Circumvention of the Law by Detour: Fraus Legis Facta in Civil Law
Czech original: Porušení zákona oklikou: fraus legis facta v civilním právu
This paper approaches the problem of circumvention of the law in general civil law with respect to Czech and Slovak law by taking in the context of historical and regional comparison. The author points out that there are several thousands of decisions in the decision-making databases of the Czech and Slovak courts which deal with the issue of circumvention, whether significant or only marginal. On this basis, there are several conclusions in the paper. Circumvention of the law is a partial manifestation of the abuse of law. As such, it is explicitly forbidden in some civil codes of European countries. The formulation of such a ban has a variety of causes (cultural, political, ideological, etc.). But even in cases where an explicit prohibition is not regulated, it does not prevent the abuse of law and the circumvention of the law from penalizing it as an illegal act if we understand the law functionally and not formalistically. The author discusses in detail some of the cases and draws attention to the risk of confusing the meaning and purpose of the law with ethical, social or political opinions which are not supported by the law itself. Another question is whether the overproduction of the legal regulation of modern times and the degree of restriction on individual freedom itself does not generate, among other things, the tendency to circumvent hypertrophic norms.
Czech original: Pojednání se v kontextu historické a regionální komparace zabývá problematikou obcházení zákona v obecném právu občanském se zřetelem k českému a slovenskému právu. Autor poukazuje, že se v databázích rozhodnutí českých a slovenských soudů vyskytuje několik tisíc rozhodnutí, jež se dotýkají problematiky obcházení zákona, ať již významně, anebo jen okrajově. Na uvedeném základě se v pojednání dospívá k několika závěrům. Obcházení zákona je dílčím projevem zneužití práva. Jako takové je v některých občanských zákonících evropských států výslovně zakázáno. Formulace takového zákazu má nejrůznější příčiny (kulturní, politické, ideologické apod.). Ale i v případech, kdy výslovný zákaz není upraven, nebrání to zneužití práva
a obcházení zákona sankcionovat jako protiprávní čin, pokud chápeme právo funkcionálně a ne formalisticky. Autor podrobně rozebírá některé soudní případy a upozorňuje na riziko spočívající v zaměňování smyslu a účelu zákona za názory etické, sociální nebo politické, jež v samotném zákoně nemají oporu. Jiná otázka je, zdali nadprodukce právní regulace moderní doby a míra omezování individuální svobody sama negeneruje mj. také tendence k obcházení hypertrofovaných kogentních norem.