The Relationship Between Law and Economics: Difference and Concord in Reasoning
Czech original: Vztah mezi právem a ekonomií: rozdíly a shody v uvažování
The essay deals with six differences between legal (mainly formalist-doctrinal) and economic (policy analysis) reasoning about legal rules, institutes, and systems. The first difference consists in the prevalent direction of reasoning between more and less general, whereby legal reasoning is prevalently inductive and economic reasoning is prevalently deductive. The second difference consists in the position of the observer towards the law, whereby lawyers are positioned within the law and economists outside of it. The third difference consists in the whole-like or segment-like approach, whereby lawyers prefer holist approach and economists prefer reductionist approach. The fourth difference consists in retrospectiveness or prospectiveness of the approach, whereby lawyers view the law from the ex post perspective and economists from the ex ante perspective. The fifth difference consists in the emphasis on particular cases or their categories, whereby lawyers prefer analysis of particular cases and economists prefer to aggregate. The sixth difference consists in preferring the categorical or the continuous, whereby lawyers prefer bright-line rules and economists tend to work with less clear distinctions. Nevertheless, the performed analysis reveals that some of the differences are only illusory or relate to only a particular aspect of law or economics. Mainly law has properties that are not obvious at first sight (ex ante effect of legal rules, tension between justice at micro-level and macro-level).
Czech original: Tato stať se zabývá šesti rozdíly mezi právnickým (především formalisticko-doktrinálním) a ekonomickým (především v podobě analýzy dopadů práva) uvažováním o právních normách, právních institutech a právních systémech. První rozdíl se týká převládajícího směru uvažování mezi obecnějším a konkrétnějším, když v právu převládá uvažování induktivní a v ekonomii deduktivní. Druhý rozdíl se týká pozice pozorovatele vzhledem k právu, když právníci se nacházejí uvnitř práva a ekonomové mimo něj. Třetí rozdíl se týká celistvosti či výsekovosti přístupu k externím souvislostem práva, když právníci preferují přístup holistický a ekonomové redukcionistický. Čtvrtý rozdíl se týká retrospektivnosti či prospektivnosti přístupu, když právníci nahlížejí na právo z ex post perspektivy a ekonomové z ex ante perspektivy. Pátý rozdíl se týká důrazu na jednotlivé případy či jejich skupiny, když právníci preferují analýzu konkrétních případů a ekonomové je raději agregují. Šestý rozdíl se týká preference kategorického či spojitého, když právníci upřednostňují jasně vymezené normy charakteru „buď / anebo“ a ekonomové tíhnou k méně ostrým hranicím. Provedená analýza ukazuje, že některé z těchto rozdílů jsou nicméně pouze zdánlivé nebo se týkají pouze určitého aspektu práva či ekonomie. Zejména o právu totiž platí, že některé jeho vlastnosti nemusí být na první pohled patrné (ex ante dopad právních norem, napětí mezi spravedlností na mikroúrovni a makroúrovni).