Flexible System – The Golden Middle Road of Legislation and Legal Science
Czech original: Flexibilní systém – zlatá střední cesta zákonodárství a právní nauky
The flexible system, in German bewegliches System, is a method which was developed by a promi nent Austrian professor of civil law and legal theory Walter Wilburg, who by the way maintained his personal integrity during the Nazi Occupation of Austria, His conception is an instrument which may serve both for the purpose of legislation and of scholarship. It is based on the idea that the best way how to draft laws is a midway between a very abstract forms of legal rules on the one hand and very detailed formulation on the other hand. In doing so it is necessary to reflect the relevant factors called elements. The values which may form the legal institute or be relevant for a resolution of a concrete problem belong to this group. Part of this methodology are four principles and his internal relationships, namely the principle of private autonomy, the principle of legal certainty of the legal relationships, the principle of the contractual justices and prin ciple of contractual loyalty. Based on this it is possible to resolve the most delicate and difficult questions of legislations. The author illustrates this on example of mistake, protected interest, due care, cascaded legal impacts and alternative causality.
Czech original: Flexibilní (pohyblivý) systém, německy bewegliches System, je metoda vyvinutá nejpřednějším rakouským profesorem soukromého práva a právní teorie, který navíc osvědčil svoji osobní integritu během nacistické nadvlády v Rakousku, Waltera Wilburga. Jeho koncept slouží jak v oblasti zákonodárství, tak především právní vědy. Vychází zejména z poznání, že pro zákonodárství je klíčová určitá střední cesta mezi relativně abstraktními, a tedy k dalšímu výkladu inklinujícími formulacemi právních norem a na druhé straně velmi podrobnou, a tedy rigidní právní úpravou. Přitom je třeba reflektovat relevantní faktory, které Wilburg nazývá elementy, kam patří především hodnoty určující daný právní institut či problém. V soukromém právu
je přitom ovšem třeba brát v úvahu čtyři principy a jejich vzájemné vztahy – princip soukromoprávní autonomie,
princip jistoty právních vztahů, princip smluvní spravedlnosti a princip smluvní loajality. Na základě
toho je možné řešit nejen problematiku zákonodárství, ale i konkrétních případů. To autor ukazuje na otázce omylu, chráněných zájmů, povinnosti péče, odstupňovaných právních následků a alternativní kauzality.