Some Techniques of Linguistic Methods of Statutory Interpretation
Czech original: Některé techniky jazykové metody interpretace práva
The linguistic method (or textual methods) of interpreting statutes is considered in the Czech legal environment as a simple and naive way of approaching the text. This article focuses on the relation between law-making and interpretation through some techniques of so-called linguistic interpretation. It focuses on techniques in pari materia, noscitur a sociis and ejusdem generis. It will first introduce the use of textual techniques in general and their position in the process of interpreting law. It is important to realize that these techniques schematize intuitive understanding of the statutes and help in doctrinal (and in some cases authoritative too) interpretation by making the interpreter’s thoughts more clear. The article also focuses on the relationship between construction of statutes and the interpretation of statutes: it can be assumed that the legislator should anticipate possible ways of interpretation and construct statute to eliminate potential problems or threatening ambiguities. In doing so, she can use the usual interpretative techniques and formulate them in cases that are more complex and presuppose interpretative legal skills. Subsequently, the article discusses the various interpretative techniques mentioned above: it analyzes their nature, the possibilities of their use and the boundaries that are associated with this use.
Czech original: Jazyková metoda interpretace právních předpisů je v českém právním prostředí pokládána zajednoduchý způsob přiblížení se textu. Předkládaný článek se soustředí na vztah tvorby právních předpisů a jejich interpretace prostřednictvím některých technik tzv. jazykového výkladu. Soustředí se na techniky in pari materia, noscitur a sociis a ejusdem generis. Představí nejprve smysl používání technik obecně, tedy jejich místo v procesu interpretace práva. Zde je důležité uvědomit si, že tyto techniky schematizují intuitivní porozumění právnímu předpisu a napomáhají zejména doktrinálnímu (v některých případech i autoritativnímu) výkladu tím, že přibližují myšlenkové postupy interpreta. Článek se dále soustředí na vztah tvorby právních předpisů a interpretace práva: lze předpokládat, že normotvůrce by měl předpokládat možné budoucí způsoby výkladu a konstruovat text tak, aby eliminoval možné problémy či nejasnosti. V tom může využít obvyklé interpretační techniky a s jejich pomocí formulovat i v případech, které jsou složitější a předpokládají interpretační právní dovednosti. Následně článek rozebírá jednotlivé (výše zmíněné) interpretační techniky: rozebírá jejich podstatu, možnosti jejich používání a meze, které jsou s tímto používáním spojeny.