Law and Justice v. Freedom of Expression – the Hidden Dangers of the So-called Holocaust Act
Czech original: Prawo i Sprawiedliwość vs. svoboda projevu – skrytá nebezpečí tzv. zákona o holokaustu
This article deals with the topic of the Polish amendment to the Act on the Institute of National Remembrance, also referred to as the “Holocaust Law”. The amendment, adopted in early 2018, has caused a huge international uneasiness and prompted a debate among experts and the general public about the permissible limits of restrictions on freedom of expression. The article focuses on the most controversial Articles 55a and 55b of the amendment, which were repealed five months later on 27 June 2018 because of the significant international pressure. However, other articles of the Holocaust Act that remain in force and that may potentially pose a threat to freedom of expression are also presented. In addition to the above, the paper also illustrates some of the practical effects of the legislation, which effectively mobilizes Polish society to fight for the search of historical truth. The article, however, does not only address the problematic aspects of the law, but rather places the legislation in the overall context of the populist rhetoric of the political party Law and Justice. The context is given because the aim of this article is not only to assess whether or not the Holocaust Act may currently have a negative impact on the freedom of expression, but also to assess whether or not this legislation represents a targeted, politically motivated attack on freedom of expression.
Czech original: Článek se věnuje polské novele zákona o Ústavu národní paměti, označované rovněž jako zákon o holokaustu. Uvedená novela, přijatá na začátku roku 2018, vyvolala obrovské mezinárodní rozpaky a podnítila odbornou i laickou veřejnost k opětovným diskusím o hranicích omezování svobody projevu. V článku je věnována pozornost nejvíce kontroverzním ustanovením čl. 55a a 55b novely, která byla v důsledku výrazného mezinárodního tlaku zrušena novelou z června 2018. Představena jsou však také další ustanovení novely zákona o Ústavu národní paměti, která zůstávají nadále v platnosti a mohou potenciálně představovat hrozbu pro výkon práva na svobodu projevu. Kromě uvedeného stať dále znázorňuje jisté praktické dopady dané legislativy, která účinně mobilizuje polskou společnost k boji o hledání historické pravdy. V článku přitom není věnována pozornost problematickým aspektům zákona izolovaně, ale naopak je právní předpis zasazen do celkového kontextu populistické rétoriky strany Právo a Spravedlnost. Cílem stati totiž není pouze posoudit, zda může mít zákon v současné době negativní dopad na výkon svobody projevu, ale také zhodnotit, zda tento předpis představuje cílený, politicky motivovaný útok na svobodu projevu, či nikoli.