To vedlo k velkým rozdílům mezi právními předpisy členských států. Výsledkem je právní nejistota, roztříštěnost a nerovné podmínky hospodářské soutěže v Unii. K nápravě této situace se navrhuje přepracování Směrnice a její přeměna na nařízení. To by mělo několik výhod. Zaprvé, rozsah, hloubka a účinky kontroly zneužívajících ujednání by byly ve všech členských státech stejné. Zadruhé, SDEU by již při odpovědích na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nezohledňoval složité pozadí různých vnitrostátních právních předpisů; místo toho by mohl přímo prohlásit určité ustanovení za neslučitelné s nařízením a rozhodnout o jeho důsledcích. Zatřetí, příloha Směrnice by se mohla stát závaznou, což by dále posílilo právní jistotu a účinnost kontroly. A konečně, nařízení by plně harmonizovalo právo, takže ujednání s ním slučitelná by mohla být používána v celé Unii, aniž by hrozilo, že se dostanou do rozporu s vnitrostátním právem. To by podpořilo integraci vnitřního trhu.