Case, Crime, Social Harmfulness and Guilt in Criminal Law (About the Subsidiarity Principle of Criminal Repression a Little Differently)
Czech original: Případ, trestný čin, společenská škodlivost a vina v trestním přávu
Present day formal-material concept and as well the conception of the criminal act, from the viewpoint of guilt, does not represent a significant change in determining the character of the new codification of the criminal law. Particularly, the formal-material conception was possible to apply according to the Criminal Code of 1961 as well as according to the Criminal Code of 2009. The so called “socially harmful case” cannot be the only basis for criminal responsibility but the case of the “criminal act” which is so much socially harmful, that the application of another type of legal responsibility is not sufficient. Social harmfulness of the act, as the material side of the criminal act, must be judged, in concreto, from the point of view of guilt, strictly only within the limits of the applied actus reus (body of the crime). The character and the seriousness of the act, as the material side of the criminal act, must be judged, in concreto, by the penalty not only within the limits of the applied actus reus (body of the crime), according to the intensity of the features, but also with regard to all other circumstances of the particular case. The content of the legal clause number II. in the Statement of the Supreme Court Tpjn 301/2012 (R 26/2013) must be interpreted and applied in the context of the legal clause number I. This is a condition of the way of interpretation and practical use of this statement, which consistently differentiates between the functions of the crime and its material side from the point of view of guilt and penalty. This way of interpretation and application of the statement is conformable to the Constitution, no other interpretation is possible. The Judicature of the Supereme Court is however not unified when applying this statement.
Czech original: Dosavadní a nynější formálně-materiální pojem a pojetí trestného činu z hlediska viny není výraznou změnou určující charakter nové kodifikace trestního práva. Zejména formálně-materiální pojetí bylo aplikovatelné podle trestního zákona a je i nyní, podle trestního zákoníku. Jediným základem trestní odpovědnosti pachatele nemůže být tzv. „případ“ společensky škodlivý, nýbrž případ „trestného činu“ natolik společensky škodlivého, v němž nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Společenskou škodlivost činu jakožto materiální stránku trestného činu je třeba posuzovat a hodnotit v každém konkrétním případě, při řešení otázky viny pachatele, striktně v hranicích aplikované skutkové podstaty. Povahu a závažnost činu jakožto materiální stránku trestného činu při ukládání trestních sankcí pak nejen v hranicích aplikované skutkové podstaty, co do intenzity naplnění jejích znaků, nýbrž i s přihlédnutím ke všem dalším okolnostem dané věci. Obsah právní věty II. stanoviska NS sp. zn. Tpjn 301/2012 (R 26/2013) je třeba interpretovat a aplikovat v kontextu právní věty I. Je to podmínka způsobu interpretace a praktického užití stanoviska, který důsledně diferencuje mezi funkcemi trestného činu a jeho materiální stránky z hlediska viny a trestu, trestních sankcí. Tento způsob interpretace a aplikace stanoviska je ústavně konformní, způsob jiný nikoliv. Judikatura Nejvyššího soudu není při aplikaci jeho stanoviska z daných hledisek zcela jednotná.