Ethnical Data Collecting in the Case of the Czech Republic Legal System
Czech original: Sběr etnických dat v českém právním prostředí
The goal of the article is to justify ethnical data collecting in the case of the Czech legal system. The article’s focus is mostly methodological; firstly it describes the basics of methodology and methods concerning ethnical data collecting and then focuses on the method of collecting unfocused data collected by the method of identification by third person. The main goal of the opening part is to set the framework for the following part of the paper. In the second part, the article focuses on the method of collecting unfocused data collected by the method of identification by third person. First part defines the main counterarguments against ethnical data collection by the method of collecting unfocused data collected by the method of identification by third person, which presents the main conflicts against such researches. These are: violation of the right to self-identification, violation of the right to privacy, fear of misusing such data and the argument that category of ethnic is hazy. In the next subchapters the article deals with every argument and at the end it justifies the possibility of such research in the Czech legal system. The article analyses an example of such research in the Czech Republic – Survey into the Ethnic Composition of Pupils of Former Special Schools (2012) conducted by Czech Public Defender of Rights. This survey is presented as an example of good practise in the Czech Republic.
Czech original: Cílem článku je obhájit sběr etnických dat v českém právním prostředí. Článek je zaměřen především metodologicky, kdy nejprve popisuje základní metody, které lze ke sběru etnických dat obecně použít, a následně pracuje s metodou sběru neadresných dat realizovaného metodou identifikace třetí osobou jako metodou nejvhodnější. Ve své úvodní části článek popisuje, jaká data jsou při tvorbě etnických statistik sbírána, jaké jsou cíle sběru těchto dat a jaké jsou nejběžnější metody jejich sběru. Cílem tohoto úvodního pojednání je jasně stanovit rámec následné debaty. Ve své druhé části článek pracuje s metodou sběru etnických dat metodou identifikace třetí osobou. Na úvod definuje nejčastější námitky proti tomuto sběru, které vyvolávají konflikty při realizaci takových výzkumů. Jimi jsou námitka popření práva na sebeidentifikaci, ochrana osobních údajů, obava o zneužití dat a nejasnost pojmu etnicity. V jednotlivých podkapitolách věnovaných každému konfliktu článek argumentuje proti všem námitkám, aby v závěru potvrdil možnost takto realizovaného sběru dat v prostředí České republiky. Článek pracuje s příkladem takto realizovaného výzkumu v českém právním prostředí, tedy s výzkumem Veřejného ochránce práv k etnickému složení žáků základních škol speciálních, který slouží jako ukázka dobré praxe.